Slova, která musí zaznít: Tati, kde jsi?

05.01.2020, RC Monitor 24/2019

Současnost je plná překvapivých paradoxů. V Belgii se prosazuje myšlenka delší a povinné otcovské dovolené. A to mě těší! Ve Francii se zase uvažuje nad možností asistované reprodukce pro lesbické páry a svobodné ženy, což je v Belgii povoleno už od roku 2007. Otec by se tak stal právně nepotřebným. Napříště by byl volitelným, dobrovolným, jednoduše nadbytečným.


Přitom v posledních desetiletích byla jeho role přehodnocena: otec se účastní porodu, přebaluje, krmí a koupe. Snaží se nevracet domů příliš pozdě, aby se mohl pomazlit s děťátkem. Jeden krok vpřed, jeden krok zpět.

Něco ve mně se tomuto francouzskému návrhu vzpírá. Snažil jsem se jít hlouběji, ptát se psychologů, psychoanalytiků, antropologů, filozofů, zkrátka lidí vzdělanějších, než jsem já.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Ve jménu koho?
Co jsem se dozvěděl? Především je tu základní zákonitost všech vztahů a plného lidského růstu: je zapotřebí někdo třetí, třetí strana. Jeho úkolem je bránit ostatním dvěma, aby se točili v kruhu. Otec v rodině zabraňuje tomu, aby se pouto mezi matkou a dítětem stalo patologickým. Přichází, aby přeřízl pupeční šňůru. Jak často citujeme Saint–Exupéry a jeho slavné „hledět společně stejným směrem“. Když chybí třetí, mám oči jen pro druhého, až se v nich nakonec zrcadlím sám, tak jako se Narcis odrážel na vodní hladině.

V každém z nás je mužský a ženský princip, nikoli však rovnoměrně. Tyto dvě základní dimenze v ideálním případě vedou k setkávání muže a ženy, psychologicky i biologicky. Víme, že se tak nestane vždy. Mohou se stát neštěstí: manželská rozluka, předčasná úmrtí... Manžel může zůstat sám. Ale považovat tento nedostatek za normální, úmyslně odsunout biologického otce stranou, popírat to, že se mužskost a ženskost doplňují, záměrně ignorovat hlubokou jednotu mezi tělesností a psychikou – to vše je hranice, kterou bych nepřekonával. Možnost rozvíjet se v celé své lidskosti je dítěti úmyslně odepřena. Ale ve jménu čeho?

Vnímání pohlavní rozdílnosti, zásadní pro definici lidské bytosti, bylo narušeno a propojení s kulturou nadhodnoceno na úkor biologické přirozenosti. Jistě, vztahy mezi muži a ženami jsou částečně sociální konstrukcí, ale ne výhradně. Je tu také tělesný základ. Pouze matka může být těhotná a kojit. Je třeba spojit sociální s biologickým. Rovnost – kterou si přeji – není identičnost.

Sbohem, matko přírodo
Začínáme litovat toho, že rod „Sapiens“ – tedy my! – je omezován přírodou, která nás obklopuje a která je naší kolébkou. Jednáme jako její „páni a vlastníci“ (Descartes), využíváme ji pouze ke svému prospěchu, podrobujeme ji svým vlastním pravidlům a nechováme k ní žádný respekt. Chceme si nyní vytvořit vlastní lidskou přirozenost a opomíjíme svou biologickou zakořeněnost. Slyšeli jsme jednoho francouzského poslance říkat, že bojuje za „právo na oplodnění bez sexu pro všechny“. Transhumanismus vybízí člověka, aby definitivně řekl matce přírodě sbohem, jak napsal Max More ve svém dopise. Právě proto se zapomnělo na otce. Připomíná mi to Konec civilizace od Aldouse Huxleyho. Ale v jeho době šlo o sci-fi. Dnes se to postupně stává kulturní realitou.

Mnoho lidí se obává, že tak přispíváme k velkému antropologickému zlomu. Bezpochyby bude trvat několik generací, než pochopíme všechny jeho důsledky. Proč tedy opomíjet moudrý princip předběžné opatrnosti? Stále je sice možné se s následky vyrovnat, neplatí to však automaticky.

Charles Delhez, CathoBel
Přeložila Michaela Vošvrdová


Další články



Proč má Maria v katolické víře výjimečné místo?

18.09.2026, RC Monitor 17/2026

V každém katolickém kostele ji najdeme. Někdy stojí nenápadně v boční kapli, jindy hrdě blízko oltáře, někdy pod křížem s tváří plnou bolesti nebo naopak s úsměvem a Ježíškem v náručí. Pro mnoho lidí představuje něhu, mateřství, čistotu nebo zdroj útěchy. A přece právě Maria bývá jedním z důvodů, proč lidé katolické víře nerozumí, převážně naši protestanští přátelé.

V jednoho Boha věřiti budeš

23.09.2026, RC Monitor 17/2026

Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.

Václavova moudrost evangelia

09.11.2026, RC Monitor 20/2026

I letos jsme putovali do Staré Boleslavi, abychom se obnovili Václavovým svědectvím Kristu. Mučednická smrt přece není v křesťanském pohledu nic jiného než svědectví života. Mučedník Václav na konci svého života řekl, že si života nesmírně váží, a proto je ochoten dát ho jako vysokou cenu pro Krista. Svatý Václav je jeden z prvních mučedníků naší země a našeho národa a je právem označován jako dědic české země.

Moc lásky

01.10.2026, RC Monitor 18/2026

Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.

Nový kurz: Biblické a teologické základy duchovního osvobozování

30.09.2026, KTF UK

Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy nabízí v rámci celoživotního vzdělávání v nadcházejícím zimním semestru kurz Biblické a teologické základy duchovního osvobozování, který povede doc. Jaroslav Brož. Kurz se věnuje biblickým a teologickým základům problematiky duchovního osvobozování v kontextu křesťanské víry.

Je Česká televize dezinformační médium?

09.10.2026, RC Monitor 18/2026

„V Praze se dnes demonstrovalo proti potratům, ale taky za práva žen,“ řekl v hlavních večerních zprávách České televize hned na úvod Michal Kubal v den, kdy proběhl pochod pro život 2026. Šlo by to nazvat dezinformací? Co je dezinformace? „Dezinformace je záměrně nepravdivá nebo zavádějící informace, která se šíří s cílem oklamat lidi a ovlivnit jejich názory či chování.“ Její původce – dezinformátor – ví, že jeho informace je nepravdivá a šíří ji se zlovolným záměrem.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.