Věrný Kristu, který je cesta, pravda a život

14.02.2022, RC Monitor 3/2022

Není snad dne, kdy by v médiích nezaznělo slovní spojení rozdělená společnost a kdo bedlivě poslouchá, tak zjišťuje, že by se každý z nás měl nějakým způsobem zapojit do procesu sjednocení společnosti, neboť rozdělená společnost je asi největší zlo, které je třeba potírat. Žel Bohu jsem ještě nezaznamenal, jak tu rozdělenou společnost přetavit ve společnost sjednocenou.

Pravda, někteří z nás si ještě pamatují, jak lze proti rozdělené společnosti bojovat. Nejjednodušší je ty tzv. „rozdělovače“ izolovat od zbytku a rázem tady máme jednotu jak vyšitou. Ano, tak jednoduché to je a víme, že alespoň nějaký omezený čas by to mohlo fungovat. Ale kdo z nás by chtěl v takové společnosti žít? Asi by bylo velice nesnadné spočítat, kolik křesťanů bylo od začátku nového tisíciletí izolováno, mučeno a zabito ve jménu boje proti rozdělení společnosti.

Copak můžeme my křesťané toužit po sjednocení s propagátory LGBT, eutanázie, potratů a všemožných tzv. práv na sebeurčení kdekoho, třeba kanibalů. Vždyť i kanibal má právo na svou důstojnost a svou pravidelnou oblíbenou potravinu...

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Takže i do budoucna se musíme smířit se životem v rozdělené společnosti a my křesťané se musíme smířit i s tím, že za viníky rozdělení budeme označováni i my, jak je to často dnes v mnoha zemích, které se řídí jinými než křesťanskými pravidly. Což jsou dnes, až na výjimky, všechny.

Vybudovat nerozdělenou společnost vlastně nelze, neboť pokušení opustit Krista je stále silné, neb za toto opuštění je slibováno velmi mnoho na tomto světě.

Rozhodně je tedy lepší žít v rozdělené společnosti ale věrný Kristu, než ve společnosti jednotné ale bez toho, který je cesta, pravda a život.

Nakonec, stačí si přečíst 12. kapitolu Lukášova evangelia.

P. Evermod Jan Sládek, O.Praem.

Další články

Tři lekce od Eriky Kirkové

20.02.2026, Catholic Culture

Prohlášení Eriky Kirkové o tom, že vrahovi svého manžela odpustila, bylo za dlouhou dobu největším projevem oslavy Boha ze strany veřejně známé osobnosti. Kromě jejího hrdinského příkladu odpuštění, který mluví sám za sebe, se od ní, myslím, můžeme naučit ještě dvě další věci. V jednom rozhovoru řekla, že nechce být vtažena do snah o to, aby vrah jejího manžela dostal trest smrti.

Ctnosti jako „supernávyky“ úspěšného lidství

11.05.2026, Public Discourse

Možná právě dnes potřebujeme něco velmi starého: návrat k ctnostem. Jen ty totiž dokážou zkrotit „silné bohy“, kteří se znovu vracejí do veřejného prostoru, a zabránit tomu, aby jejich síla vedla k chaosu či nadvládě místo k odpovědnosti a charakteru.

Půst a modlitba

01.05.2026, RC Monitor 8/2026

Letošní Pochod pro život je již minulostí, ale rád bych se k němu ještě vrátil, a to s ohledem na naši omladinu. Letos, žel Bohu, jsem neměl příležitost se ho osobně zúčastnit, což mne mrzí, ale díky různým informačním kanálům jsem ho alespoň sledoval z dáli a se zpožděním. Jednoho jsem si všiml, jakéhosi potvrzení lidového rčení, že „čert z nouze i mouchy lapá“, protože některé projevy odpůrců pochodu mi připadaly poněkud slaboduché, nelogické (takzvaně „mimo mísu“), pramenící z neinformovanosti, která byla nahrazena fanatickým nadšením pro spravedlivou věc, zkrátka převelice pitomé. Ale vlastně, proč ne? Vždyť se dnes a denně přesvědčujeme, jak málo stačí ke spokojenosti. Ke spokojenosti se sebou samým.

Kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce

26.01.2026, RC Monitor 1/2026

Jak jednoduše a jasně ta věta z Matoušova evangelia zní. A stejně nám dělá problémy. V poslední době mne hodně nemile překvapilo, kolik mých známých, kteří se cítí být věřícími, doslova čiší nenávistí, pokud dojde na politiku. Jako by zapomněli na Ježíšovo přikázání lásky i vůči nepřátelům.

Nobelovu cenu za literaturu za rok 2025 získal mistr apokalypsy

12.12.2025, The American TFP

Představte si literární svět plný temných dystopií, absurdních událostí a postav bloudících rozpadajícím se společenským řádem. Taková je tvorba maďarského spisovatele Lászla Krasznahorkaie, čerstvého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Je známý těžkým stylem bez odstavců, mnohastránkovými větami a příběhy, v nichž se hranice mezi realitou a absurditou rozplývá. Jeden z jeho románů má čtyři sta stran a tvoří jedinou větu.

Zpověď katolické konzervy

23.02.2026, RC Monitor 3/2026

„Ty jsi, babi, taková katolická konzerva,“ konstatoval před nedávnem můj vnuk. „A jak jsi na to přišel?“ – Nevěděl, ale rychle se zamyslel. „Modlíš se růženec... promiň, to je teda hodně out. A ty tvý mariánský zjevení, to už dávno psychiatři diagnostikovali... prof. Vondráček třeba, tu jeho knížku jsem našel u vás v knihovně!“ Mávla jsem nad diskusí rukou, protože znám svého anarchistu a věčného rejpala.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.