Věrný Kristu, který je cesta, pravda a život

14.02.2022, RC Monitor 3/2022

Není snad dne, kdy by v médiích nezaznělo slovní spojení rozdělená společnost a kdo bedlivě poslouchá, tak zjišťuje, že by se každý z nás měl nějakým způsobem zapojit do procesu sjednocení společnosti, neboť rozdělená společnost je asi největší zlo, které je třeba potírat. Žel Bohu jsem ještě nezaznamenal, jak tu rozdělenou společnost přetavit ve společnost sjednocenou.

Pravda, někteří z nás si ještě pamatují, jak lze proti rozdělené společnosti bojovat. Nejjednodušší je ty tzv. „rozdělovače“ izolovat od zbytku a rázem tady máme jednotu jak vyšitou. Ano, tak jednoduché to je a víme, že alespoň nějaký omezený čas by to mohlo fungovat. Ale kdo z nás by chtěl v takové společnosti žít? Asi by bylo velice nesnadné spočítat, kolik křesťanů bylo od začátku nového tisíciletí izolováno, mučeno a zabito ve jménu boje proti rozdělení společnosti.

Copak můžeme my křesťané toužit po sjednocení s propagátory LGBT, eutanázie, potratů a všemožných tzv. práv na sebeurčení kdekoho, třeba kanibalů. Vždyť i kanibal má právo na svou důstojnost a svou pravidelnou oblíbenou potravinu...

Takže i do budoucna se musíme smířit se životem v rozdělené společnosti a my křesťané se musíme smířit i s tím, že za viníky rozdělení budeme označováni i my, jak je to často dnes v mnoha zemích, které se řídí jinými než křesťanskými pravidly. Což jsou dnes, až na výjimky, všechny.

Vybudovat nerozdělenou společnost vlastně nelze, neboť pokušení opustit Krista je stále silné, neb za toto opuštění je slibováno velmi mnoho na tomto světě.

Rozhodně je tedy lepší žít v rozdělené společnosti ale věrný Kristu, než ve společnosti jednotné ale bez toho, který je cesta, pravda a život.

Nakonec, stačí si přečíst 12. kapitolu Lukášova evangelia.

P. Evermod Jan Sládek, O.Praem.

Další články

Opovážlivost není víra

27.04.2025, RC Monitor 8/2025

Díky sv. papeži Janu Pavlu II. je druhá neděle velikonoční zasvěcena Božímu milosrdenství. V předvečer této neděle, dne 2. dubna 2005, si náš Pán povolal svého svatého služebníka do Božího království. Současný papež František vyhlásil rok 2015 jako mimořádný rok Božího milosrdenství a nynější rok 2025 je jubilejním rokem spásy, ve kterém je dán též zvláštní zřetel na velikost Božího milosrdenství.

Kontroverzní časy

12.05.2025, RC Monitor 7/2025

Vždycky jsem ráda poslouchala názory, které se s mými rozcházely. Zvláště mě zajímala krajní řešení, protože jsem měla za to, že tak dojdu k nějaké objektivní pravdě.

Smlouva České republiky se Svatým stolcem

04.06.2025, KSA

Klub sv. Athanasia zve na přednášku JUDr. Jakuba Kříže Ph.D. na téma Smlouva České republiky se Svatým stolcem. Přednáška o tzv. konkordátu se uskuteční v úterý 17. června v Praze.

Z tesařské dílny až na oltář světa

23.06.2025, librinostri.catholica.cz

Je tichá noc. Betlém odpočívá, ponořen do sladkého spánku – i Svatá rodina. Náhle však Josef procitá: zjevuje se mu anděl a přikazuje, aby ještě té noci uprchl do Egypta a ochránil život malého Ježíše. Bez přípravy, bez otálení, vydává se Svatá rodina na dalekou cestu do cizí země, obývané pohanským národem. Panna Maria tiše sedí na oslíku, v náručí drží Božské Dítě, po jejím boku kráčí Josef. Klid na jejich tvářích prozrazuje odevzdanost – tuto náhlou zkoušku svěřují nebeskému Otci pro spásu lidí.

Modleme se za hříšníky

29.04.2025, RC Monitor 8/2025

Když roku 1934 malíř Evžen Kazimirowski dokončil obraz Božího Milosrdenství podle pokynů sestry Faustyny a ona ho poprvé spatřila, byla zklamaná a dala se do pláče. Ježíš totiž dle jejího vyjádření nebyl tak krásný, jak ho vídala. Dá se totiž pochopit obojí, jak zklamání sestry Faustyny, tak nedokonalou práci pana malíře. Není totiž v našich lidských silách popsat či jinak ztvárnit něco, co nás přesahuje. Jeví se to takřka nemožné.

Tančící oblaka prachu. Životní rozhodnutí ve věcech zřejmých až samozřejmých

10.03.2025, RC Monitor 4/2025

Náš život je tak trochu prašný, nemyslíte? Představuji si to takto: pokud moje matka někdy v létě 1968, v době Pelíšků a Vln, snědla třeba mrkev, některé atomy z pole, na kterém ta mrkev vyrostla, se prostřednictvím její dělohy a placenty, popř. později jejím mateřským mlékem, možná dostaly do mého těla. Takže se možná staly součástí mé malé dětské ručičky. Celý život však dýcháme, jíme, pijeme, vydechujeme a vyměšujeme atd., takže když se na svou ruku podívám dnes, tvoří ji jiné atomy, než byly v ručičce mého předškolního věku.

načíst další

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.