Církevní jaro na Ukrajině

Když v 90. letech pocítil povolání ke kněžství, jeho země byla ještě součástí Sovětského svazu. Praktikování náboženství bylo přísně zakázáno a seminární studium probíhalo tajně v podzemí. Viděl, jak byli jeho katoličtí bratři a sestry pronásledováni a zatýkáni.

Tehdy Ševčuk dostal ze zahraniční finanční dar, který mu umožnil pokrýt své životní náklady, když se stal seminaristou a studentem teologie. V roce 1994 byl vysvěcen na kněze.

Roku 1991 se Sovětský svaz rozpadl a Ukrajina se stala samostatnou. S nezávislostí rovněž přišla náboženská svoboda. Od roku 2011 Ševčuk působí jako arcibiskup ukrajinské řeckokatolické církve. Řeckokatolíci jsou na Ukrajině sice menšinou, ale jejich přítomnost v zemi lze sledovat až do 10. století.

„Mnoho mladých mužů odpovědělo na Boží povolání“
Řeckokatoličtí Ukrajinci jsou největší komunitou ze všech 24 východních katolických církví a jsou v plném společenství s Římem. Ševčuk, který žije v Kyjevě, svědčí o tom, že navzdory mnoha obtížím, kterým tato země ještě musí čelit v důsledku desetiletí sovětské okupace a současných ozbrojených konfliktů v regionu, mnozí se rozhodují odpovědět na Boží povolání a vydat se cestou kněžství: „Dnes,“ říká, „mnoho mladých mužů odpovídá na Boží povolání.“

Ačkoli je dnes na Ukrajině zákonem povoleno studovat v semináři a náboženské pronásledování bylo oficiálně zakázáno, přesto ekonomické a další obtíže jsou běžné a početné.

Potřeba autentických pastýřů
Starší Ukrajinci se stále obávají špehování, zrady a trestu, což byly běžné praktiky v desetiletích, kdy zemi okupoval sovětský režim. Vzhledem k tomu, že mnozí žijí sami, často pociťují beznaděj a končí jako alkoholici. „Máme naléhavou potřebu opravdových pastýřů, kteří budou schopni stát se součástí života lidí a kteří je budou moci doprovázet,“ vysvětlil arcibiskup.

Beze strachu
Ševčuk je docela optimistický, protože situace se mění: „Mám radost, když vidím, že naši seminaristé prožívají své povolání beze strachu.“

Formace těchto mladých mužů v semináři je možná díky darům, které přicházejí z celého světa. Tyto dary posílá organizace Pomoc církvi v nouzi (ACN).

Všichni můžeme přispět, bez ohledu na to, kde žijeme, abychom podpořili řeckokatolickou církev na Ukrajině – a papež František opakovaně řekl, že je to jeho přání – a pomohli těmto mladíkům dokončit jejich formaci a studia, aby se mohli stát kněžími, které jejich komunity potřebují. Pošlete jim upřímný dar víry!

Dolors Massot, Aleteia
Přeložil Pavel Štička