15.04.2021, RC Monitor 7/2021
Mimo rámec pohanského uctívání vyrostla v některých kulturách také tradice políbení jídelního stolu při zvláštních příležitostech.
Křesťané při vytváření liturgie přebírali zvyky ze své vlastní kultury a dodávali jim nový význam. Políbení oltáře bylo jedním z nich a rychle se připojilo k úkonům kněze při mši.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Zasvěceno pro BohaOltář získává svou důležitost v souvislosti s Nejsvětější Obětí, která se na něm vysluhuje. Je k tomuto účelu oddělen, a když se umisťuje do nového kostela, biskup ho vysvěcuje. Obřad svěcení napodobuje v určitých ohledech křest nového křesťana, protože biskup svěceným olejem žehná oltář a po skončení modliteb ho zahaluje bílým plátnem.
Políbení oltáře lze tedy chápat jako uznání jeho zvláštní úlohy v liturgii a posvěcení, jež mu udělil biskup.
O oltáři se často symbolicky říká, že představuje Ježíše Krista, „úhelný kámen“ církve (srov. Efezským 2,20). V průběhu liturgických dějin kněz někdy líbal oltář před požehnáním lidu, na znamení, že požehnání přichází od Boha, a nikoli od kněze.
Kromě toho se do oltáře časem vkládaly ostatky svatých, a když kněz políbil oltář, líbal tím i tyto ostatky.
Je tedy sice pravda, že oltáře jsou hmotné předměty, ale byly odděleny ke konkrétnímu účelu a políbení oltáře je známkou uznání jeho výsadní role a vztahu k Božské Oběti Ježíše Krista.
Philip Kosloski, Aleteia
Přeložila Alena Švecová
01.10.2026, RC Monitor 18/2026
Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.
25.09.2026, RC Monitor 17/2026
Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.
23.09.2026, RC Monitor 17/2026
Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.