Spoluzakladatel Wikipedie: Ze skeptického filozofa křesťanem

17.10.2025, Aleteia

Larry Sanger, jeden ze spoluzakladatelů Wikipedie, se narodil do křesťanské rodiny, ale během dospívání víru ztratil. Znovu ji našel takto… Cesty lidí k víře bývají značně odlišné. Někdo ji má hladkou a bez větších otřesů, jiní to mají složitější. Do té druhé skupiny patří i obrácení Larryho Sangera, který to podrobně popsal na svém blogu.


Spoluzakladatel on-line encyklopedie Wikipedie
Larryho Sangera možná podle jména neznáte, ale když zmíníme on-line encyklopedii Wikipedie, určitě o ní bude vědět každý, kdo někdy na internetu hledal nějaké informace.

Kdysi jsme doma v knihovnách mívali rozsáhlé encyklopedické svazky, kde jsme si četli o různých jevech světa kolem nás. Nyní můžeme jednoduše zadat do vyhledávače klíčové slovo a Wikipedie nám rychle poskytne alespoň stručné vysvětlení. V roce 2001 ji založili Jimmy Wales a Larry Sanger. Druhý z nich je nejen programátor webových stránek, ale také filozof.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Při hledání odpovědí na obtížné otázky
Filozofie byla pro Larryho Sangera první a největší láskou. Právě skrze ni se v letech dospívání stal agnostikem a o několik desítek let později věřícím. Sanger se narodil do křesťanské rodiny, ale na začátku dospívání si začal klást složité otázky. Jednou z nich například bylo, jak jsou spojeni duch, duše a mysl nebo čím se mezi sebou liší. Naneštěstí se mu nepodařilo najít nikoho, kdo by mu to vysvětlil nebo s ním chtěl probírat hlubší filozofické otázky ohledně víry. Sanger si z toho vyvodil, že „v Boha věří jen dogmatičtí lidé, kteří postrádají zvídavost a nejsou schopni odpovídat na těžké otázky“ – a že mezi ně nepatří. Proto víru odmítl.

Po studiu filozofie ji několik let vyučoval na univerzitě. Během studia samozřejmě četl spoustu filozofické literatury. Píše, že se nikdy nepovažoval za skutečného ateistu, spíš za agnostika. „Neříkal jsem, že v Boží existenci věřím ani že v ni nevěřím,“ vysvětluje. „Vždycky jsem byl ochoten vážně uvažovat o možnosti, že Bůh existuje. Oni [tj. ateisté] ne.“ Ve skutečnosti většinu argumentů, které předkládali otevření ateisté, vnímal jako nedostatečné a v jejich hrubosti a povrchnosti často jako vyloženě „nechutné“.

Objevení teologie a Boha
K výraznému předělu v jeho odmítání víry došlo po dvou významných životních událostech: nejprve po jeho svatbě a pak po narození jeho prvního dítěte. Poprvé tehdy pocítil bezpodmínečnou lásku k druhému člověku, za kterého byl ochoten položit život. To znamenalo trhlinu v jeho nezávislém filozofickém systému. Otřáslo jím, když si uvědomil, že se jeho myšlení začíná odchylovat od uvažování jeho agnostických a ateistických kolegů, které během svého studia následoval. Poté objevil teologii.

Ačkoli svým dětem četl Bibli, neměl k ní žádný zvláštní vztah. Byla to pro něho jenom kulturně významná kniha, o které by tedy děti měly vědět. Nakonec ale z různých důvodů dospěl k rozhodnutí, že chce celou Bibli prostudovat, pochopit ji, jako jí rozumí věřící, aniž chtěl sám uvěřit. Uvědomoval si, že k proniknutí do biblických textů potřebuje určité vedení, a proto si zvolil devadesátidenní studijní plán a začal používat nejrůznější Bible a odborné příručky. Zjistil, že ve svatém textu a jeho výkladech je mnohem větší hloubka a obsah, než dřív připouštěl. „Pomalu mi docházelo, že se seznamuji s teologickou tradicí dlouhou dva tisíce let,“ píše. A pomalu začal „mluvit s Bohem“, což byl první pokus o modlitbu od jeho dětství.

Obrácení
Začal na toto téma psát a publikovat eseje. Přesvědčily ho teologické argumenty, které byly konzistentní s jeho pohledem na svět. Velkou roli v tom samozřejmě hrála Boží milost, což si sám dobře uvědomuje. Larry Sanger na svém blogu uveřejnil delší pojednání nazvané Jak se skeptický filozof stal křesťanem (How a Skeptical Philosopher Became a Christian). (Pokud raději posloucháte, než čtete, na svém kanále YouTube předčítá své příspěvky nahlas.) Na konci vyznává svou víru v trojjediného Boha. Mimo jiné píše, že je „Bohu vděčný za to, že mě přijal do své rodiny a odpustil moje mnohé hříchy“. Dodává: „Děkuji [Bohu] za dar víry, kterou jsem si u sebe většinu svého života nedokázal představit.“

Píše také knihu o Bohu a o své cestě od nevíry k víře. Na svém blogu vysvětluje, že se ještě nepřipojil ke konkrétní církvi či denominaci, ale jeho cesta pokračuje. Modleme se, aby Bůh dál osvěcoval jeho intelekt a posiloval ho ve víře, aby vytrval na cestě k plnosti pravdy v Kristu a jeho Církvi.

Tina Martinec Selan
Přeložila Alena Švecová


Další články



Rezignovali jsme na lidovou zbožnost?

19.10.2026, RC Monitor 19/2026

Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“

Pokušení obojakosti a hříchy proti lásce

07.10.2026, RC Monitor 18/2026

První přikázání Desatera zakazuje uctívat jiné bohy než Hospodina. Na straně jedné žádá naši celistvou odpověď na Boží bezpodmínečnou lásku k nám. Na straně druhé žádá věrnost cestě, ke které jsme se jakožto pokřtění ve svobodě zavázali. Bůh nás bere doslova za slovo a očekává svědectví víry, tj. důslednost a konkrétnost v našem jednání.

Misie bez kufrů

16.10.2026, RC Monitor 19/2026

Když se řekne misie, často si představíme evangelizaci v dalekých zemích, kde lidé ještě neznají Krista. A jistě právem: úkol církve nést evangelium do celého světa zůstává stále aktuální. Ne všichni však můžeme odejít na misijní území. Poslání křesťana je mnohem širší.

Když se tolerance stává netolerancí

28.10.2026, RC Monitor 20/2026

Milí čtenáři, cítíte se svobodně? To je dobře, pokud ano. Jistěže nás svazuje mnoho příkazů a zákazů, kterým se učíme od malička. Většinou je to ku společenskému prospěchu. Svoboda byla vždy považována za velkou hodnotu, za níž mnoho milionů lidí zaplatilo svým životem. V tom smyslu jsem též liberální.

Druhé přikázání v každodenním životě víry: Od morální váhy slova k pasti jednosměrného monologu

10.11.2026, RC Monitor 20/2026

Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.

Je Česká televize dezinformační médium?

09.10.2026, RC Monitor 18/2026

„V Praze se dnes demonstrovalo proti potratům, ale taky za práva žen,“ řekl v hlavních večerních zprávách České televize hned na úvod Michal Kubal v den, kdy proběhl pochod pro život 2026. Šlo by to nazvat dezinformací? Co je dezinformace? „Dezinformace je záměrně nepravdivá nebo zavádějící informace, která se šíří s cílem oklamat lidi a ovlivnit jejich názory či chování.“ Její původce – dezinformátor – ví, že jeho informace je nepravdivá a šíří ji se zlovolným záměrem.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.