Věrný Kristu, který je cesta, pravda a život

14.02.2022, RC Monitor 3/2022

Není snad dne, kdy by v médiích nezaznělo slovní spojení rozdělená společnost a kdo bedlivě poslouchá, tak zjišťuje, že by se každý z nás měl nějakým způsobem zapojit do procesu sjednocení společnosti, neboť rozdělená společnost je asi největší zlo, které je třeba potírat. Žel Bohu jsem ještě nezaznamenal, jak tu rozdělenou společnost přetavit ve společnost sjednocenou.

Pravda, někteří z nás si ještě pamatují, jak lze proti rozdělené společnosti bojovat. Nejjednodušší je ty tzv. „rozdělovače“ izolovat od zbytku a rázem tady máme jednotu jak vyšitou. Ano, tak jednoduché to je a víme, že alespoň nějaký omezený čas by to mohlo fungovat. Ale kdo z nás by chtěl v takové společnosti žít? Asi by bylo velice nesnadné spočítat, kolik křesťanů bylo od začátku nového tisíciletí izolováno, mučeno a zabito ve jménu boje proti rozdělení společnosti.

Copak můžeme my křesťané toužit po sjednocení s propagátory LGBT, eutanázie, potratů a všemožných tzv. práv na sebeurčení kdekoho, třeba kanibalů. Vždyť i kanibal má právo na svou důstojnost a svou pravidelnou oblíbenou potravinu...

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Takže i do budoucna se musíme smířit se životem v rozdělené společnosti a my křesťané se musíme smířit i s tím, že za viníky rozdělení budeme označováni i my, jak je to často dnes v mnoha zemích, které se řídí jinými než křesťanskými pravidly. Což jsou dnes, až na výjimky, všechny.

Vybudovat nerozdělenou společnost vlastně nelze, neboť pokušení opustit Krista je stále silné, neb za toto opuštění je slibováno velmi mnoho na tomto světě.

Rozhodně je tedy lepší žít v rozdělené společnosti ale věrný Kristu, než ve společnosti jednotné ale bez toho, který je cesta, pravda a život.

Nakonec, stačí si přečíst 12. kapitolu Lukášova evangelia.

P. Evermod Jan Sládek, O.Praem.

Další články

Pět věcí, které byste měli vědět o koptských křesťanech: Kdo jsou tito sestry a bratři, pronásledovaní pro Krista?

04.03.2026, Aleteia

S příchodem zpráv o strašlivém pumovém útoku během eucharistické bohoslužby v kostele koptské pravoslavné církve v Káhiře 11. prosince 2016 se pozornost tehdy opět zaměřila na utrpení křesťanských bratří a sester na Blízkém východě. Kdo jsou koptští křesťané? Co nás s nimi spojuje?

Poručíme větru dešti?

16.03.2026, RC Monitor 5/2026

Tak se nám za přispění Evropského parlamentu zase pomalu otvírá další Overtonovo okno. Poslední dobou ze všech možných stran slyším povzdech, že svět se zbláznil. Jenže jediný ze všech tvorů pohybujících se po povrchu (občas i pod povrchem) planety Země, který se může zbláznit, je člověk. Svět jako takový je zcela v pořádku, dělá, co má.

Snímek Sacré Coeur filmovým hitem ve Francii

07.01.2026, Radio Vaticana

Více než 400 tisíc diváků za několik prvních týdnů a rekordní fronty před kiny – a zároveň rušení projekcí a zákaz plakátů v metru. Film Sacré Coeur o zjeveních Nejsvětějšího Srdce Ježíšova se stal ve Francii kulturním fenoménem a výrazným hlasem ve sporu o sekularismus státu, informuje Catholic Weekly. Film uváděný od 1. října pod podtitulem „Jeho panování nebude mít konce“ vypráví o zjeveních Ježíše sv. Markétě Marii Alacoque v Paray-le-Monial v letech 1673–1675. Snímek – spojující historické rekonstrukce, svědectví a komentáře odborníků – vznikl u příležitosti 350. výročí těchto zjevení.

Pedagogika touhy

25.03.2026, RC Monitor 5/2026

Aristoteles označil člověka za tvora společenského – zoon politikon. A je to pravda, bez vztahů nelze žít ani růst. Přesto se zdá, že ještě hlubší vrstvou lidské existence je touha. Dříve než člověk vstoupí do polis, už po něčem sahá. Dříve než si věci vyloží rozumem, už je miluje – nebo odmítá. Člověk je bytost, která je neustále nasměrovaná k nějakému dobru, skutečnému, či domnělému. Chtě nechtě je člověk také živočich touhy – zoon epithymetikon. Postní doba tuto skutečnost nemilosrdně odhaluje. Když si člověk něco odřekne, neodhalí se jen síla či slabost vůle. Odkryje se struktura srdce. Jak rychle hledáme útěchu, jak těžko snášíme prázdnotu, jak instinktivně zaplňujeme každé ticho hlukem, obrazem, činností. Náhle se ukáže, že půst není především o odříkání si masa nebo dezertu ani o disciplíně. Je o touze.

Předsevzetí a jiné neřesti

28.01.2026, RC Monitor 1/2026

Existuje zvláštní druh optimismu, který se pravidelně objevuje koncem prosince. Člověk ho pozná podle toho, že si koupí diář, který nikdy předtím nepoužíval, běžecké boty, kalhoty o číslo menší (protože „do léta to nějak půjde“) a s vážnou tváří oznámí, že „tentokrát už je to doopravdy“. Říkáme tomu novoroční předsevzetí – drobný liturgický úkon moderní doby, při němž se starý člověk symbolicky ukládá k ledu a nový se má narodit 1. ledna.

Mlčení, které koná: tajemství svatého Josefa

19.03.2026, RC Monitor 5/2026

Kdo z nás má tu odvahu, anebo tu nevědomost, aby mohl říct, že nepotkal svatého Josefa? Chodí všelijak přestrojen, zjevuje se ve všech „společenských vrstvách“, vždycky mlčí, nikdy neprozrazuje svou důstojnost, poněvadž tak je pokorný a poslušný, že o ní neví, a kdyby o ní věděl, nechce o ní vědět. Zacpi pramen dobra rukama: čím více na něj tlačíš, tím silněji jej utlačuješ, tím výše vystřikuje. Pramen a skutečná síla se utlačit nedá. „Já jsem, který jsem,“ takto sám sebe definuje Bůh. Zaniká to, co není; co není v Bohu, to vůbec není. Co jest, to nezrušitelné a neporušitelné jest v Tom, který jest.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.