Nově nalezený dopis z roku 1663 osvětluje legendu o Galileově případu

Nedávno objevený dopis potvrzuje, že papež Urban VIII. naléhal, aby šetření Galileova případu bylo rychle uzavřeno kvůli astronomovu křehkému zdraví.

Dopis objevil před několika dny historik Francesco Beretta, profesor dějin křesťanství na Německé universitě ve Freiburku. Našel ho v archivech Svatého oficia, dnes Kongregace pro učení víry.

Dopis napsal komisař Svatého oficia Vincenzo Maculano de Firenzuola, má datum 22.dubna 1633 a je adresován** kardinálu Francescu Barberinimu: vyjadřuje papežův zájem o vědce obviněného z hereze.

Podle profesora Beretty připravoval rozsudek nad Galileim (vydaný 22.června 1633) v podstatných částech tentýž komisař Oficia.

"Pro řadu lidí je dnes Galileo nepochybně zosobněním svobody, modernosti a pokroku, a Církev zosobněním dogmatismu, tmářství a stagnace. Ale skutečnost se velmi liší od představ, jež vzešly z pouhé fantasie", vysvětluje arcibiskup Angelo Amato, nový sekretář Kongregace pro učení víry.

Ve světle objeveného dopisu tento salesián připomíná některé aspekty Galileova procesu.

"Když v roce 1610 Galileo publikoval spis Sidereus Nuncius, v němž vyzdvihl centrální postavení slunce ve vesmíru, aplaudoval mu jak velký astronom Johannes Kepler, tak jezuita Clavius, autor gregoriánského kalendáře", řekl arcibiskup Amato italskému týdeníku Famiglia Christiana.

"Měl velký úspěch i u římských kardinálů. Ti všichni se hlavně chtěli podívat na nebe jeho slavným teleskopem."

"Ti, kdo se postavili proti němu, byli všichni filosofové, zvláště filosofové pisánské peripatetické školy, kteří se inspirovali Aristotelem: ti pak začali argumentovat i Písmem", řekl arcibiskup. Kvůli těmto tlakům zasáhlo Svaté oficium.

Vsuvka Res Catholica: Stoupenci tradičního pojetí se přidržovali Ptolemaiova pojetí sluneční soustavy, proti němuž Galilei ve své době neměl ještě dost přesvědčivé důkazy; proto se proti Koperníkově soustavě, podporované Galileim, stavěla i řada předních soudobých astronovů z důvodů vědeckých (např. otázka přesnosti), ne náboženských nebo filosofických.

V říjnu 1992 prezentovala komise teologů, vědců a historiků, ustavená papežem v roce 1981, své závěry. Komise, jíž předsedal kardinál Paul Poupard, předseda Papežské rady pro kulturu, zkoumala možné chyby, jichž se mohl dopustit církevní tribunál, který slavného astronoma odsoudil roku 1633.

V říjnu 1992 uznal Jan Pavel II. tyto omyly veřejně. "Dovoluje nám to litovat určitých myšlenkových postojů... odvozených od nedostatku vnímavosti pro legitimní autonomii vědy", řekl před Papežskou akademií věd.

Arcibiskup Amato kritizuje legendu, která Galileiho obklopuje, "předávanou pomocí falešné ikonografie, podle níž byl Galileo uvězněn a dokonce mučen, aby odvolal".

"Když bydlel nějakých dvacet dní na Svatém oficiu, měl pokoj v bytě svého obhájce - jednoho z nejvyšších úředníků inkvizice - a k posluze vlastního sluhu. Po zbytek svého pobytu v Římě byl hostem florentského vyslance ve vile Medici".

Kardinál Poupard k tomu řekl: "Samozřejmě, Galileo trpěl, ale historická pravda je, že byl odsouzen jen ad formalem carcerem, tedy k jakémusi domácímu vězení. Několik soudců odmítlo rozsudek podpořit a papež ho tehdy nepodepsal. Galileo mohl pokračovat ve své vědecké práci a zemřel 8.ledna 1642 ve svém domě v Arcetri poblíž Florencie", dodal kardinál Poupard. "Viviani, který s ním zůstal za jeho nemoci, dosvědčil, že zemřel jako přesvědčený filosof a křesťan ve věku 77 let".

Vatikánská komise, která měla Galileiho rehabilitovat, prohlásila, že "Galilei se zřekl koperníkovského systému hlavně jako věřící člověk, který se snažil poslechnout Církev, i když se mýlila. Nechtěl být heretikem, nechtěl propadnout věčnému zatracení a přijal odvolání proto, aby nezhřešil".

Po zkoumání komise a papežské rehabilitaci slavného astronoma může být případ uzavřen, řekl arcibiskup Amato.

Dodal, že tato epizoda nás učí, abychom nehledali "protiklad, ale spíše harmonii mezi rozumem a vírou, těmito dvěma křídly, na nichž může křesťan vzhletět k Bohu, jak to Jan Pavel II. shrnul v encyklice Fides et Ratio".