23.08.2021, Aleteia.org / RC Monitor 16/2021
A co víte o sv. Josefu vy, abyste se mohli konkrétně inspirovat jeho příkladem? V tomto miniseriálu vám přinášíme 10 věcí, které byste vědět měli.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Tradice o Josefovi jako starém muži
Velmi častá tradice v pravoslavné církvi říká, že když si Josef bral Pannu Marii, byl již starý muž. Před sňatkem s Marií zemřela jeho předchozí manželka (s níž měl několik dětí). To některé lidi vedlo k tvrzení, že tyto děti byly Ježíšovými „bratry“, o nichž jsou zmínky v evangeliích.
Jádrem této tradice je text ze 6. století zvaný Historie Josefa tesaře, jenž tvrdí, že Josef byl sice starý muž, ale s mladickým elánem. Nakonec se postupem let dožil velmi pokročilého věku. Netrpěl však žádnou tělesnou slabostí, zrak mu neslábl ani zuby mu nescházely. Nikdy v životě se neztrácel v myšlenkách, ale vždy projevoval mladický elán a jeho údy zůstaly bez újmy, prosty jakékoli bolesti. Dožil se celkem sto jedenácti let, svého nejvyššího možného věku.
Josef jako dospívající mladík
Na druhou stranu mnoho biblistů a historiků věří, že Josef byl mladý muž, možná teprve dospívající mladík. Mezinárodní mariánský výzkumný institut uvádí: „Věříme, že Marie a Josef byli v době, kdy se narodil Ježíš, dospívající dívka a chlapec ve věku šestnáct a osmnáct let. To byla v té době pro židovské novomanžele norma.“ Ctihodný Fulton Sheen sdílí podobný názor v knize The World’s First Love: „Josef byl pravděpodobně mladý muž, silný, mužný, atletický, pohledný, cudný a disciplinovaný, takový muž, jaké vídáme pracovat u hoblovací stolice... Nebyl na konci svého života, ale na jeho počátku, překypoval energií, silou a umírněnou vášní.“ Tato teorie bere v úvahu dlouhé cesty, které svatá rodina musela podniknout v době kolem Ježíšova narození. Nejprve z Nazareta do Betléma a pak při útěku do Egypta. Je těžké představit si postaršího Josefa, jak pečuje o Marii a Ježíše cestou do cizí země. Ať už je pravda jakákoli, Josef byl „spravedlivý muž“, který dělal vše, co bylo v jeho silách, aby ochránil a zajistil Marii a Ježíše. Hleděl na ně se srdcem plným něhy a miloval oba hlubokou a trvalou láskou.
Překlad Pavel Štička
23.06.2025, librinostri.catholica.cz
Je tichá noc. Betlém odpočívá, ponořen do sladkého spánku – i Svatá rodina. Náhle však Josef procitá: zjevuje se mu anděl a přikazuje, aby ještě té noci uprchl do Egypta a ochránil život malého Ježíše. Bez přípravy, bez otálení, vydává se Svatá rodina na dalekou cestu do cizí země, obývané pohanským národem. Panna Maria tiše sedí na oslíku, v náručí drží Božské Dítě, po jejím boku kráčí Josef. Klid na jejich tvářích prozrazuje odevzdanost – tuto náhlou zkoušku svěřují nebeskému Otci pro spásu lidí.
02.06.2025, RC Monitor 10/2025
Jsou chvíle, kdy si člověk říká, že nemá to, co by chtěl a po čem touží. A tak stále hledá něco jiného, lepšího. Hodně lidí na světě cítí jakousi neúplnost, ne–celost a podvědomě cítí nenaplnění, i kdyby třeba vyhráli milion ve sportce nebo dostali nejprestižnější světovou cenu. Pořád má takový člověk pocit, že mu něco chybí a není nikdy spokojený.
08.10.2025, National Catholic Register
„Můj Otče, odevzdávám se ti... Jsem připraven na všechno, všechno přijímám.“ V marockém Rabatu jsem klečel při adoraci, obklopen 800 univerzitními studenty z desítek afrických národů, a zpíval Modlitbu odevzdání, kterou před 130 lety napsal nedávno kanonizovaný svatý Charles de Foucauld.
30.09.2025, RC Monitor 18/2025
Moravský kněz Jan Topenčík ve svém pořadu Z deníku venkovského faráře kdysi vzpomínal, jak se jako malí kluci za první republiky smáli starobylé střelné modlitbě: „Aby Pán Bůh potentátům rozum zachovati ráčil.“ Když se dnes, pár týdnů před volbami do poslanecké sněmovny, podíváme na českou politickou scénu, zdá se, že jsme na tuto modlitbu zapomněli až příliš snadno.
11.09.2025, RC Monitor 16/2025
V naší době se slova mění rychleji než činy a význam pojmů bývá často obrácen naruby. To, co bylo po staletí považováno za samozřejmost, je dnes zpochybňováno a přepisováno. Jedním z nejvýraznějších příkladů je tzv. genderová ideologie – myšlenkový směr, který se snaží redefinovat samotný základ lidské identity. A už se nevede jen akademická debata. V roce 2024 se tato ideologie stala součástí vzdělávacích programů našich škol. Profesor Petr Piťha ji výstižně nazval „biologickou diktaturou“ a dodal, že jde o nejnebezpečnější formu diktatury, předčící dokonce i diktaturu třídní či rasovou.
27.08.2025, Catholic Culture
Někdy jsou naše myšlenky svaté a plodné. Jindy jsou hanebné a ničivé. Svět měníme tehdy, když naše myšlenky nabývají konkrétní podoby – skrze slovo a čin, krok za krokem.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.