Tři příklady kněžské dobroty

09.12.2020, RC Monitor 23/2020

Pandemie roku 2020 tvrdě postihla každého katolíka. Takto dlouhý půst od eucharistie nám může připomínat, čím museli ve 20. století procházet hrdinové víry v podzemních církvích a čemu dnes čelí věřící v Číně a na dalších místech, což není špatné. Přesto je velmi, velmi těžké být katolickou církvi bez možnosti být církví jasně eucharistickou. Dotýká se to každého. Zároveň by si však lid církve měl uvědomit, že kněží se to dotýká především.

Kněží, kteří své kněžství uskutečňují tak, jak toto jedinečné povolání katolická církev pojímá – jako ikonu věčného kněžství Ježíše Krista, ženicha církve – své eucharistické shromáždění nesmírně postrádají. Svůj život zasvětili sycení stáda, a když to nemohou dělat, je to pro ně zdroj neustálého zármutku. Duchovní v těchto dnech také nesou těžší finanční břemena, protože dary se ztenčují. Pak tu jsou také vážné výzvy udržet farní školy v dnešní zdravotní situaci nad vodou. Žádný muž, který po dlouhém půstu spojeném s krizí ohledně sexuálního zneužívání v roce 2002 vstupoval do semináře, si nepředstavoval, že bude mít snadný život; tohle ale nečekal nikdo.

O to větší důvod máme k oslavě toho, že 31. října byl blahořečen výjimečný farář, páter Michael McGivney, zakladatel Kolumbových rytířů, který zemřel během pandemie roku 1890.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Narodil se roku 1852 imigrantským rodičům a jeho krátký život spadal do období největšího rozmachu v amerických katolických dějinách. Tento rozmach také pomohl definovat jeho hrdinnou službu – a jeho ducha. Amerika na konci 19. století ani zdaleka nepřipomínala záchrannou sociální síť, která je zde vytvářena od zavedení Nového údělu. Přistěhovalecké rodiny, jež přišly o svého jediného živitele, se mohly ocitnout v zoufalé nouzi. Páter McGivney ve spolupráci s katolickými laickými vedoucími v New Haven ve státě Connecticut založil roku 1882 Kolumbovy rytíře a vytvořil nový model katolické pastýřské péče: bratrstvo, které mělo pečovat o duchovní a hmotné potřeby svých členů a zároveň sloužit ovdovělým, nemajetným a těm, kdo ve své nové vlasti klesali ke dnu. Katolictví bylo mezi přistěhovalci v amerických dějinách jedním z významných sjednocujících faktorů a nemalou zásluhu na tom mají právě Rytíři.

McGivneyho Rytíři také předešli Druhý vatikánský koncil, a sice svým učením, že laické povolání ve světě je skutečně povoláním, Boží výzvou naplňovat Velké poslání, jež každý katolík dostává při křtu: „Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky...“ (Mt 28,19). Pod vedením otce McGivneyho byli Rytíři hybnou silou evangelizace stejně jako charity, přičemž poskytovali značnou filantropickou podporu mnoha katolickým iniciativám, včetně vatikánských sdělovacích prostředků. Ve veřejné sféře navazovalo nedávné vystoupení Rytířů na obranu náboženské svobody na jejich podporu rasové spravedlnosti. Kapituly Kolumbových rytířů na formálně katolických vysokých školách dnes mladým mužům, kteří to se svým katolictvím myslí vážně, poskytují nástroje k evangelizaci mezi vrstevníky a zároveň pečují o jejich vlastní víru.

Blahořečení pátera Michaela McGivneyho je pro organizaci, kterou založil a inspiroval, požehnáním; zároveň je poctou všeobecné církve farářům ve Spojených státech. Dva z těch nejlepších si Pán v minulých měsících odvolal domů, a přestože nemůžeme vědět, zda budou blahořečeného Michaela McGivneyho časem následovat do liturgického kalendáře církve, jejich památka je už teď pevně uložena v srdcích lidí, jimž sloužili, a představují další příklady kněžské dobroty.

Jeden z obdivovatelů pátera Dennisa Morrowa mi řekl, že nebýt pandemie, na jeho pohřeb by v michiganském Grand Rapids přišlo v květnu celé město. Tak veliké lásce se tento farář a policejní a hasičský kaplan těšil. Dena Morrowa jsem poznal na vysoké škole a dalších padesát let pak zůstal skálou katolické víry. Páter Philip Tighe vstoupil do semináře poté, co působil jako podnikatel, a během roku, kdy v mé marylandské farnosti sloužil jako jáhen, se jasně ukázalo, že bude vynikajícím knězem, dychtivým vést druhé na dobrodružné cestě pravověrnosti; s radostí jsem to pak sledoval, když se stal farářem rodiny mé dcery v Severní Karolíně. Jeho úmrtím 31. srpna přišla diecéze o výjimečného duchovního vůdce.

V nebeském Jeruzalémě není žádné soupeření ani závist, a tak si lze snadno představit, jak otcové Morrow a Tighe oslavují spolu s páterem McGivneym jeho blahořečení. Kéž se tito tři velcí kněží za nás za všechny přimlouvají.

George Weigel, First Things
Přeložila Alena Švecová

Další články

Mariologie: Panenství Matky Boží

30.01.2026, RC Monitor 1/2026

Dnes bych se rád věnoval ustavičnému panenství nejblahoslavenější Matky Boží. Panenství obecně je snad ve všech náboženských kulturách považováno za výraz čistoty, nedotčenosti, neporušenosti, zasvěcení. Obsah naší víry tvoří jak věci přímo zjevené Bohem, tak i skutečnosti, které z nich logicky vyplývají nebo na ně mají nepochybnou návaznost. Byla-li Maria Matkou Božího Syna a nazývaná milostiplnou, nebylo problémem uznat její neposkvrněnost, včetně jejího vlastního neposkvrněného početí v těle její matky.

Recenze oblíbeného filmu papeže Lva XIV.

06.03.2026, Catholic Stand

Naše komunitní divadelní společnost získala pro svou sváteční inscenaci roku 2025 nečekanou a zcela neobvyklou reklamu – a to od samotného papeže. V listopadu papež Lev XIV. oznámil, že jeho oblíbeným filmem je Život je krásný, klasika Franka Capry ze čtyřicátých let minulého století, natočená podle povídky The Greatest Gift Philipa Van Dorena Sterna.

Shakespearovská filozofie

09.03.2026, The Imaginative Conservative

Kdopak by si pomyslel, že se v tak krátkých verších skrývá tolik filozofie? Kdopak by si pomyslel, že tak málo slovy lze vyjádřit takové množství významu? Až příště budete číst Shakespeara, čtěte pozorně a možná v jeho dílech najdete více filozofie, než by se na první pohled zdálo.

Síť, která se trhá

01.04.2026, RC Monitor 5/2026

Někdy se zdá, že dějiny církve postupují zvláštním rytmem: zatímco jednou rukou připomínají utrpení a oběť, druhou ukazují nečekanou naději. Právě takový čas nyní prožíváme. Letos v červnu budou v Brně blahořečeni kněží Jan Bula a Václav Drbola, oběti komunistické zvůle padesátých let. Dva mladí faráři, jejichž životy byly násilně přervány režimem, který se snažil přetrhnout nejen lidské osudy, ale i samotnou paměť víry. Symbolické je, že relikviář k jejich poctě vzniká jako obraz „protržené sítě“.

U soudu se lhát nesmí. V novinách je to norma

17.12.2025, Syrzdarma.cz

Během dlouhých staletí lidstvo metodou pokus–omyl zdokonalovalo proces hledání pravdy v soudním procesu, ve kterém je v sázce spravedlnost a mnohdy i lidský život. Lež u soudu znamená trest. V novinách mohou lhát všichni, zejména v době války. Slavný americký novinář o tom napsal v roce 1919 esej.

Jednota křesťanů: Proč je modlitba důležitá

20.01.2026, RC

Katolická církev se modlí za jednotu ne proto, že by pravdu hledala, ale proto, že věří, že ji nemá vlastnit sama. Myšlenka vyhradit zvláštní čas modlitbě za jednotu křesťanů není žádným postmoderním výstřelkem. Už papež Lev XIII. (1878–1903) v roce 1894 vyzval katolické věřící k intenzivní modlitbě za jednotu církve, a to v těsné souvislosti se slavností Seslání Ducha svatého. Právě Duch svatý je totiž tím, kdo spojuje rozdílné, překládá „mezi jazyky“ a dává vzniknout společenství tam, kde by si člověk spíš tipoval nedorozumění. Podoba Týdne modliteb za jednotu křesťanů se postupně proměňovala a svou dnešní tvář získala až po Druhém vatikánském koncilu. Poprvé se v této podobě slavil v roce 1968. A slaví se dodnes – letos až do neděle 25. ledna 2026.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.