Spoluzakladatel Wikipedie: Ze skeptického filozofa křesťanem

17.10.2025, Aleteia

Larry Sanger, jeden ze spoluzakladatelů Wikipedie, se narodil do křesťanské rodiny, ale během dospívání víru ztratil. Znovu ji našel takto… Cesty lidí k víře bývají značně odlišné. Někdo ji má hladkou a bez větších otřesů, jiní to mají složitější. Do té druhé skupiny patří i obrácení Larryho Sangera, který to podrobně popsal na svém blogu.


Spoluzakladatel on-line encyklopedie Wikipedie
Larryho Sangera možná podle jména neznáte, ale když zmíníme on-line encyklopedii Wikipedie, určitě o ní bude vědět každý, kdo někdy na internetu hledal nějaké informace.

Kdysi jsme doma v knihovnách mívali rozsáhlé encyklopedické svazky, kde jsme si četli o různých jevech světa kolem nás. Nyní můžeme jednoduše zadat do vyhledávače klíčové slovo a Wikipedie nám rychle poskytne alespoň stručné vysvětlení. V roce 2001 ji založili Jimmy Wales a Larry Sanger. Druhý z nich je nejen programátor webových stránek, ale také filozof.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Při hledání odpovědí na obtížné otázky
Filozofie byla pro Larryho Sangera první a největší láskou. Právě skrze ni se v letech dospívání stal agnostikem a o několik desítek let později věřícím. Sanger se narodil do křesťanské rodiny, ale na začátku dospívání si začal klást složité otázky. Jednou z nich například bylo, jak jsou spojeni duch, duše a mysl nebo čím se mezi sebou liší. Naneštěstí se mu nepodařilo najít nikoho, kdo by mu to vysvětlil nebo s ním chtěl probírat hlubší filozofické otázky ohledně víry. Sanger si z toho vyvodil, že „v Boha věří jen dogmatičtí lidé, kteří postrádají zvídavost a nejsou schopni odpovídat na těžké otázky“ – a že mezi ně nepatří. Proto víru odmítl.

Po studiu filozofie ji několik let vyučoval na univerzitě. Během studia samozřejmě četl spoustu filozofické literatury. Píše, že se nikdy nepovažoval za skutečného ateistu, spíš za agnostika. „Neříkal jsem, že v Boží existenci věřím ani že v ni nevěřím,“ vysvětluje. „Vždycky jsem byl ochoten vážně uvažovat o možnosti, že Bůh existuje. Oni [tj. ateisté] ne.“ Ve skutečnosti většinu argumentů, které předkládali otevření ateisté, vnímal jako nedostatečné a v jejich hrubosti a povrchnosti často jako vyloženě „nechutné“.

Objevení teologie a Boha
K výraznému předělu v jeho odmítání víry došlo po dvou významných životních událostech: nejprve po jeho svatbě a pak po narození jeho prvního dítěte. Poprvé tehdy pocítil bezpodmínečnou lásku k druhému člověku, za kterého byl ochoten položit život. To znamenalo trhlinu v jeho nezávislém filozofickém systému. Otřáslo jím, když si uvědomil, že se jeho myšlení začíná odchylovat od uvažování jeho agnostických a ateistických kolegů, které během svého studia následoval. Poté objevil teologii.

Ačkoli svým dětem četl Bibli, neměl k ní žádný zvláštní vztah. Byla to pro něho jenom kulturně významná kniha, o které by tedy děti měly vědět. Nakonec ale z různých důvodů dospěl k rozhodnutí, že chce celou Bibli prostudovat, pochopit ji, jako jí rozumí věřící, aniž chtěl sám uvěřit. Uvědomoval si, že k proniknutí do biblických textů potřebuje určité vedení, a proto si zvolil devadesátidenní studijní plán a začal používat nejrůznější Bible a odborné příručky. Zjistil, že ve svatém textu a jeho výkladech je mnohem větší hloubka a obsah, než dřív připouštěl. „Pomalu mi docházelo, že se seznamuji s teologickou tradicí dlouhou dva tisíce let,“ píše. A pomalu začal „mluvit s Bohem“, což byl první pokus o modlitbu od jeho dětství.

Obrácení
Začal na toto téma psát a publikovat eseje. Přesvědčily ho teologické argumenty, které byly konzistentní s jeho pohledem na svět. Velkou roli v tom samozřejmě hrála Boží milost, což si sám dobře uvědomuje. Larry Sanger na svém blogu uveřejnil delší pojednání nazvané Jak se skeptický filozof stal křesťanem (How a Skeptical Philosopher Became a Christian). (Pokud raději posloucháte, než čtete, na svém kanále YouTube předčítá své příspěvky nahlas.) Na konci vyznává svou víru v trojjediného Boha. Mimo jiné píše, že je „Bohu vděčný za to, že mě přijal do své rodiny a odpustil moje mnohé hříchy“. Dodává: „Děkuji [Bohu] za dar víry, kterou jsem si u sebe většinu svého života nedokázal představit.“

Píše také knihu o Bohu a o své cestě od nevíry k víře. Na svém blogu vysvětluje, že se ještě nepřipojil ke konkrétní církvi či denominaci, ale jeho cesta pokračuje. Modleme se, aby Bůh dál osvěcoval jeho intelekt a posiloval ho ve víře, aby vytrval na cestě k plnosti pravdy v Kristu a jeho Církvi.

Tina Martinec Selan
Přeložila Alena Švecová


Další články



Mlčet nestačí: hřešíme i vědomým mlčením

11.09.2025, RC Monitor 16/2025

V naší době se slova mění rychleji než činy a význam pojmů bývá často obrácen naruby. To, co bylo po staletí považováno za samozřejmost, je dnes zpochybňováno a přepisováno. Jedním z nejvýraznějších příkladů je tzv. genderová ideologie – myšlenkový směr, který se snaží redefinovat samotný základ lidské identity. A už se nevede jen akademická debata. V roce 2024 se tato ideologie stala součástí vzdělávacích programů našich škol. Profesor Petr Piťha ji výstižně nazval „biologickou diktaturou“ a dodal, že jde o nejnebezpečnější formu diktatury, předčící dokonce i diktaturu třídní či rasovou.

Jednota křesťanů: Proč je modlitba důležitá

20.01.2026, RC

Katolická církev se modlí za jednotu ne proto, že by pravdu hledala, ale proto, že věří, že ji nemá vlastnit sama. Myšlenka vyhradit zvláštní čas modlitbě za jednotu křesťanů není žádným postmoderním výstřelkem. Už papež Lev XIII. (1878–1903) v roce 1894 vyzval katolické věřící k intenzivní modlitbě za jednotu církve, a to v těsné souvislosti se slavností Seslání Ducha svatého. Právě Duch svatý je totiž tím, kdo spojuje rozdílné, překládá „mezi jazyky“ a dává vzniknout společenství tam, kde by si člověk spíš tipoval nedorozumění. Podoba Týdne modliteb za jednotu křesťanů se postupně proměňovala a svou dnešní tvář získala až po Druhém vatikánském koncilu. Poprvé se v této podobě slavil v roce 1968. A slaví se dodnes – letos až do neděle 25. ledna 2026.

Obětování katolíků kvůli ekumenismu

10.10.2025, Crisis Magazine

Katolíci, zejména ti mladší, jsou ve jménu křesťanské lásky nabádáni k větší otevřenosti vůči protestantům, což je obtížné, ne-li nemožné, odlišit od výzvy k tomu, aby byli méně katoličtí. Není žádné tajemství, že katolické církvi ubývá členů. Podle výzkumu z Pew Research Center je těch, kdo katolictví opustili, zhruba čtyřikrát víc než těch, kdo se ke katolické církvi připojili. Vzhledem k tomu, že se tato statistika neustále zhoršuje, narůstá důraz na evangelizaci. Málokdo však dokáže formulovat, jak by měla vypadat. Značná pozornost se tedy věnuje snaze oslovit ty „z druhého tábora“ a splynout s protestanty.

Papež Lev vydal první papežskou exhortaci Dilexi Te

31.10.2025, The Catholic Herald

Papež Lev XIV. vydal svou první významnou papežskou exhortaci Dilexi Te (Miloval jsem Tě) – pastorační dokument o křesťanské povinnosti milovat a sloužit chudým. Text, podepsaný 4. října na svátek svatého Františka z Assisi a zveřejněný Vatikánem 9. října, představuje pokračování i završení díla, které krátce před svou smrtí zahájil papež František. Ve své předmluvě papež Lev prozrazuje, že jeho předchůdce připravoval tento dokument už v době své smrti na počátku roku.

Na východě Demokratické republiky Kongo byly během adorace zabity desítky mladých lidí

19.08.2025, Aleteia

Rozhlasová stanice Okapi, zřízená pod záštitou OSN, uvádí celkem 43 mrtvých. Konžská armáda však do pondělního odpoledne potvrdila pouze 10 obětí. V neděli 27. července večer bylo při eucharistické adoraci během útoku na katolický kostel ve městě Komanda v provincii Ituri Demokratické republiky Kongo zabito nejméně 31 mladých lidí. Ozbrojenou skupinou zodpovědnou za tento útok je podle místních představitelů ADF (Allied Democratic Forces), přidružená organizace Islámského státu, která působí ve střední Africe.

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění – 4. část

03.09.2025, RC Monitor 15/2025

Z našich předchozích pojednání o lidské sexualitě je patrné, jakou zásadní důležitost má pro její chápání celková interpretace skutečnosti. Člověk je součásti reality, v níž vládnou určité zákony, a i on je jim podroben. Lidské jednání v sobě nese řadu znaků, které se vyskytují i u činností jiných jsoucen. Proto je pohled do širšího kontextu lidského života nepostradatelný.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.