Kardinál Dominik Duka: Náš problém

29.11.2021, RC Monitor 23/2021

Biskupové České republiky se vrátili ze své návštěvy ad limina. Můj zdravotní stav mi nedovolil vzhledem k epidemiologickým předpisům, abych se této cesty zúčastnil, přesto jsem obdržel řadu zpráv a reflexí od účastníků napříč názorovou orientací, či generační příslušností biskupského sboru. Nejradostnější bylo setkání se Svatým otcem Františkem. Byli překvapeni jeho otevřeností, pravdivostí, ale i jeho zakořeněním v nauce a tradici Církve.


Možná, že si některý pozorný čtenář mých textů vzpomene na stať o trojpapežství v současné církvi, kde na jedné straně máme moderního progresivního a aktivisticky reformního papeže Františka, který boří všechny hranice konzervatismu a zastaralosti, a na druhé straně máme papeže, který hlava nehlava tepe nejenom etické a teologické excesy a zůstává věrný spíše tradicionalismu, než tradici. Naši biskupové měli možnost setkat se se skutečným papežem Františkem, nikoliv s karikaturou vytvářenou médii.

Největším problémem je skutečnost, která je vlastní naší zemi. Facebookové a twitterové krátká sdělení, nebo pouze vytržená věta, jsou pro nás dostatečným materiálem k poznání druhého, a již dál nic nás nevede k tomu, abychom nejenom přečetli celý text, či výpověď autora, a již vůbec se nesnažíme, abychom hledali zdroje, ze kterých vychází a případně se zamýšleli nad souvislostmi a hierarchií hodnot. O to se vede zápas v současné době, která se snaží vytvořit tekoucí identitu a bezhodnotový světový názor, v němž poznání pravdy a morálních hodnot je poznamenáno svévolí excentrického soliptika.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

V případě kdy reflektujeme život Církve, současného papeže i jednotlivých biskupských konferencí, musíme si jako věřící katolíci uvědomit, že se nedotýkáme pouhé virtuální reality, ale naopak přistupujeme k tajemství víry. Bez opravdovosti a oddanosti, ke kterým nás vede poznání ve světle víry, nelze porozumět životu Církve dnes, ani v minulosti. Neuvážené, emocionálně přeexponované útoky a kritiky, které podporuje současná atmosféra, nejsou cestou k životu Církve, ale spíše destruují a odvádějí od vlastního života Církve a jejich problémů.

Tento problém není okrajovým problémem či problémem Západu a Východu, ale je to především náš problém. Veliká část našich církevních médií se staví do oné polarizace, aniž by si byla vědoma toho, že staví na principech, které jsou vlastní hegeliánsko–marxistickému pohledu, který vede nikoliv k touze po poznání pravdy, ale k zápasu zmocnit se pravdy. Pravda však není znásilňování, či násilí, pravda je radostné a svobodné: „Aha!“, tedy údiv nad skutečností. Vedle takto polarizovaného mediálního světa se utápíme až v primitivní povrchnosti, která se domnívá, že šeď banalit může nahradit velký a vnitřní zápas o pravdivé poznání a radostné naplňování touhy po poznání skutečnosti. Opravdu rád bych se setkal s vážným úsilím o vyrovnanost a pravdivost, bez které nelze budovat Boží království.

A tak tyto řádky adresuji Vám všem. To, co je nejpodstatnější na cestě k nápravě současné mediální situace, je pravá úcta spojená s touhou po pravdivosti a spravedlnosti. Bez nich nemůže zavládnout ve společenství Církve opravdový duch přátelství, to je té lásky, o které tak často mluví Kristus v Janově Evangeliu.

+ Dominik kardinál Duka OP
arcibiskup metropolita pražský a primas český


Další články



Zaprášené katolictví

18.03.2026, RC Monitor 5/2026

Minule jsem se v Monitoru zamýšlel nad tím, proč a čím některé z nás, římských katolíků, láká křesťanská tradice Východu. Uvědomil jsem si přitom, že problém je možná složitější. Že ta skutečná otázka nejspíš zní: Proč mnozí katolíci nezakoušejí hloubku vlastní tradice? Proč nám katolictví připadá nudné a zaprášené?

Co je růženec a proč ho církev doporučuje?

03.04.2026, RC Monitor 6/2026

Podle tradice sahající do 13. století se počátky modlitby růžence připisují svatému Dominiku Guzmánovi, kterému se měla zjevit Panna Maria a naučit ho této zbožnosti. Později, v 16. století, papež Pius V. ustanovil jeho liturgickou památku na 7. října, den, který připomíná výročí vítězství v bitvě u Lepanta. Od té doby tuto modlitbu římští papežové neustále doporučují jako veřejnou a všeobecnou modlitbu tváří v tvář běžným i mimořádným potřebám svaté církve, národů i celého světa.

Co by měl katolík udělat, když uvidí relikvii na prodej?

19.12.2025, Aleteia

Prodávat posvátné ostatky je přísně zakázáno, přesto na webových stránkách jako eBay a Etsy najdeme nespočet prodejců nabízejících údajné relikvie. Co má v takovém případě katolík udělat? Při procházení webových stránek jako eBay nebo Etsy, nebo dokonce při návštěvě místního bazaru či obchodu se starožitnostmi je možné narazit na něco nečekaného: na relikvie. Na eBay lze najít celé stránky údajných relikvií, často i s důvěryhodně působícími certifikáty. Některé jsou nabízeny za tisíce dolarů. (Aleteia kontaktovala muže, který na svém účtu na eBay nabízel k prodeji stovky relikvií, ale nedostala žádnou odpověď.)

S růžencem na cestě: K 70. narozeninám biskupa Antonína Baslera

16.02.2026, RC

Mons. Antonín Basler se narodil 16. února 1956 v Šumperku jako čtvrté dítě Antonína a Anny Baslerových. Má tři starší sestry – Marii, Annu a Jiřinu. Patří k osobnostem české církve, jejichž služba je dlouhodobě spojena s pastorační blízkostí lidem a s důrazem na srozumitelně žitou víru. Po kněžském svěcení v roce 1984 působil v řadě farností, později převzal významné úkoly v rámci olomoucké arcidiecéze. Dne 5. července 2017 jej papež František jmenoval titulárním biskupem diecéze Vaga v dnešním Tunisku a pomocným biskupem olomouckým. Ke dni 1. října 2017 ho arcibiskup Jan Graubner ustanovil druhým generálním vikářem olomoucké arcidiecéze. Biskupské svěcení přijal z rukou arcibiskupa Jana Graubnera 14. října 2017.

Bojíte se pekla? Už v něm jste, aniž o tom víte. Škoda, že jsme tady

12.03.2026, RC 4/2026

Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.

Pravoslavné okouzlení

25.02.2026, RC Monitor 3/2026

V polovině letošního Týdne modliteb za jednotu křesťanů proběhla v Římě konference u příležitosti 60 let od zrušení vzájemné, právně krajně sporné exkomunikace papežského legáta Humberta a konstantinopolského patriarchy Kerullaria z roku 1054, známé jako Velké schizma. K jejímu oboustrannému oficiálnímu odvolání došlo 7. prosince 1965 současně v Římě (v rámci druhého vatikánského koncilu) a v katedrále v Konstantinopoli.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.