Papež František o sv. Janu Pavlu II.: Učil jsem se od něj

„Domnívám se, že radost je nejvýznamnějším charakteristickým rysem setkání se vzkříšeným Ježíšem,“ napsal papež František a zmínil radost a milosrdenství pontifikátu Jana Pavla II. „Učil jsem se od něj.“

Myšlenky papeže Františka o svém předchůdci a dalších tématech jsou zaznamenány v italsky psané knize „Sv. Jan Pavel Veliký“, která vyšla 11. února a jejím spoluautorem je P. Luigi Maria Epicoco.

Kniha je rozdělena do pěti kapitol, každá přináší informace o různých aspektech či obdobích života Jana Pavla II. Po nich následuje rozhovor s papežem Františkem o souvisejících tématech, který probíhal od června 2019 do ledna 2020.

V jedné kapitole devětatřicetiletý P. Epicoco obsáhle cituje z listu Jana Pavla II. „Dar a tajemství“, který tento polský světec napsal u příležitosti 50. výročí svého kněžského svěcení.

František podle svých slov věří, že stačí přečíst si list, který napsal na Zelený čtvrtek nebo některá jeho kázání, která pronesl jako biskup v Buenos Aires, „aby bylo zřejmé, že je v naprostém souladu s myšlením sv. Jana Pavla II. ohledně kněžství“.

Papež František dále říká, že je „přesvědčen o tom, že celibát je dar a milost. Když kráčím ve stopách Pavla VI., posléze Jana Pavla II. a Benedikta XVI., jsem si jistý, že celibát je rozhodující milostí, která charakterizuje latinskou katolickou církev. Opakuji: Je to milost, nikoli omezení.“

Papež František byl provinciálem jezuitů, když byl Jan Pavel II. zvolen římským biskupem. Poznamenal, že když byla tato zpráva oznámena, právě řídil auto. Zaslechl jméno „Wojtyla“ a nepoznal je. Zprvu se domníval, že nový papež je Afričan.

„Uslyšel jsem jeho první slova a měl jsem velmi dobrý pocit,“ vzpomínal František. „A tento dojem se poté ještě zesílil, když mi řekli, že býval univerzitním kaplanem, profesorem filozofie, horolezcem, lyžařem, sportovcem a mužem, který se hodně modlil. Měl jsem ho moc rád. Okamžitě jsem si ho velice oblíbil.“

K prvnímu setkání obou mužů došlo, když Jan Pavel II. v roce 1987 navštívil Argentinu. Byl to „temný moment v mém životě“, řekl František. Tehdejší P. Jorge Bergoglio se vrátil do Argentiny z Německa, kde pobýval kvůli svému doktorátu „a unikl tam z tísnivé atmosféry mé řeholní provincie“.

K druhému setkání došlo v roce 1994 na biskupské synodě o zasvěceném životě, kdy byl Bergoglio pomocným biskupem v Buenos Aires.

Setkali se také na dalších synodách a při návštěvách ad limina.

V roce 2001 papež Jan Pavel II. jmenoval arcibiskupa Bergoglia kardinálem.

František se podělil o svou vzpomínku na okamžik, kdy od papeže přijímal červený klobouk: „Když jsem klečel a přebíral kardinálský biret, pocítil jsem silnou touhu neomezit se jen na pozdravení pokoje, ale políbit Janu Pavlu II. ruku.“

„Někteří mě za toto gesto kritizovali,“ dodal, „ale bylo to z mé strany spontánní.“

Papež František v roce 2014 sv. Jana Pavla II. kanonizoval.

„Stačí se podívat na jeho život, „abychom viděli, že Jan Pavel II. ,byl cítit po ovcích’,“ řekl František. „Byl to pastýř, který miloval lidi a lidé mu to opláceli nesmírnou láskou.“