11.06.2020, RCM
Agentura CNA informuje o spolupráci jedné z obětí sexuálního zneužívání bývalým kardinálem McCarrickem s vatikánskými vyšetřovateli celé kauzy a cituje jeho slova: „Čas ukáže, ale nic z mých zkušeností nenasvědčuje tomu, že by ze strany kohokoliv, kdo se na vyšetřování za Svatý stolec podílí, docházelo k nějakým pokusům o zametání pod koberec nebo o zlehčování. Provádělo se rozsáhlé ověřování a křížové ověřování informací, až mě překvapila míra pečlivosti, kterou jsem viděl.“
Steve Skojec podotýká na okraj nejnovějšího eseje arcibiskupa Carla Maria Vigana: „To, co nám Viganò poskytl svým průlomovým svědectvím ze srpna 2018, bylo naprosto jedinečné: nepřikrášlený pohled insidera, který pochopil, jaké hloubky ve skutečnosti dosáhla zkaženost Církve a ví, kde jsou zakopána mrtvá těla. Nelíbilo se mi, dívat se na to, jak je působnost jeho svědectví rozřeďována až příliš častými komentáři na nejrůznější témata, často s politickým nábojem.“
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Italští biskupové jsou znepokojeni návrhem zákona proti homofobii a varují, že nový zákon vytváří v Itálii kategorii „ideozločinu“.
„V Německu nyní vládne všeobecné přesvědčení, že pojetí Večeře Páně u katolíků a protestantů se již nijak neliší,“ píše Pietro De Marco ve své analýze situace v německé církvi, a dodává: „Tento konsensus nemohl vzniknout jinak, než protestantizací katolické teologie svátostí.“
Münsterský teolog a kanonista Thomas Schüller volá po tom, aby v celém německém jazykovém prostoru bylo jednotně povoleno kázání laiků při mši svaté. Bez kázání laiků by prý byla oslabena ženská perspektiva – a jedná se prý tak jako tak o již zavedenou praxi, která by byla navrhovaným krokem pouze legalizována.
Trevírská diecéze musí po námitkách z Vatikánu přepracovat své plány na reformu. Podle nich měl být původní počet 887 farností snížen na 35, přičemž v čele každé farnosti by nestál farář, nýbrž tříčlenný tým dvou laiků a jednoho kněze; ostatní diecézní kněží by se na na řízení farností nijak nepodíleli. Vatikán shledal tyto plány „problematickými z hlediska kanonického práva.“ Vatikán nařídil prověření reformy na základě stížnosti kněžského sdružení a mnoha věřících.
Otec Zuhlsdorf píše na svém blogu o „morálním zranění“: „situaci, kdy osoba nemůže udělat to, co pokládá za morálně správné, nebo je přinucena udělat něco morálně špatného, a to z příkazu svého nadřízeného.“ Zuhlsdorf upozorňuje, že případy „morálního zranění“ bývají často mylně zahrnuty pod syndrom vyhoření a klade si otázku, zda se v situaci chronického morálního zranění nenachází velký počet tradicionalistických kněží i laiků: „Bojovníci ve válce někdy vykazují příznaky morální zranění už po velmi krátkém čase stráveném v bitvách. Mnoho tradičních katolíků však čelí zraněním působených morálním konfliktem – kdy jsou nuceni zrazovat to, o čem vědí, že je správné – po nekonečné dekády a bez vyhlídky na změnu.“
Redakční článek serveru Altare Dei popisuje dvě chyby současné teologie: (1) „praktikování teologického zkoumání ne jako racionální interpretace dogmatu, nýbrž jako jeho přepracovávání a reofmy;“ a (2) „(typicky gnostická) domněnka, že teologické zkoumání odhalilo jakousi ’vyspělejší‘ a ’modernější‘ víru.“
K. V. Turley připomíná 95. výročí smrti ctihodného Matta Talbota, jenž „chodil ulicemi Dublinu jako mystik a vyslanec Kristův“ a popisuje neuvěřitelný životní příběh tohoto irského dělníka.
Lukáš Novák
02.11.2026, RC Monitor 20/2026
Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.
26.10.2026, RC Monitor 20/2026
Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.
10.11.2026, RC Monitor 20/2026
Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.
16.10.2026, RC Monitor 19/2026
Když se řekne misie, často si představíme evangelizaci v dalekých zemích, kde lidé ještě neznají Krista. A jistě právem: úkol církve nést evangelium do celého světa zůstává stále aktuální. Ne všichni však můžeme odejít na misijní území. Poslání křesťana je mnohem širší.
06.11.2026, Community in Mission
Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.
13.11.2026, RC Monitor 21/2026
Svatost nezná státních hranic, nezávisí na původu ani na společenském postavení. Je odpovědí člověka na Boží lásku. Skvělým příkladem toho jsou dvě výjimečné ženy středověké Evropy – svatá Anežka Česká a svatá Hedvika Slezská. Je známo, že Hedvika byla Anežčinou tetou, a že právě ona sehrála důležitou roli v jejím dětství. Obě ženy navíc patřily k mimořádnému okruhu středoevropských panovnických žen 13. století, které spojily vysoký šlechtický původ s hlubokou zbožností a službou chudým. Ačkoli se nakonec jejich životní cesty lišily, spojovala je jedna touha: sloužit Kristu přítomnému v druhém člověku.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.