Za biskupem Andreasem Launem. R.I.P.

23.01.2025, RC Monitor 1/2025

Dr. Andreas Laun, emeritní pomocný biskup salcburské arcidiecéze, zemřel 31. prosince 2024 ve věku 82 let. Jeho život se vyznačoval neúnavnou oddaností církvi a živému svědectví žité katolické víry i věrnému naplňování biskupského povolání.


Andreas Laun se narodil 13. října 1942 ve Vídni a po absolvování střední školy vstoupil do řeholního řádu oblátů svatého Františka Saleského. V roce 1967 byl vysvěcen na kněze. Doktorát získal na univerzitě ve Fribourgu ve Švýcarsku s disertační prací na téma „Přirozenoprávní ospravedlnění etiky v moderní katolické morální teologii“. Jeho akademická kariéra ho dovedla až k habilitaci na Vídeňské univerzitě. Před jmenováním pomocným biskupem působil také na Filozoficko–teologické univerzitě v Heiligenkreuzu.

V roce 1995 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován pomocným biskupem v Salcburku. V této roli byl Andreas Laun po více než dvě desetiletí významným představitelem církve. Jeho příspěvky a kázání podnítily diskuse a zanechaly dopad, který sahal daleko za hranice arcidiecéze. S Českou republikou byl pevně svázán svou pravidelnou účastí na Pochodech pro život, a to zajisté povzbudilo pár let na to k participaci české a moravské biskupy. Ve svých publikacích jako morální teolog odmítal zákony ve prospěch praktikované homosexuality, roku 2017 publikoval proti tomu svůj pastýřský list, za nějž ho homosexuální lobby (iniciovala ji Salcburská homosexuální iniciativa – HOSI) žalovala u soudu. Salcburská arcidiecéze se od něj distancovala. Laun také vytrvale otevřeně kritizoval islamizaci Evropy a v rozhovoru pro časopis Profil řekl: „Nyní je zapotřebí ortodoxnějšího křesťanství v tom smyslu, aby křesťané přestali islám přikrášlovat nebo předstírat, že islám je mírumilovné náboženství. Islám se od počátku šířil ohněm a mečem.“

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

„Na svém předchůdci ve funkci pomocného biskupa jsem vždy oceňoval jeho nekompromisní odhodlání chránit lidský život. Miloval diskuse a stál si za svými názory, ať už byly pohodlné, nebo nepohodlné. Měl také velmi společenskou povahu a výrazný smysl pro spravedlnost. Jeho silným tématem bylo také manželství a rodinná pastorace. To, co jej také charakterizovalo, byla mimo jiné jeho velká láska ke zvířatům a stvoření,“ napsal v kondolenční knize Salcburského arcibiskupství jeho kolega pomocný biskup Hansjörg Hofer.

Jedna z rodin, s nimiž udržoval přátelství, vyslovila na závěr tuto prosbu: „Kéž má možnost ve svém současném nebeském domově náležitě naléhavě prosit Pána Boha, aby nedopustil úplný pád naší evropské civilizace.“

Upřímně vyjadřujeme soustrast také za naši redakci. Vzpomínáme na něj s vděčností a pevnou vírou ve vzkříšení.

Zdeňka Rybová


Další články



Otázka přirozené touhy po Bohu u sv. Tomáše Akvinského

02.01.2026, KSA

Klub sv. Athanasia a Kněžské bratrstvo sv. Petra zvou na premiéru pobočky KSA v Českých Budějovicích, která se uskuteční ve čtvrtek 8. ledna 2026.

Za Dominikem kardinálem Dukou

28.11.2025, RC Monitor 22/2025

Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.

U volební urny hledáme zástupce, ne spasitele

30.09.2025, RC Monitor 18/2025

Moravský kněz Jan Topenčík ve svém pořadu Z deníku venkovského faráře kdysi vzpomínal, jak se jako malí kluci za první republiky smáli starobylé střelné modlitbě: „Aby Pán Bůh potentátům rozum zachovati ráčil.“ Když se dnes, pár týdnů před volbami do poslanecké sněmovny, podíváme na českou politickou scénu, zdá se, že jsme na tuto modlitbu zapomněli až příliš snadno.

Úsilí o získání ostatků sv. Dobroslavy/Orosie pro naši zem

22.08.2025, RC Monitor 15/2025

V době tolika špatných zpráv je příjemné informovat o zprávě dobré a navíc zjevně iniciované a vedené vůlí Boží. Jistě se nestalo jen tak náhodou, že se ke mně na Velký pátek dostal malý letáček s obrázkem, hlavními životními daty, patronací a modlitbou věnovaný životu této naší první světice (byla pro věrnost ke křesťanství brutálně zabita roku 882, tedy 29 let před sv. Ludmilou), který připravili její velcí ctitelé, manželé Michalčákovi. Zjištění, že tato opomíjená Moravanka existuje, byl pro mne nejen velký impuls, ale také nemalý šok, protože jsem se dozvěděl, poprvé!, že vůbec žila, i když jsem autorem hagiografické knihy Čechy a jejich svatí. Upozorňuji, že v této zprávě nebudu mluvit o životě světice, jejíž legendu se chystám napsat k datu přenesení ostatků.

Obětování katolíků kvůli ekumenismu

10.10.2025, Crisis Magazine

Katolíci, zejména ti mladší, jsou ve jménu křesťanské lásky nabádáni k větší otevřenosti vůči protestantům, což je obtížné, ne-li nemožné, odlišit od výzvy k tomu, aby byli méně katoličtí. Není žádné tajemství, že katolické církvi ubývá členů. Podle výzkumu z Pew Research Center je těch, kdo katolictví opustili, zhruba čtyřikrát víc než těch, kdo se ke katolické církvi připojili. Vzhledem k tomu, že se tato statistika neustále zhoršuje, narůstá důraz na evangelizaci. Málokdo však dokáže formulovat, jak by měla vypadat. Značná pozornost se tedy věnuje snaze oslovit ty „z druhého tábora“ a splynout s protestanty.

Církev není jen instituce

05.09.2025, Catholic Answers

Podle mých zkušeností jsou prohlášení církve o jejím poslání většinou spíše zdrojem problémů než přínosem. Co vlastně dělá naše farnost tak výjimečného, co nedělá farnost sousední? Inu, spoustu věcí... a zároveň nic. Možná jsme dobří v tom, jak dokážeme oslovit lidi mimo církev, zatímco v sousední farnosti mají krásnou liturgii – ale my bychom se měli snažit o lepší liturgii a oni by se měli trochu víc snažit pomáhat lidem, kdo v neděli do kostela nechodí. Zároveň má každé společenství nějaký zvláštní charakter – dokonce bychom mohli říct charisma – a stojí za to ho rozpoznat a rozvíjet.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.