Ženy v pohanské revoluci bez Boha

Někdy se říká, že v minulosti, zvláště ve středověku, ženy neměly žádné možnosti a v posledních 150 letech se jim díky ženské emancipaci veškeré možnosti otevírají, zbývají snad jen poslední bariéry, které ženám brání vystupovat do vyšších funkcí. Tato kritika nerovných možností žen v minulostí je někdy oprávněná a myslím, že první vlny hnutí za práva a rovnost žen tyto oprávněné požadavky prosadily a mnohé ženám umožnily. Někteří však chtějí, aby tato revoluce pokračovala a ženy i ostatní údajně znevýhodněné skupiny získávaly další a další možnosti či „práva“. Jak již to tak bývá, tak revoluce, kterou vedou lidé, začíná požírat své děti. Revoluční změny posledních let prosazují trangender aktivisté s tím, že se tato změna pohlaví děje jen na základě pocitu příslušné osoby a jejího prohlášení. Mnozí tzv. transgender muži se svým výrazně větším objemem svalové hmoty zvláště na horní polovině těla se prohlásili za ženy soutěží v ženských sportovních kategoriích. Jindy zas ženy, které se prohlásily za muže, tvrdí, že jako muži rodí děti. Některé ženy (tenistka M. Navrátilová, nebo spisovatelka J. P. Rowlingová) se proti tomu vyjádřily a staly se obětí nenávistných kampaní revolučních aktivistů. Jestlipak křesťanská evoluce v právech žen a možnostech pro ženy od starověku a středověku, až po veliké ženy 20. a 21. století, jako byla sv. Matka Tereza z Kalkaty, Margaret Thatcherová, nebo soudkyně nejvyššího soudu USA Amy Coneyová–Barettová, nejsou pro ženy v posledku výhodnější než kanibalská revoluce genderismu? Prosme ženy svatého života v dějinách církve, aby se přimlouvaly také za dnešní ženy, aby rozvíjely své lidství i ženskou identitu, ale odmítaly revoluční běsnění dnešních jakobínů. Matko Boží a všechny světice Boží – orodujte za nás!

P. JCLic. PhDr. Mgr. Radim Cigánek