Spoluzakladatel Wikipedie: Ze skeptického filozofa křesťanem

17.10.2025, Aleteia

Larry Sanger, jeden ze spoluzakladatelů Wikipedie, se narodil do křesťanské rodiny, ale během dospívání víru ztratil. Znovu ji našel takto… Cesty lidí k víře bývají značně odlišné. Někdo ji má hladkou a bez větších otřesů, jiní to mají složitější. Do té druhé skupiny patří i obrácení Larryho Sangera, který to podrobně popsal na svém blogu.


Spoluzakladatel on-line encyklopedie Wikipedie
Larryho Sangera možná podle jména neznáte, ale když zmíníme on-line encyklopedii Wikipedie, určitě o ní bude vědět každý, kdo někdy na internetu hledal nějaké informace.

Kdysi jsme doma v knihovnách mívali rozsáhlé encyklopedické svazky, kde jsme si četli o různých jevech světa kolem nás. Nyní můžeme jednoduše zadat do vyhledávače klíčové slovo a Wikipedie nám rychle poskytne alespoň stručné vysvětlení. V roce 2001 ji založili Jimmy Wales a Larry Sanger. Druhý z nich je nejen programátor webových stránek, ale také filozof.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Při hledání odpovědí na obtížné otázky
Filozofie byla pro Larryho Sangera první a největší láskou. Právě skrze ni se v letech dospívání stal agnostikem a o několik desítek let později věřícím. Sanger se narodil do křesťanské rodiny, ale na začátku dospívání si začal klást složité otázky. Jednou z nich například bylo, jak jsou spojeni duch, duše a mysl nebo čím se mezi sebou liší. Naneštěstí se mu nepodařilo najít nikoho, kdo by mu to vysvětlil nebo s ním chtěl probírat hlubší filozofické otázky ohledně víry. Sanger si z toho vyvodil, že „v Boha věří jen dogmatičtí lidé, kteří postrádají zvídavost a nejsou schopni odpovídat na těžké otázky“ – a že mezi ně nepatří. Proto víru odmítl.

Po studiu filozofie ji několik let vyučoval na univerzitě. Během studia samozřejmě četl spoustu filozofické literatury. Píše, že se nikdy nepovažoval za skutečného ateistu, spíš za agnostika. „Neříkal jsem, že v Boží existenci věřím ani že v ni nevěřím,“ vysvětluje. „Vždycky jsem byl ochoten vážně uvažovat o možnosti, že Bůh existuje. Oni [tj. ateisté] ne.“ Ve skutečnosti většinu argumentů, které předkládali otevření ateisté, vnímal jako nedostatečné a v jejich hrubosti a povrchnosti často jako vyloženě „nechutné“.

Objevení teologie a Boha
K výraznému předělu v jeho odmítání víry došlo po dvou významných životních událostech: nejprve po jeho svatbě a pak po narození jeho prvního dítěte. Poprvé tehdy pocítil bezpodmínečnou lásku k druhému člověku, za kterého byl ochoten položit život. To znamenalo trhlinu v jeho nezávislém filozofickém systému. Otřáslo jím, když si uvědomil, že se jeho myšlení začíná odchylovat od uvažování jeho agnostických a ateistických kolegů, které během svého studia následoval. Poté objevil teologii.

Ačkoli svým dětem četl Bibli, neměl k ní žádný zvláštní vztah. Byla to pro něho jenom kulturně významná kniha, o které by tedy děti měly vědět. Nakonec ale z různých důvodů dospěl k rozhodnutí, že chce celou Bibli prostudovat, pochopit ji, jako jí rozumí věřící, aniž chtěl sám uvěřit. Uvědomoval si, že k proniknutí do biblických textů potřebuje určité vedení, a proto si zvolil devadesátidenní studijní plán a začal používat nejrůznější Bible a odborné příručky. Zjistil, že ve svatém textu a jeho výkladech je mnohem větší hloubka a obsah, než dřív připouštěl. „Pomalu mi docházelo, že se seznamuji s teologickou tradicí dlouhou dva tisíce let,“ píše. A pomalu začal „mluvit s Bohem“, což byl první pokus o modlitbu od jeho dětství.

Obrácení
Začal na toto téma psát a publikovat eseje. Přesvědčily ho teologické argumenty, které byly konzistentní s jeho pohledem na svět. Velkou roli v tom samozřejmě hrála Boží milost, což si sám dobře uvědomuje. Larry Sanger na svém blogu uveřejnil delší pojednání nazvané Jak se skeptický filozof stal křesťanem (How a Skeptical Philosopher Became a Christian). (Pokud raději posloucháte, než čtete, na svém kanále YouTube předčítá své příspěvky nahlas.) Na konci vyznává svou víru v trojjediného Boha. Mimo jiné píše, že je „Bohu vděčný za to, že mě přijal do své rodiny a odpustil moje mnohé hříchy“. Dodává: „Děkuji [Bohu] za dar víry, kterou jsem si u sebe většinu svého života nedokázal představit.“

Píše také knihu o Bohu a o své cestě od nevíry k víře. Na svém blogu vysvětluje, že se ještě nepřipojil ke konkrétní církvi či denominaci, ale jeho cesta pokračuje. Modleme se, aby Bůh dál osvěcoval jeho intelekt a posiloval ho ve víře, aby vytrval na cestě k plnosti pravdy v Kristu a jeho Církvi.

Tina Martinec Selan
Přeložila Alena Švecová


Další články



Procesí Svaté krve k uctění Kristovy relikvie se v Bruggách účastnilo 45 000 lidí

15.07.2025, National Catholic Register

Podle tradice přivezl flanderský hrabě Dětřich Alsaský, který se účastnil křížové výpravy, roku 1150 z Jeruzaléma několik kapek Kristovy krve. Relikvie je od té doby uchovávána v kapli Svaté krve v Bruggách a denně přiláká množství turistů a poutníků z celého světa.

Proměňovat svět čistými (nebo nečistými) myšlenkami

27.08.2025, Catholic Culture

Někdy jsou naše myšlenky svaté a plodné. Jindy jsou hanebné a ničivé. Svět měníme tehdy, když naše myšlenky nabývají konkrétní podoby – skrze slovo a čin, krok za krokem.

Technologie nejsou neutrální

09.07.2025, Crisis Magazine

Bůh viděl, že všechno, co stvořil, je dobré. Jako křesťané se z tohoto dobra radujeme. Těšíme se z krásy Slunce a Měsíce, z vůně rozkvetlého olivovníku, z chuti masa, ptactva a obilí, z nápojů, které povznášejí našeho ducha, z manželského svazku, který plodí nový život. Všeho s mírou, říkáme, střídmost nevyjímaje. A i když se ke střídmosti stavíme poněkud moralisticky, máme pravdu, když říkáme, že Bůh nám dal dobrotu svého stvoření jako cestu milosti, díky níž se my sami stáváme dobrými.

Obětování katolíků kvůli ekumenismu

10.10.2025, Crisis Magazine

Katolíci, zejména ti mladší, jsou ve jménu křesťanské lásky nabádáni k větší otevřenosti vůči protestantům, což je obtížné, ne-li nemožné, odlišit od výzvy k tomu, aby byli méně katoličtí. Není žádné tajemství, že katolické církvi ubývá členů. Podle výzkumu z Pew Research Center je těch, kdo katolictví opustili, zhruba čtyřikrát víc než těch, kdo se ke katolické církvi připojili. Vzhledem k tomu, že se tato statistika neustále zhoršuje, narůstá důraz na evangelizaci. Málokdo však dokáže formulovat, jak by měla vypadat. Značná pozornost se tedy věnuje snaze oslovit ty „z druhého tábora“ a splynout s protestanty.

Víra zkoušená ohněm: pohled na biblický základ očistce

07.11.2025, National Catholic Register

Argumenty pro očistec jsou biblické a analogické, zakotvené v Božím plánu očistnou láskou očistit duše pro nebe. Katolíci a protestanti se shodují na tom, že každý, kdo je spasen, je zachráněn Boží milostí skrze pouhou víru, jako výsledek toho, že se za nás náš Pán Ježíš obětoval na kříži a vykoupil nás svou smrtí, že vyvolení, kteří jdou do nebe, jsou k tomu předurčeni Bohem, a (kromě kalvinistů) také na tom, že na přijetí této milosti spolupracujeme svou svobodnou vůlí.

Kardinál Dominik

24.11.2025, RC Monitor 22/2025

Pan kardinál, syn vojáka, který měl rád lidi v uniformě, a dominikán s dobrou formací. V současné kultuře ženskosti byl tento muž s povahou cholerika a bojovník za Pravdu a svobodu jasně rozeznatelný. Viděl, že dnešní jednostranné zdůrazňování Boží lásky a milosrdenství zatlačilo do pozadí skutečnost hříchu a zla, vedlo k upuštění od zpovědní praxe a někteří přestali počítat i s peklem.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2025 Res Claritatis, z.s.