Masivní náboženská svoboda a vzdělání jsou považovány za klíč, jak čelit útokům

Arcibiskup, který je stálým pozorovatelem Vatikánu při OSN, hovořil o útocích na synagogy v Pittsburghu, na katolické kostely a evangelickou komunitu na Srí Lance, na křesťany v některých oblastech Nigérie, v Iráku a Sýrii a o bezpočtu dalších podobných útoků.

„Je to velký krok správným směrem, když mezinárodní společenství upozorňuje na tyto útoky prostřednictvím rezoluce 73/285 Valného shromáždění, nedávno navrženého Akčního plánu OSN na ochranu míst náboženského kultu a dalších mechanismů,“ prohlásil.

Ale zároveň „ani ty nejlepší mezinárodní nástroje nestačí“, řekl Auza. „Je třeba se zaměřit na odpovědnost a činnost států, aby chránily všechny své občany stejně a také se energicky zabývaly kulturními faktory nezbytnými k podpoře tolerance a inkluzivity.“

Arcibiskup nastínil několik kroků, které jsou podle něho potřebné k dosažení takové tolerance a inkluzivity, počínaje „masivní podporou práva na svobodu svědomí, náboženského vyznání a víry.“

„Neschopnost respektovat a zajistit (tuto) svobodu... podporuje prostředí, v němž se snáze porušují i další práva věřících včetně jejich práva na život,“ uvedl.

„Druhým krokem je zaručení rovnosti všech občanů před zákonem, bez ohledu na jejich náboženskou nebo etnickou příslušnost, jako základní požadavek spravedlnosti,“ prohlásil Auza.

„Dokonce i tam, kde je jednomu náboženství přiznán zvláštní ústavní status,“ pokračoval, „musí být s ohledem na zachování harmonického a plodného soužití jednotlivců i komunit uznáváno právo všech občanů a náboženských společenství na svobodu vyznání, rovnost před zákonem a zaručeny přiměřené prostředky k postihu, když jsou tato práva porušena.“

Dále řekl, že „náboženství musí být konstruktivně a s úctou odděleno od státu. Tyto dvě sféry by měly spolupracovat podle svých konkrétních kompetencí pro dobro všech občanů, ale neměly by se proplétat ani slučovat.“

Požadoval také, aby byla vydána výzva „všem politickým, společenským a náboženským představitelům, aby odmítli využívat náboženství k podněcování nenávisti, násilí nebo k ospravedlňování skutků útlaku, vyhánění, vraždění nebo terorismu“.

„Aby byla efektivní a nevzbuzovala nepřátelství,“ řekl Auza, „musí tato výzva současně zajistit, aby samotná náboženství nebyla obviňována z vražedného šílenství, ale aby byli obviněni ti, kdo dezinterpretují nebo manipulují náboženskou víru k páchání zla - údajně v Božím jménu, kvůli politickým nebo ideologickým účelům.“

Také je zapotřebí „skutečného závazku k mezikulturnímu a mezináboženskému dialogu“ a „efektivnímu vzdělávání“, řekl arcibiskup.

„Dialog je nezbytný pro vytvoření cesty k vzájemnému porozumění, toleranci, přijetí druhých, spolupráci a pokojnému soužití,“ vysvětlil.

Na rovině vzdělávání, řekl Auza, „společnost sklízí to, co zaseje“.

Proto, pokračoval, při výuce ve školách, v kázáních a na internetu nesmí „být podněcována neústupnost a extrémistická radikalizace“, ale studenti místo toho musí být školeni v „dialogu, úctě k důstojnosti druhých, smíření, spravedlnosti a respektu k právnímu státu,“ řekl.

„Význam formování mysli a srdce nelze přecenit,“ prohlásil Auza.

„Správné vzdělání dává lidem, obzvláště mladým, schopnost kriticky zhodnotit destruktivní rétoriku a výzvy demagogů a zároveň sebedůvěru občanů hlásat a žít jiné a konstruktivní poselství,“ řekl.