Týden ve světě katolickýma očima - 11. 6. 2020

11.06.2020, RCM

Otec Zuhlsdorf píše na svém blogu o „morálním zranění“: „situaci, kdy osoba nemůže udělat to, co pokládá za morálně správné, nebo je přinucena udělat něco morálně špatného, a to z příkazu svého nadřízeného.“ Zuhlsdorf upozorňuje, že případy „morálního zranění“ bývají často mylně zahrnuty pod syndrom vyhoření a klade si otázku, zda se v situaci chronického morálního zranění nenachází velký počet tradicionalistických kněží i laiků: „Bojovníci ve válce někdy vykazují příznaky morálního zranění už po velmi krátkém čase stráveném v bitvách. Mnoho tradičních katolíků však čelí zraněním působených morálním konfliktem – kdy jsou nuceni zrazovat to, o čem vědí, že je správné – po nekonečné dekády a bez vyhlídky na změnu.“


Andrea Gagliarducci obsáhle komentuje nový zákon o státních zakázkách, vydaný papežem Františkem, který je chápán jako jeho pokus čelit korupci ve Vatikánu. Zároveň se prý jedná o jisté zadostiučinění pro kardinála Pella, jenž se snažil o reformu vatikánských financí, ale musel se vrátit do Austrálie kvůli obviněním ze sexuálního zneužívání. Gagliarducci se následně posouvá na obecnější rovinu a tvrdí, že „pontifikát papeže Františka je charakteristický potřebou vykreslovat kontinuitu jako zlom.“

Agentura CNA informuje o spolupráci jedné z obětí sexuálního zneužívání bývalým kardinálem McCarrickem s vatikánskými vyšetřovateli celé kauzy a cituje jeho slova: „Čas ukáže, ale nic z mých zkušeností nenasvědčuje tomu, že by ze strany kohokoliv, kdo se na vyšetřování za Svatý stolec podílí, docházelo k nějakým pokusům o zametání pod koberec nebo o zlehčování. Provádělo se rozsáhlé ověřování a křížové ověřování informací, až mě překvapila míra pečlivosti, kterou jsem viděl.“

Steve Skojec podotýká na okraj nejnovějšího eseje arcibiskupa Carla Maria Vigana: „To, co nám Viganò poskytl svým průlomovým svědectvím ze srpna 2018, bylo naprosto jedinečné: nepřikrášlený pohled insidera, který pochopil, jaké hloubky ve skutečnosti dosáhla zkaženost Církve a ví, kde jsou zakopána mrtvá těla. Nelíbilo se mi, dívat se na to, jak je působnost jeho svědectví rozřeďována až příliš častými komentáři na nejrůznější témata, často s politickým nábojem.“

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Vzhledem k tomu, že prozatímní dohoda mezi Svatým stolcem a Čínou vyprší letos v září, navrhuje arcibiskup Claudio Maria Celli, který se podílel na jejím dojednání a podpisu, její prodloužení o jeden až dva roky.

Italští biskupové jsou znepokojeni návrhem zákona proti homofobii a varují, že nový zákon vytváří v Itálii kategorii „ideozločinu“.

„V Německu nyní vládne všeobecné přesvědčení, že pojetí Večeře Páně u katolíků a protestantů se již nijak neliší,“ píše Pietro De Marco ve své analýze situace v německé církvi, a dodává: „Tento konsensus nemohl vzniknout jinak, než protestantizací katolické teologie svátostí.“

Münsterský teolog a kanonista Thomas Schüller volá po tom, aby v celém německém jazykovém prostoru bylo jednotně povoleno kázání laiků při mši svaté. Bez kázání laiků by prý byla oslabena ženská perspektiva – a jedná se prý tak jako tak o již zavedenou praxi, která by byla navrhovaným krokem pouze legalizována.

Trevírská diecéze musí po námitkách z Vatikánu přepracovat své plány na reformu. Podle nich měl být původní počet 887 farností snížen na 35, přičemž v čele každé farnosti by nestál farář, nýbrž tříčlenný tým dvou laiků a jednoho kněze; ostatní diecézní kněží by se na na řízení farností nijak nepodíleli. Vatikán shledal tyto plány „problematickými z hlediska kanonického práva.“ Vatikán nařídil prověření reformy na základě stížnosti kněžského sdružení a mnoha věřících.

Otec Zuhlsdorf píše na svém blogu o „morálním zranění“: „situaci, kdy osoba nemůže udělat to, co pokládá za morálně správné, nebo je přinucena udělat něco morálně špatného, a to z příkazu svého nadřízeného.“ Zuhlsdorf upozorňuje, že případy „morálního zranění“ bývají často mylně zahrnuty pod syndrom vyhoření a klade si otázku, zda se v situaci chronického morálního zranění nenachází velký počet tradicionalistických kněží i laiků: „Bojovníci ve válce někdy vykazují příznaky morální zranění už po velmi krátkém čase stráveném v bitvách. Mnoho tradičních katolíků však čelí zraněním působených morálním konfliktem – kdy jsou nuceni zrazovat to, o čem vědí, že je správné – po nekonečné dekády a bez vyhlídky na změnu.“

Redakční článek serveru Altare Dei popisuje dvě chyby současné teologie: (1) „praktikování teologického zkoumání ne jako racionální interpretace dogmatu, nýbrž jako jeho přepracovávání a reofmy;“ a (2) „(typicky gnostická) domněnka, že teologické zkoumání odhalilo jakousi ’vyspělejší‘ a ’modernější‘ víru.“

K. V. Turley připomíná 95. výročí smrti ctihodného Matta Talbota, jenž „chodil ulicemi Dublinu jako mystik a vyslanec Kristův“ a popisuje neuvěřitelný životní příběh tohoto irského dělníka.

Lukáš Novák


Další články



Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.