29.11.2021, RC Monitor 23/2021
Největším problémem je skutečnost, která je vlastní naší zemi. Facebookové a twitterové krátká sdělení, nebo pouze vytržená věta, jsou pro nás dostatečným materiálem k poznání druhého, a již dál nic nás nevede k tomu, abychom nejenom přečetli celý text, či výpověď autora, a již vůbec se nesnažíme, abychom hledali zdroje, ze kterých vychází a případně se zamýšleli nad souvislostmi a hierarchií hodnot. O to se vede zápas v současné době, která se snaží vytvořit tekoucí identitu a bezhodnotový světový názor, v němž poznání pravdy a morálních hodnot je poznamenáno svévolí excentrického soliptika.
V případě kdy reflektujeme život Církve, současného papeže i jednotlivých biskupských konferencí, musíme si jako věřící katolíci uvědomit, že se nedotýkáme pouhé virtuální reality, ale naopak přistupujeme k tajemství víry. Bez opravdovosti a oddanosti, ke kterým nás vede poznání ve světle víry, nelze porozumět životu Církve dnes, ani v minulosti. Neuvážené, emocionálně přeexponované útoky a kritiky, které podporuje současná atmosféra, nejsou cestou k životu Církve, ale spíše destruují a odvádějí od vlastního života Církve a jejich problémů.
Tento problém není okrajovým problémem či problémem Západu a Východu, ale je to především náš problém. Veliká část našich církevních médií se staví do oné polarizace, aniž by si byla vědoma toho, že staví na principech, které jsou vlastní hegeliánsko–marxistickému pohledu, který vede nikoliv k touze po poznání pravdy, ale k zápasu zmocnit se pravdy. Pravda však není znásilňování, či násilí, pravda je radostné a svobodné: „Aha!“, tedy údiv nad skutečností. Vedle takto polarizovaného mediálního světa se utápíme až v primitivní povrchnosti, která se domnívá, že šeď banalit může nahradit velký a vnitřní zápas o pravdivé poznání a radostné naplňování touhy po poznání skutečnosti. Opravdu rád bych se setkal s vážným úsilím o vyrovnanost a pravdivost, bez které nelze budovat Boží království.
A tak tyto řádky adresuji Vám všem. To, co je nejpodstatnější na cestě k nápravě současné mediální situace, je pravá úcta spojená s touhou po pravdivosti a spravedlnosti. Bez nich nemůže zavládnout ve společenství Církve opravdový duch přátelství, to je té lásky, o které tak často mluví Kristus v Janově Evangeliu.
+ Dominik kardinál Duka OP
arcibiskup metropolita pražský a primas český
30.04.2024, RC
„Nikdy člověk není tak velký jako tehdy, když klečí." (sv. Jan XXIII.)
30.01.2024, RC
Papež František se v Apoštolském paláci setkal s novináři akreditovanými ve Vatikánu a poděkoval jim za zdrženlivost, s níž informují o vatikánských skandálech. „K tomu bych připojil taktnost, kterou tak často projevujete, když hovoříte o skandálech v Církvi. Ty se vyskytují, a často jsem u vás pozoroval velký takt, ohledy, téměř bych řekl ‚rozpačité‘ mlčení. Děkuji vám za tento přístup,“ řekl papež.
12.01.2024, RC
H. W. Crocker popisuje svůj tajný recept na evangelizaci mladých bezvěrců. „Až příliš často slyším: ‚Děkuju, ale dávám přednost satanským silám temnot, vůbec nejsou tak špatný‘. Na to odpovídám: ‚Pak Pán Bůh s tebou, idiote‘. To poslední slovo je klíčové. Myslím, že je to jeden z nejužitečnějších, byť opomíjených, obratů efektivní evangelizační strategie.“
03.01.2024, Právo v děšti
Není pravda, že žádná srovnatelná ústava v Evropě nezná ústavní zakotvení manželství jako svazku muže a ženy.
19.01.2024, RC Monitor 1/2024
Na výzvu kněze v naší farnosti P. Josefa Říhy jsme se s manželkou v roce 2000, když se nám narodilo třetí dítě, zapojili do přípravy snoubenců v Kroměříži a okolí. Jak dospívaly naše děti – a my s nimi – začaly u našich dveří občas klepat i manželské páry, které měly ve svém vztahu nějaký ten problém. A zjistili jsme, že řada problémů v manželství vzniká proto, že si lidé tak trochu přestanou vycházet vstříc. Láska časem ochladne, dny jdou rok za rokem kolem nás, ani my sami příliš nemládneme. Co poradit? Jak nastartovat vztah, který eroduje?
16.01.2024, RC Monitor 1/2024
Začátkem roku si mnozí plánují, co chtějí stihnout, vidět, udělat do jeho konce. Jistě, plánovat se musí ale musí se plánovat s rozumem a je dobré počítat i s tím, že ne všechny naše plány vyjdou. Neboť, jak mnozí již z vlastní zkušenosti vědí; ne každý plán zcela vyjde tak, jak jsme si představovali.