17.04.2020, RC Monitor 7/2020
Tambala uvedl, že zaslepená politika jednotlivých stran se zdá být výkladovým klíčem, proč se tolik katolíků snaží porozumět různým záležitostem v církvi.
„Když patříte k dané skupině, automaticky také přejímáte její stanoviska v církvi, což považuji za velmi smutné,“ prohlásil.
Arcibiskup Charles Palmer–Buckle z Cape Coast v Ghaně řekl, že jej rozdělení v církvi znepokojuje, zejména pokud jde o papeže Františka.
Když papež Benedikt XVI. rezignoval, byl Palmer–Buckle stejně jako většina světa v šoku, ale „modlili jsme se k Bohu za vhodného nástupce“.
František je „muž, kterého nám dal Bůh, a rád bych věřil, že moji bratři biskupové na něj pohlížejí stejně“.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
„My Afričané jsme vychováni tak, že na veřejnosti naše představené nikdy nekritizujeme,“ řekl Palmer–Buckle a dodal, že kdyby mu jeho otec dělal starosti nebo by s ním nesouhlasil, oslovil by ho „za zavřenými dveřmi“.
„Mohl bych se modlit za americké, německé a další evropské biskupy, aby jednali stejně,“ řekl listu Crux.
„Když vystupují na veřejnosti a vyvolávají neloajálnost vůči papeži, neměli by zapomínat, že si podtrhávají koberec pod vlastníma nohama,“ řekl a dodal, že když biskupové napadají papeže, podkopávají tím vlastní autoritu mezi laiky.
„Je pro nás těžké, když slyšíme, že lidé mají potíže s porozuměním,“ vyjádřil se za africkou hierarchii. „Vyjít na okraj společnosti, starat se o ty, kdo jsou přehlíženi, načichnout ovcemi – takový je náš život od nepaměti,“ dodal.
Palmer–Buckle zdůraznil, že František také staví na tradici papeže Jana Pavla II. a Benedikta XVI., především pokud jde o to, co může africká církev nabídnout univerzální církvi.
Když vzpomínal na první synodu o Africe, kterou před pětadvaceti lety inicioval Jan Pavel II., Palmer–Buckle řekl, že tehdejší papež a nyní světec „přijal inkulturaci jako způsob evangelizace, kterou je nutno brát v Africe vážně“.
Chápal také, že evangelizace „musí mít vliv na sociální, politický a ekonomický rozměr života církve“, řekl ghanský biskup a dodal, že Benedikt XVI. toto všechno přijímal a připojil dimenzi smíření, když před deseti lety svolal Synodu o Africe, aby pomohl uzdravit rozdělení na tomto kontinentě.
František „doplňuje to, co začal Jan Pavel II. a v čem pokračoval Benedikt,“ řekl Palmer–Buckle.
Jako příklad uvedl roli, kterou v Římě hraje kardinál Peter Turkson z Ghany.
Benedikt XVI. nejprve v roce 2009 vybral Turksona, aby vedl tehdejší vatikánský úřad pro spravedlnost a mír – jeho role se rozvinula a získala ještě větší význam za Františkova pontifikátu, kdy se z úřadu stalo superdikasterium na podporu integrálního lidského rozvoje.
„My v Africe bychom měli na Turksonovu roli hledět jako na potvrzení toho, že skutečně můžeme něčím významným přispět,“ prohlásil Palmer–Buckle.
O papežově důrazu na ekologii si myslí, že toto má na africkém kontinentu obzvláštní ohlas.
O nedávné Synodě o Amazonii Palmer–Buckle řekl, že „Amazonie je synonymem pro prales v Kongu“.
„Biskupové v Africe spolupracují s biskupy v Brazílii a v Latinské Americe ohledně toho, jak lze zachránit ekologické plíce světa,“ řekl a dodal, že František nabízí model toho, jak biskupové mohou konstruktivním způsobem angažovat politiky.
Palmer–Buckle poznamenal, že „František nás vybízí, abychom se v zásadních věcech zapojovali do politiky v naší zemi“ a „povzbuzovali to, co je pozitivní“.
Pro ty, kdo se snaží Františkovi porozumět, mají Tambala a Palmer–Buckle společnou radu: Berte papeže takového, jaký je, a čtěte z první ruky to, co říká.
„V žádném případě mi nikdo nemůže tvrdit, že by říkal něco, co je v rozporu s Benediktem nebo Janem Pavlem II.,“ uzavřel Palmer–Buckle. „Říká totéž, jen přístupnějším způsobem.“
Christopher White, cruxnow.com
Přeložil Pavel Štička
05.06.2026, RC Monitor 9/2026
Začněme pěkně od Adama. Bůh nestvořil člověka jako samotáře, ale jako tvora vstupujícího do vztahu. Vztah k Bohu a vztah k druhým lidem nejsou něčím navíc, kratochvílí či nadstavbou, ale právě v nich se odehrává drama lidského života. Čemu a jak mám věřit? Jak se mám zachovat k druhým?
03.06.2026, RC Monitor 10/2026
Známá katechetická anekdotická otázka zní: „Proč při nedělní mši sv. následuje po kázání krédo?“ Odpověď říká: „Abychom vyznali víru, kterou jsme během homilie ztratili.“ Církev nicméně zařadila do slavnostní mešní liturgie toto společné vyznání víry z hlubších důvodů.
01.06.2026, RC Monitor 10/2026
Náš Pán dává příklad otcům diecézí, farností a rodin. Letošní Velikonoce byly prvními s naším novým papežem Lvem XIV. Velmi mě proto zajímalo, jak je papež pojme. Zvláště mne zajímala liturgie Zeleného čtvrtku. Zaujalo mne, že papež Lev umyl nohy dvanácti kněžím své diecéze. Jedenáct z nich byli novokněží, které loni vysvětil, dvanáctým byl spirituál budoucích kněží v Pontifikálním římském semináři.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.