Vzdělávání v církevní škole: stojí to za to!

07.09.2020, RC Monitor 17/2020

Začíná nový školní rok. Po několika měsících, kdy se žáci nemohli účastnit prezenční výuky, se znovu, plni očekávání, navrátí do školních lavic. Co nového přinese nový školní rok? Co se budeme učit? Kam se posuneme? Podobné otázky určitě mají i učitelé a rodiče.


Žáci, rodiče a učitelé jsou, všichni společně, protagonisty vzdělávání v církevním školství, které je součástí školství českého. Co víme o těchto školách? Co nabízí? Jaká jsou jejich specifika a identita?

Církevní školy, jako školy v českém vzdělávacím systému, zajišťují kompletní vzdělávání prostřednictvím harmonického rozvoje žáka v jeho fyzických, psychických, kulturních, morálních a transcendentních (duchovních) rozměrech. Zároveň se vzdělávají ve všech oblastech – sociální, kulturní i vědecké – v široké souvislosti s životním stylem, zvyky a tradicemi společnosti, v níž škola působí. V multikulturním světě, ve kterém žijeme, učí respektovat ostatní, ale současně nabízí trvalé morální hodnoty jako je svoboda, respekt a vzájemné doplňování.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Katolická škola přijímá žáky v jejich konkrétní realitě. Uvědomuje si, že každý z nich je jedinečný, a proto podporuje život ve víře u každého z nich, ale i u učitelů, rodičů a zaměstnanců, vždy v duchu svobody. Vede neustálý otevřený dialog víry, kultury a vědy.

Tímto se katolická škola stává „místem pro evangelizaci, apoštolát a pastorační činnost“ se zvláštním důrazem na rozvoj duchovní dimenze člověka. Vedle zajištění vysokého stupně odbornosti mají učitelé svědčit o duchovních hodnotách (vzdělávání příkladem).

Práce církevních škol spočívá v partnerství mezi žákem a učitelem a v partnerství mezi učitelem a rodiči. Společenství také zahrnuje ostatní členy, včetně bývalých žáků a jejich rodičů, správních zaměstnanců a přátel školy. Proto by vyučující církevních škol měli být schopni týmové spolupráce, vzájemné vstřícné komunikace. Učitel je schopen přijímat všechny potřeby žáka a dokáže doporučit, co je pro něj nejdůležitější teď a tady. Snaží se vést neustálý dialog mezi žákem a jeho rodiči. Vzdělávání je chápáno jako doprovázení, společné hledání, vzájemná výměna, pokorné zprostředkování. Vzdělávání je výchovou k přátelství a pro přátelství, to znamená, že ten, kdo vzdělává, je blízký, věrný, obětavý a hlavně se učí vidět to nejlepší u každého žáka.

Vzdělávání v hodnotách směřuje k tomu, aby žák církevních škol byl: lidský a chápavý; svobodný a zodpovědný, vnitřní a přemýšlivý; pozorný a ochotný; přátelský a společenský; kritický a zodpovědný, otevřený k transcendenci (Bohu) a hlavně dobrý člověk.

P. Juan Provecho OSA
ředitel Školy sv. Augustina Praha


Další články



Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.