Kam zmizela doba předpostní?

16.02.2022, RC Monitor 3/2022

Ona existuje nějaká doba předpostní? Kdo nezná tradiční („tridentskou“, „předkoncilní“) liturgii, může se zcela oprávněně divit. Ani já jsem před tím, než jsem objevil hluboko zakopaný poklad „staré“ (ve skutečnosti nadčasové) liturgie, o žádné předpostní době nic nevěděl. Od r. 1970 se totiž v reformované liturgii toto období nenachází. Z doby vánoční skočíme do mezidobí a pak rovnou do doby postní.

Starší kalendář nám moudře nabízí pozvolný přechod z doby po Zjevení Páně přes dobu předpostní do doby postní. Jako semafor pro motorová vozidla nepřepne ze zelené rovnou do červené, ale oranžovou barvou dá předem vědět, že se chystá důležitá změna. Můžeme se lépe, účinněji na půst připravit. Může to přispět ke kvalitnější přípravě na oslavu největší události dějin spásy, Ježíšova vítězství nad hříchem a smrtí.

V čem tato předpostní doba spočívala (spočívá)? Tři neděle (a všední dni mezi nimi – mimo svátky) před Popeleční středou se již používá fialová liturgická barva, nezpívá se Gloria, Aleluja a Te Deum. Není předepsán žádný povinný půst, věřící jsou však zváni v duchu kajícnosti k odčiňování hříchů, které se v době masopustních radovánek stávají.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Toto období začíná Devítníkem (neboli 1. nedělí předpostní, letos 13. února), následuje 1. a 2. neděle po Devítníku. Název je odvozen od skutečnosti, že je první z 9 neděl, které budeme prožívat v období předvelikonoční přípravy.

Latinské názvy předpostních nedělí Septuagesima, Sexagesima a Quinquagesima (70., 60. a 50. den před Velikonocemi), převzaté z řeckého Východu, vycházejí z počítání v desítkách (zaokrouhlování směrem nahoru, ve skutečnosti se jedná o 63., 56. a 49. den.) Pak už Popeleční středou začne postních 40 dní neboli Quadragesima.

Texty neděle Devítník (epištola a evangelium) nám připomínají, že tento pozemský svět a život v něm je naplněn prací, námahou, zápasem. Jako běžec drží své tělo v kázni, aby dosáhl vítězství, byť pomíjivého, tak my se máme učit ovládat sami sebe, abychom dosáhli věčného cíle. V evangeliu se čte podobenství o dělnících na vinici. Tady si možná říkáme: kdo více pracoval, zaslouží si přece větší odměnu.

Avšak ve vztahu k Bohu si člověk nezaslouží nic. Vše, co jsme od Boha dostali, je Jeho darem. I práce, kterou na Boží vinici odvádíme, není naše zásluha, ale Boží dar. To, že dobro chceme, i to, že ho pak konáme, v nás působí Boží milost.

P. Stanislav Trčka

Další články

Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.