21.10.2021, CNA / RC Monitor 20/2021
Heidi Crowterová, šestadvacetiletá žena z Coventry ve střední Anglii, po zveřejnění tohoto rozhodnutí řekla: „Skutečně mě vyvedlo z míry, že jsem nevyhrála, ale boj ještě neskončil. Soudci si možná myslí, že mě to nediskriminuje, ale já vám říkám, že to jako diskriminaci vůči sobě opravdu vnímám.“
Dále uvedla: „Je to velice smutné, ale budu bojovat dál. Nevzdám se!“
Máire Lea-Wilsonová, třiatřicetiletá žena ze Západního Londýna, řekla: „Lidé s Downovým syndromem na sobě cítí diskriminaci ve všech aspektech života. Toto rozhodnutí toleruje diskriminaci a upevňuje ve společnosti názor, že jejich život nemá takovou hodnotu jako život lidí bez postižení.“
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
„Jako Aidenova matka budu dál bojovat a spolu s Heidi se proti tomuto rozsudku odvoláme, protože každému by se měla přiznávat stejná hodnota, bez ohledu na to, kolik má kdo chromozomů,“ uvedla Lea-Wilsonová.
Oddíl 1(1)(d) britského Zákona o interrupcích z roku 1967 povoluje ukončit těhotenství kdykoli před porodem, pokud „významným způsobem hrozí, že pokud by se dítě narodilo, trpělo by takovými tělesnými či mentálními odchylkami, že by ho to silně hendikepovalo.“
Za rok 2020 bylo v Anglii a Walesu zaznamenáno 3 083 interrupcí z důvodu možného postižení, z toho 693 jich bylo provedeno na základě prenatální diagnózy Downova syndromu – oproti roku 2019 jde o nárůst z 656 případů.
Jason Coppel, právní zástupce Crowterové a Lea-Wilsonové, Nejvyššímu soudu v červenci sdělil, že Crowterová byla „pro své postižení předmětem špatného zacházení a domnívá se, že existence zákona, který u dětí s DS [Downovým syndromem] umožňuje interrupce až do doby porodu, k tomuto typu špatného zacházení přispívá.“
Navrhovatelky, které podporuje skupina Don’t Screen Us Out (Nevylučujte nás), získaly na tuto soudní při od drobných dárců 147 000 amerických dolarů.
Lea-Wilsonová sdělila v květnu CNA, že k rozhodnutí zapojit se do této kauzy dospěla inspirována tím, když viděla Crowterovou diskutovat o tomto zákonu v televizi.
Řekla, že poté, co se jí v červnu 2019 narodil její druhý syn Aidan, se slovy této bojovnice za práva postižených plně souzněla.
„Že se Aidan pravděpodobně narodí s Downovým syndromem, jsem zjistila v třicátém čtvrtém týdnu těhotenství a potom jsem byla opakovaně dotazována, jestli nechci těhotenství ukončit,“ uvedla.
„Najednou se mnou přestali jednat jako s nadšeným rodičem, který čeká druhé dítě, a místo toho ke mně přistupovali jako k ženě, která čelí veliké tragédii a musí se rozhodnout, jestli půjde na potrat, nebo ne.
Mám dva syny, které oba miluji stejně a oba pro mě mají stejnou hodnotu, a tak nechápu, proč jim stejnou hodnotu nepřisuzuje i zákon.“
03.08.2026, RC Monitor 14/2026
Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“
27.07.2026, RC Monitor 14/2026
Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.