Za biskupem Andreasem Launem. R.I.P.

23.01.2025, RC Monitor 1/2025

Dr. Andreas Laun, emeritní pomocný biskup salcburské arcidiecéze, zemřel 31. prosince 2024 ve věku 82 let. Jeho život se vyznačoval neúnavnou oddaností církvi a živému svědectví žité katolické víry i věrnému naplňování biskupského povolání.

Andreas Laun se narodil 13. října 1942 ve Vídni a po absolvování střední školy vstoupil do řeholního řádu oblátů svatého Františka Saleského. V roce 1967 byl vysvěcen na kněze. Doktorát získal na univerzitě ve Fribourgu ve Švýcarsku s disertační prací na téma „Přirozenoprávní ospravedlnění etiky v moderní katolické morální teologii“. Jeho akademická kariéra ho dovedla až k habilitaci na Vídeňské univerzitě. Před jmenováním pomocným biskupem působil také na Filozoficko–teologické univerzitě v Heiligenkreuzu.

V roce 1995 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován pomocným biskupem v Salcburku. V této roli byl Andreas Laun po více než dvě desetiletí významným představitelem církve. Jeho příspěvky a kázání podnítily diskuse a zanechaly dopad, který sahal daleko za hranice arcidiecéze. S Českou republikou byl pevně svázán svou pravidelnou účastí na Pochodech pro život, a to zajisté povzbudilo pár let na to k participaci české a moravské biskupy. Ve svých publikacích jako morální teolog odmítal zákony ve prospěch praktikované homosexuality, roku 2017 publikoval proti tomu svůj pastýřský list, za nějž ho homosexuální lobby (iniciovala ji Salcburská homosexuální iniciativa – HOSI) žalovala u soudu. Salcburská arcidiecéze se od něj distancovala. Laun také vytrvale otevřeně kritizoval islamizaci Evropy a v rozhovoru pro časopis Profil řekl: „Nyní je zapotřebí ortodoxnějšího křesťanství v tom smyslu, aby křesťané přestali islám přikrášlovat nebo předstírat, že islám je mírumilovné náboženství. Islám se od počátku šířil ohněm a mečem.“

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

„Na svém předchůdci ve funkci pomocného biskupa jsem vždy oceňoval jeho nekompromisní odhodlání chránit lidský život. Miloval diskuse a stál si za svými názory, ať už byly pohodlné, nebo nepohodlné. Měl také velmi společenskou povahu a výrazný smysl pro spravedlnost. Jeho silným tématem bylo také manželství a rodinná pastorace. To, co jej také charakterizovalo, byla mimo jiné jeho velká láska ke zvířatům a stvoření,“ napsal v kondolenční knize Salcburského arcibiskupství jeho kolega pomocný biskup Hansjörg Hofer.

Jedna z rodin, s nimiž udržoval přátelství, vyslovila na závěr tuto prosbu: „Kéž má možnost ve svém současném nebeském domově náležitě naléhavě prosit Pána Boha, aby nedopustil úplný pád naší evropské civilizace.“

Upřímně vyjadřujeme soustrast také za naši redakci. Vzpomínáme na něj s vděčností a pevnou vírou ve vzkříšení.

Zdeňka Rybová

Další články

Za Michaelou Freiovou: Žena pevné víry, nezlomného charakteru a neúnavné služby

14.09.2026, Res Claritatis

V neděli 13. září 2026 jsme se od nejbližších z rodiny dozvěděli, že na věčnost odešla vzácná paní: Mgr. Michaela Freiová. V její osobě se uzavřel životní příběh vzácné ženy, pro kterou věrnost pravdě a křesťanskému přesvědčení nikdy nepředstavovala abstraktní teorii, nýbrž každodenní volbu, často vykoupenou těžkými zkouškami. Pohřební obřady se uskuteční v pátek 18. září 2026 v 11 hodin v kostele sv. Jiljí v Praze v Husově ulici.

Proč má Maria v katolické víře výjimečné místo?

18.09.2026, RC Monitor 17/2026

V každém katolickém kostele ji najdeme. Někdy stojí nenápadně v boční kapli, jindy hrdě blízko oltáře, někdy pod křížem s tváří plnou bolesti nebo naopak s úsměvem a Ježíškem v náručí. Pro mnoho lidí představuje něhu, mateřství, čistotu nebo zdroj útěchy. A přece právě Maria bývá jedním z důvodů, proč lidé katolické víře nerozumí, převážně naši protestanští přátelé.

Rodokmen Ježíše Krista

16.09.2026, RC Monitor 17/2026

Toto evangelium, tedy úvodní část radostné zvěsti sepsaná svatým Matoušem, je výpovědí o tom, jak z kalného pramene vyvádí Bůh nejčistší potůček. Jak na zapleveleném záhoně vykvetla nejkrásnější růže. Jak z kmene, zasaženého prvotní poruchou – hříchem – vypučel přečistý květ, který nadpřirozeným způsobem, přímou mocí Boží – ano, u Boha je všechno možné, jak později řekl anděl Gabriel – nese ovoce nejdrahocennější: poslední pokrevní potomek Abrahámův byl muž Marie, z níž se narodil Ježíš, nazývaný Kristus. Ten, který se nazývá Syn člověka.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.