Tři příklady kněžské dobroty

09.12.2020, RC Monitor 23/2020

Pandemie roku 2020 tvrdě postihla každého katolíka. Takto dlouhý půst od eucharistie nám může připomínat, čím museli ve 20. století procházet hrdinové víry v podzemních církvích a čemu dnes čelí věřící v Číně a na dalších místech, což není špatné. Přesto je velmi, velmi těžké být katolickou církvi bez možnosti být církví jasně eucharistickou. Dotýká se to každého. Zároveň by si však lid církve měl uvědomit, že kněží se to dotýká především.

Kněží, kteří své kněžství uskutečňují tak, jak toto jedinečné povolání katolická církev pojímá – jako ikonu věčného kněžství Ježíše Krista, ženicha církve – své eucharistické shromáždění nesmírně postrádají. Svůj život zasvětili sycení stáda, a když to nemohou dělat, je to pro ně zdroj neustálého zármutku. Duchovní v těchto dnech také nesou těžší finanční břemena, protože dary se ztenčují. Pak tu jsou také vážné výzvy udržet farní školy v dnešní zdravotní situaci nad vodou. Žádný muž, který po dlouhém půstu spojeném s krizí ohledně sexuálního zneužívání v roce 2002 vstupoval do semináře, si nepředstavoval, že bude mít snadný život; tohle ale nečekal nikdo.

O to větší důvod máme k oslavě toho, že 31. října byl blahořečen výjimečný farář, páter Michael McGivney, zakladatel Kolumbových rytířů, který zemřel během pandemie roku 1890.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Narodil se roku 1852 imigrantským rodičům a jeho krátký život spadal do období největšího rozmachu v amerických katolických dějinách. Tento rozmach také pomohl definovat jeho hrdinnou službu – a jeho ducha. Amerika na konci 19. století ani zdaleka nepřipomínala záchrannou sociální síť, která je zde vytvářena od zavedení Nového údělu. Přistěhovalecké rodiny, jež přišly o svého jediného živitele, se mohly ocitnout v zoufalé nouzi. Páter McGivney ve spolupráci s katolickými laickými vedoucími v New Haven ve státě Connecticut založil roku 1882 Kolumbovy rytíře a vytvořil nový model katolické pastýřské péče: bratrstvo, které mělo pečovat o duchovní a hmotné potřeby svých členů a zároveň sloužit ovdovělým, nemajetným a těm, kdo ve své nové vlasti klesali ke dnu. Katolictví bylo mezi přistěhovalci v amerických dějinách jedním z významných sjednocujících faktorů a nemalou zásluhu na tom mají právě Rytíři.

McGivneyho Rytíři také předešli Druhý vatikánský koncil, a sice svým učením, že laické povolání ve světě je skutečně povoláním, Boží výzvou naplňovat Velké poslání, jež každý katolík dostává při křtu: „Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky...“ (Mt 28,19). Pod vedením otce McGivneyho byli Rytíři hybnou silou evangelizace stejně jako charity, přičemž poskytovali značnou filantropickou podporu mnoha katolickým iniciativám, včetně vatikánských sdělovacích prostředků. Ve veřejné sféře navazovalo nedávné vystoupení Rytířů na obranu náboženské svobody na jejich podporu rasové spravedlnosti. Kapituly Kolumbových rytířů na formálně katolických vysokých školách dnes mladým mužům, kteří to se svým katolictvím myslí vážně, poskytují nástroje k evangelizaci mezi vrstevníky a zároveň pečují o jejich vlastní víru.

Blahořečení pátera Michaela McGivneyho je pro organizaci, kterou založil a inspiroval, požehnáním; zároveň je poctou všeobecné církve farářům ve Spojených státech. Dva z těch nejlepších si Pán v minulých měsících odvolal domů, a přestože nemůžeme vědět, zda budou blahořečeného Michaela McGivneyho časem následovat do liturgického kalendáře církve, jejich památka je už teď pevně uložena v srdcích lidí, jimž sloužili, a představují další příklady kněžské dobroty.

Jeden z obdivovatelů pátera Dennisa Morrowa mi řekl, že nebýt pandemie, na jeho pohřeb by v michiganském Grand Rapids přišlo v květnu celé město. Tak veliké lásce se tento farář a policejní a hasičský kaplan těšil. Dena Morrowa jsem poznal na vysoké škole a dalších padesát let pak zůstal skálou katolické víry. Páter Philip Tighe vstoupil do semináře poté, co působil jako podnikatel, a během roku, kdy v mé marylandské farnosti sloužil jako jáhen, se jasně ukázalo, že bude vynikajícím knězem, dychtivým vést druhé na dobrodružné cestě pravověrnosti; s radostí jsem to pak sledoval, když se stal farářem rodiny mé dcery v Severní Karolíně. Jeho úmrtím 31. srpna přišla diecéze o výjimečného duchovního vůdce.

V nebeském Jeruzalémě není žádné soupeření ani závist, a tak si lze snadno představit, jak otcové Morrow a Tighe oslavují spolu s páterem McGivneym jeho blahořečení. Kéž se tito tři velcí kněží za nás za všechny přimlouvají.

George Weigel, First Things
Přeložila Alena Švecová

Další články

Z tesařské dílny až na oltář světa

23.06.2025, librinostri.catholica.cz

Je tichá noc. Betlém odpočívá, ponořen do sladkého spánku – i Svatá rodina. Náhle však Josef procitá: zjevuje se mu anděl a přikazuje, aby ještě té noci uprchl do Egypta a ochránil život malého Ježíše. Bez přípravy, bez otálení, vydává se Svatá rodina na dalekou cestu do cizí země, obývané pohanským národem. Panna Maria tiše sedí na oslíku, v náručí drží Božské Dítě, po jejím boku kráčí Josef. Klid na jejich tvářích prozrazuje odevzdanost – tuto náhlou zkoušku svěřují nebeskému Otci pro spásu lidí.

Nepřejít na druhý chodník

21.05.2025, RC Monitor 9/2025

Kázání Mons. Stanislava Přibyla CSsR v pražské katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v sobotu 26. dubna 2025: Milí přátelé, je krásné, že se můžeme sejít na mši svatou v tento den, kdy se koná Pochod pro život. Současně prožíváme velikonoční oktáv, tedy vlastně takové prodloužené intenzivní slavení Velikonoc a ještě je dnes den, kdy se svět loučí s papežem Františkem.

Svatí Šimone a Judo, orodujte za nás

28.10.2025, RC Monitor 20/2025

Den, kdy si náš stát připomíná výročí svého vzniku (mimochodem nedávno jsme si také připomínali výročí jeho zániku) a který trval 20 let, se kryje se svátkem svatých apoštolů Šimona a Judy. Svátek těchto apoštolů je, alespoň v našich luzích a hájích, často právě výročím vzniku Československa poněkud zastíněn, i proto že máme volno.

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění – 2. část

29.08.2025, RC Monitor 12/2025

V prvním díle našeho pojednání o lidské sexualitě jsme dospěli k závěru, že pokud chceme tento rozměr našeho života chápat opravdu nezkresleně, musíme na něj hledět sub specie aeternitatis, tedy z hlediska jeho původu. Bez toho nám pravý účel sexuality zůstane skryt.

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění – 3. část

01.09.2025, RC Monitor 14/2025

Podle historických svědectví to byl už Sokrates, který se společně se sofisty jako první systematicky zamýšlel nad povahou lidské společnosti a došel přitom k závěru, že na ní lze uplatnit dva základní pohledy. V prvním přístupu se na ní díváme z čistě utilitaristického hlediska. V tom případě se ukazuje, že lidé se sdružují do společnosti a vzájemně se respektují, protože se vzájemně potřebují. Sokratovi a na něj navazující tradici se však tento přístup jeví jako nedostatečný. Neboť pokud by důvod, proč lidé vytvářejí společnost, a tedy primárně zakládají rodiny, spočíval na utilitaristických základech, znamenalo by to snížení druhého na pouhý prostředek k uspokojování mých potřeb. Člověk by se tím pro druhého člověka proměnil v pouhý prostředek a nástroj sloužící k realizaci jeho „osobních“ cílů.

Technologie nejsou neutrální

09.07.2025, Crisis Magazine

Bůh viděl, že všechno, co stvořil, je dobré. Jako křesťané se z tohoto dobra radujeme. Těšíme se z krásy Slunce a Měsíce, z vůně rozkvetlého olivovníku, z chuti masa, ptactva a obilí, z nápojů, které povznášejí našeho ducha, z manželského svazku, který plodí nový život. Všeho s mírou, říkáme, střídmost nevyjímaje. A i když se ke střídmosti stavíme poněkud moralisticky, máme pravdu, když říkáme, že Bůh nám dal dobrotu svého stvoření jako cestu milosti, díky níž se my sami stáváme dobrými.

načíst další

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.