Ženy v pohanské revoluci bez Boha

28.02.2022, RC Monitor 4/2022

Na 8. února připadla oslava Ctihodné Mlady Přemyslovny, protože nepatří mezi oficiálně uznávané světce, není připomínána ani v současném liturgickém kalendáři. Byla dcerou Boleslava I. (bratrovraha) a sestrou vládnoucího knížete Boleslava II. Vedla poselstvo, které po roce 970 vyjednávalo s papežem Janem XIII. zřízení pražského biskupství. Nové biskupství vzniklo roku 973 (příští rok to bude 1050 let). Velký podíl na tomto měla právě první česká diplomatka ct. Mlada, která v Římě přijala řeholi sv. Benedikta, následně jí papež dovolil založit klášter sv. Jiří na Pražském hradě, kde se stala první abatyší. Zastávala tedy nejvyšší diplomatické a duchovní posty v knížecích Čechách před rokem 1000.

Někdy se říká, že v minulosti, zvláště ve středověku, ženy neměly žádné možnosti a v posledních 150 letech se jim díky ženské emancipaci veškeré možnosti otevírají, zbývají snad jen poslední bariéry, které ženám brání vystupovat do vyšších funkcí. Tato kritika nerovných možností žen v minulostí je někdy oprávněná a myslím, že první vlny hnutí za práva a rovnost žen tyto oprávněné požadavky prosadily a mnohé ženám umožnily. Někteří však chtějí, aby tato revoluce pokračovala a ženy i ostatní údajně znevýhodněné skupiny získávaly další a další možnosti či „práva“. Jak již to tak bývá, tak revoluce, kterou vedou lidé, začíná požírat své děti. Revoluční změny posledních let prosazují trangender aktivisté s tím, že se tato změna pohlaví děje jen na základě pocitu příslušné osoby a jejího prohlášení. Mnozí tzv. transgender muži se svým výrazně větším objemem svalové hmoty zvláště na horní polovině těla se prohlásili za ženy soutěží v ženských sportovních kategoriích. Jindy zas ženy, které se prohlásily za muže, tvrdí, že jako muži rodí děti. Některé ženy (tenistka M. Navrátilová, nebo spisovatelka J. P. Rowlingová) se proti tomu vyjádřily a staly se obětí nenávistných kampaní revolučních aktivistů. Jestlipak křesťanská evoluce v právech žen a možnostech pro ženy od starověku a středověku, až po veliké ženy 20. a 21. století, jako byla sv. Matka Tereza z Kalkaty, Margaret Thatcherová, nebo soudkyně nejvyššího soudu USA Amy Coneyová–Barettová, nejsou pro ženy v posledku výhodnější než kanibalská revoluce genderismu? Prosme ženy svatého života v dějinách církve, aby se přimlouvaly také za dnešní ženy, aby rozvíjely své lidství i ženskou identitu, ale odmítaly revoluční běsnění dnešních jakobínů. Matko Boží a všechny světice Boží – orodujte za nás!

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

P. JCLic. PhDr. Mgr. Radim Cigánek

Další články

Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.