25.02.2020, LSN
Pokud by byl zákon schválen, umožnil by eutanazii nebo asistovanou sebevraždu v případech „zjevně vysilujících onemocnění bez možnosti léčby, která nemají řešení a způsobují značné utrpení“, řekla agentuře Reuters mluvčí vlády María Jesús Montero.
K dobrovolné eutanazii dochází, když lékař pacienta na jeho vlastní žádost usmrtí.
Asistovanou sebevraždou je předepsání smrtící dávky léků lékařem pacientovi, který si poté léky podává sám. Eutanazie a asistovaná sebevražda jsou v současné době legální v Belgii, Lucembursku, Kolumbii, Kanadě, Nizozemsku a australském státě Victoria, zatímco Švýcarsko a některé státy USA umožňují asistovanou sebevraždu.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Podle agentury AP zákon rovněž stanoví, že pacienti nebudou nuceni čekat déle než měsíc po podání první žádosti o eutanazii nebo asistovanou sebevraždu. První žádost budou posuzovat dva lékaři a poté musí pacient podat další žádost, kterou zašle ke schválení komisi.
Návrh zákona čelí silným námitkám jak ze strany katolické církve, tak ze strany konzervativní lidové strany a krajně pravicové strany Vox.
Španělská biskupská konference v prohlášení na svých webových stránkách uvedla, že církev „vždy považovala eutanazii za morální zlo a útok na důstojnost osoby. Svatý Jan Pavel II. prohlásil, že „ve shodě s učitelským úřadem našich předchůdců a ve společenství s biskupy katolické církve znovu prohlašujeme, že eutanazie je těžké porušení Božího zákona, protože je to vědomé zabití lidské osoby, které je morálně nepřijatelné“.
Biskupové dodávají, že eutanazie a asistovaná sebevražda jsou mimo oblast medicíny a porušují hippokratovu přísahu, jíž skládají lékaři a která uvádí: „Nepodám nikomu smrtící prostředek, ani kdyby mne o to kdokoli požádal, a nikomu také nebudu radit jak zemřít“.
Rovněž poznamenali, že argumenty pro eutanazii a asistovanou sebevraždu jakožto skutky založené na samostatném rozhodnutí jsou chybné. „... není možné chápat eutanazii a asistovanou sebevraždu jako něco, co se týká výhradně autonomie jednotlivce, protože takové postupy zahrnují účast dalších lidí, v tomto případě zdravotnického personálu,“ uvádějí.
Biskupové píší, že namísto zabíjení lidí by země měla posílit své úsilí o paliativní péči, která by zmírnila bolest a utrpení umírajících a nabízela doprovázení jejich rodiny a blízkých.
Mluvčí strany Vox Rocio Monasteriová řekla agentuře Reuters, že její strana bude „urputně“ bojovat proti tomuto návrhu zákona, jenž vyzývá k „odstraňování“ lidí, kteří již pro společnost nejsou užiteční.
Papež František často eutanazii odsuzuje, nazval ji „hříchem proti Bohu“ a řekl, že „se zakládá na utilitárním pohledu na osobu, jež se stává zbytečnou nebo ji lze ztotožnit s náklady, pokud z lékařského hlediska nemá naději na zlepšení svého stavu nebo se již nemůže vyhnout bolesti.“
08.09.2026, Cardinals in the News
Kardinál Raymond Burke vyjádřil vážné obavy ohledně uplatňování konceptu „synodality“ na nedávné konzistoři. Varoval, že současný způsob vedení jednání může oslabovat otevřenou diskusi uvnitř Kolegia kardinálů a zastírat důležité otázky, kterým církev čelí.
07.09.2026, Rod Dreher‘s Diary
Dnes ráno jsem u snídaně potkal svou přítelkyni Päivi Räsänenovou, finskou luteránskou poslankyni, kterou finský soud uznal vinnou z podněcování k nenávisti – za to, že citovala Bibli a kritizovala LGBT ideologii. V soudním řízení ji zastupovala organizace ADF International. Dvakrát byla obžaloby zproštěna, ale finský stát byl natolik odhodlán dosáhnout odsuzujícího rozsudku, že ji před soud postavil potřetí – a nakonec dosáhl svého.
04.09.2026, RC Monitor 16/2026
Křest z nás sice učinil svobodné Boží děti, avšak růst do plné zralosti vyžaduje neustálou sebekázeň a ochotu podřídit se Božímu vedení. Skutečná svoboda není statickým majetkem, který bychom mohli bezpečně uzamknout v soukromí našeho domovu či Církve. Je to dynamická síla, která se plně projevuje teprve tehdy, když přejdeme od pouhého vnitřního osvobození k angažované „svobodě pro něco“. Jak můžeme v dnešní ustrašené době překonat defenzivní pozice a neohroženě hlásat světu pramen skutečné svobody?
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.