23.08.2021, Aleteia.org / RC Monitor 16/2021
A co víte o sv. Josefu vy, abyste se mohli konkrétně inspirovat jeho příkladem? V tomto miniseriálu vám přinášíme 10 věcí, které byste vědět měli.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Tradice o Josefovi jako starém muži
Velmi častá tradice v pravoslavné církvi říká, že když si Josef bral Pannu Marii, byl již starý muž. Před sňatkem s Marií zemřela jeho předchozí manželka (s níž měl několik dětí). To některé lidi vedlo k tvrzení, že tyto děti byly Ježíšovými „bratry“, o nichž jsou zmínky v evangeliích.
Jádrem této tradice je text ze 6. století zvaný Historie Josefa tesaře, jenž tvrdí, že Josef byl sice starý muž, ale s mladickým elánem. Nakonec se postupem let dožil velmi pokročilého věku. Netrpěl však žádnou tělesnou slabostí, zrak mu neslábl ani zuby mu nescházely. Nikdy v životě se neztrácel v myšlenkách, ale vždy projevoval mladický elán a jeho údy zůstaly bez újmy, prosty jakékoli bolesti. Dožil se celkem sto jedenácti let, svého nejvyššího možného věku.
Josef jako dospívající mladík
Na druhou stranu mnoho biblistů a historiků věří, že Josef byl mladý muž, možná teprve dospívající mladík. Mezinárodní mariánský výzkumný institut uvádí: „Věříme, že Marie a Josef byli v době, kdy se narodil Ježíš, dospívající dívka a chlapec ve věku šestnáct a osmnáct let. To byla v té době pro židovské novomanžele norma.“ Ctihodný Fulton Sheen sdílí podobný názor v knize The World’s First Love: „Josef byl pravděpodobně mladý muž, silný, mužný, atletický, pohledný, cudný a disciplinovaný, takový muž, jaké vídáme pracovat u hoblovací stolice... Nebyl na konci svého života, ale na jeho počátku, překypoval energií, silou a umírněnou vášní.“ Tato teorie bere v úvahu dlouhé cesty, které svatá rodina musela podniknout v době kolem Ježíšova narození. Nejprve z Nazareta do Betléma a pak při útěku do Egypta. Je těžké představit si postaršího Josefa, jak pečuje o Marii a Ježíše cestou do cizí země. Ať už je pravda jakákoli, Josef byl „spravedlivý muž“, který dělal vše, co bylo v jeho silách, aby ochránil a zajistil Marii a Ježíše. Hleděl na ně se srdcem plným něhy a miloval oba hlubokou a trvalou láskou.
Překlad Pavel Štička
12.01.2026, RC Monitor 24/2025
Je teplé prosincové ráno, bezmračná obloha slibuje slunný den. Před odjezdem do práce otírám vydatnou rosu ze skel auta. Dávám se do přemítání. Včera večer děti při modlitbě opět prosily o sníh o Vánocích. Ten minulou zimu skoro vůbec nebyl, děti strávily s pekáčem leda půlden na dvou centimetrech mokré bílé nadílky padlé do blátivé trávy. V předchozích letech také žádná sláva. Zato v době covidu to bylo lepší – vlastně to byla jediná dobrá věc na té pandemické totalitě, že nelétala letadla.
15.12.2025, RC Monitor 23/2025
Viděla jsem před nedávnem český film s názvem Velký vlastenecký výlet. Jde mi o jeho protagonisty, které pan režisér vyvezl na Ukrajinu, aby na vlastní oči viděli, jak to tam vypadá a že je tam opravdu válka. Vybraní protagonisté byli totiž lidé, kteří věří tvrzením na internetu, že všecko je lež a fake, na Ukrajině žádná válka není, my posíláme peníze bůhví na co a všichni jsme ve vleku protiruské propagandy...
25.03.2026, RC Monitor 5/2026
Aristoteles označil člověka za tvora společenského – zoon politikon. A je to pravda, bez vztahů nelze žít ani růst. Přesto se zdá, že ještě hlubší vrstvou lidské existence je touha. Dříve než člověk vstoupí do polis, už po něčem sahá. Dříve než si věci vyloží rozumem, už je miluje – nebo odmítá. Člověk je bytost, která je neustále nasměrovaná k nějakému dobru, skutečnému, či domnělému. Chtě nechtě je člověk také živočich touhy – zoon epithymetikon. Postní doba tuto skutečnost nemilosrdně odhaluje. Když si člověk něco odřekne, neodhalí se jen síla či slabost vůle. Odkryje se struktura srdce. Jak rychle hledáme útěchu, jak těžko snášíme prázdnotu, jak instinktivně zaplňujeme každé ticho hlukem, obrazem, činností. Náhle se ukáže, že půst není především o odříkání si masa nebo dezertu ani o disciplíně. Je o touze.
18.11.2025, First Things
Papež Lev XIV. nedávno pronesl osobní poselství určené vedoucím pracovníkům Silicon Valley, akademikům a vatikánským úředníkům, kteří se sešli v Římě na konferenci o umělé inteligenci. Vyzval je, aby při vývoji umělé inteligence dodržovali „etická kritéria“, která jsou zaměřená na člověka a berou v úvahu „blaho člověka nejen po materiální, ale i po intelektuální a duchovní stránce“.
05.04.2026, RC Monitor 6/2026
Tváří v tvář tomu, co se kolem nás děje, může tvrzení, že Bůh je láska, znít pro mnohé téměř jako provokace.Vzpomínám si na svůj rozhovor s jedním hospodářem, který o sobě prohlašoval, že je nevěřící, a přesto občas navečer přicházel na kus řeči. Jednou mi řekl: „Míro, podívej se na to, co se děje, kdyby Pán Bůh byl, nemohl by se na to dívat.“ Chápal jsem ho a mnozí tuto námitku asi známe. Je pochopitelná. Jak ji ale uvést do souladu s inspirovanou větou sv. Jana Evangelisty, miláčka Páně, který ve svém prvním listě píše: „Bůh je láska“? Zkusme se na celou záležitost podívat skrze tajemství velikonočních svátků.
27.12.2025, National Catholic Register
O Vánocích i po nich žijme a milujme jako Ježíš, Marie a Josef. Svátek Svaté rodiny je krásný způsob, jak během vánočního oktávu vzdát čest lidské rodině, do níž patřil Ježíš. Svatá rodina Ježíše, Marie a sv. Josefa je příkladem pro všechny křesťanské rodiny, z nichž je každá po právu povolána ke svatosti. Jak tedy dnes běžná rodina zrcadlí Svatou rodinu?
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.