Osobní a vzájemná láska

18.11.2020, RC Monitor 22/2020

Současná kultura všemi dostupnými prostředky prosazuje buď individuální lidská práva, nebo společenská práva. Buď jedno, nebo druhé, ale ne současně jedno i druhé (považuje to a priori za vyloučené a nemožné). K tomu, aby to dokázala, musí jedno i druhé nejdříve ztratit.

V životě to tak je a tak by to i mělo být. Individuální práva by měla být vždycky součástí kolektivních práv a kolektivní práva by měla obhajovat individuální. Vždyť v lidském společenství vždycky největší dojem a vliv zanechává nezištná oběť jednotlivce a jeho starost o druhé, čili práva druhých.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

V lidském společenství to může fungovat jen symetricky: začít osobní láskou a skončit vzájemnou láskou. To umožňuje a přináší jen evangelium a umožňuje milost Boží. V evangeliu nacházíme totiž dva doplňující se druhy příkazu lásky; individuální: milovat svého Boha celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí, a bližního jako sám sebe; (Mt 22, 37) a pak příkaz vzájemné lásky, který můžeme nazvat společenským: milovat se navzájem, jak on miloval nás; (srov. Jn 15,12).

Předpokladem vzájemné lásky je vždycky individuální osobní láska. Vzájemná láska v křesťanství není fakultativní, ale povinná, a to platí stejně i pro individuální lásku. Buď miluješ, nebo nemiluješ... Není třetí možnost. Rozdíl je jen v tom, co je první (časově) a co je v pořadí druhé. Obě jsou důležité a nevyhnutné, jde tedy jen o pořadí.

Ježíš obětoval svůj život za každého z nás jednotlivě, ne jen za nějaký národ nebo společenství. Proto může říct: „Co jste udělali pro jednoho...“ (srov. Mt 25,40). Ve světských ideologiích se však nejčastěji na úkor lásky k jednotlivci upřednostňovala (a i dnes uplatňují) kolektivní práva (dělnické třídy, rasy atd.), i když nejednou pod rouškou individuálních práv. Zkoumejme pozorně a uvažujme, jestli sice pod jinými záminkami a jinými formami, se nám to opět nepozorovaně nepodsouvá.

Mons. Ladislav Hučko

Další články

Chléb se nesmí stát rukojmím. Papež Lev XIV. prosí o modlitbu před operací plic

13.10.2026, Vatican News

Papež Lev XIV. se po nedělní modlitbě Anděl Páně 11. října 2026 obrátil na poutníky na Svatopetrském náměstí se dvěma naléhavými tématy. Tím prvním byla válka na Ukrajině a její dopad na nejchudší obyvatele světa. Římský biskup připomněl, že konflikt nezasahuje jen ty, kdo žijí v jeho bezprostřední blízkosti, ale také lidi závislé na dodávkách obilí, pro něž se každodenní chléb stal předmětem vyjednávání. Vyzval proto všechny zúčastněné strany, aby zajistily bezpečnou plavbu Černým mořem pro obilní transporty. „Každodenní chléb milionů lidí se nesmí stát válečným rukojmím,“ zdůraznil papež. Na náměstí přitom přivítal poutníky z mukačevské řeckokatolické eparchie, tedy z regionu, který dopady války pociťuje přímo.

Misie bez kufrů

16.10.2026, RC Monitor 19/2026

Když se řekne misie, často si představíme evangelizaci v dalekých zemích, kde lidé ještě neznají Krista. A jistě právem: úkol církve nést evangelium do celého světa zůstává stále aktuální. Ne všichni však můžeme odejít na misijní území. Poslání křesťana je mnohem širší.

Úžasné proroctví z doby, kdy byl Fulton Sheen ministrantem

14.10.2026, Catholic Arena

Katolická univerzita v Lovani se nyní dostala do zpráv kvůli velké kontroverzi spojené s islámskými modlitbami, které zazněly během mše. Ale také se v této době diskutuje o mnohem významnější události, a sice o blahořečení jednoho z nejslavnějších absolventů této univerzity, Fultona Sheena.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.