Biskup Antonín Basler: Nový květ

13.06.2022, RC Monitor 11/2022

Věřím, že jsme už všichni mnohokrát ocenili církevní kalendář, který nám vždy znovu přináší svátky Páně, Panny Marie, andělů a svatých, takže nám dává příležitost nejen upevnit, co už známe, ale i sestoupit do větší hloubky, než se nám to podařilo v předchozích letech. Nicméně, protože nevíme dne ani hodiny, je dobře abychom tu novou příležitost uchopili vždy co nejlépe, poněvadž nevíme, zda nějaká příští ještě bude.

Jednou z takových příležitostí bude i památka (svátek – v širším slova smyslu) sv. Antonína z Padovy. Světce velmi sympatického, oblíbeného, často volaného na pomoc, zvláště těmi, kteří něco zapomínají či ztrácejí. Jeho řeholní jméno, jak mi řekl jeden italský kněz, je složeno ze dvou řeckých slov (antos neos) což znamená „nový květ“. Nejčastěji bývá zobrazován s malým Ježíškem v náručí. Snad můžeme říci, že je to překrásný symbol vztahu, který náš Pán žádá od svých věrných a tedy i od nás: „Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svou silou...“ (Lk 10,27) Může tedy být jeho svátek či vzpomínka na jeho nejčastější zobrazení i jakousi otázkou, nakolik se to daří mně, nebo možná nakolik o to vědomě usiluji?

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Jsem přesvědčen, že každý, kdo si je vědom, že je Bohem nekonečně milován, a sám se snaží o lásku k Bohu a bližním, kterou od nás Pán žádá, byť s vědomím své slabosti, stává se „novým květem“ v Boží zahradě lidstva. Svátky světců, i sv. Antonína, však nejsou nejen připomínkou jejich života a vzácného příkladu, jsou i příležitostí vstoupit s nimi do osobnějšího vztahu, a některé z nich přijmout jako své přátele a průvodce na naši životní cestu a přímluvce u trůnu Nejvyššího. Tak je možné reálně zakusit, že článek naší víry: „věřím ve společenství svatých“ není jen teorií, ale součástí krásného života s Bohem a v Bohu.

Mons. Antonín Basler

Další články

Pět způsobů, jak být jako Svatá rodina

27.12.2025, National Catholic Register

O Vánocích i po nich žijme a milujme jako Ježíš, Marie a Josef. Svátek Svaté rodiny je krásný způsob, jak během vánočního oktávu vzdát čest lidské rodině, do níž patřil Ježíš. Svatá rodina Ježíše, Marie a sv. Josefa je příkladem pro všechny křesťanské rodiny, z nichž je každá po právu povolána ke svatosti. Jak tedy dnes běžná rodina zrcadlí Svatou rodinu?

Bojíte se pekla? Už v něm jste, aniž o tom víte. Škoda, že jsme tady

12.03.2026, RC 4/2026

Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.

Co je růženec a proč ho církev doporučuje?

03.04.2026, RC Monitor 6/2026

Podle tradice sahající do 13. století se počátky modlitby růžence připisují svatému Dominiku Guzmánovi, kterému se měla zjevit Panna Maria a naučit ho této zbožnosti. Později, v 16. století, papež Pius V. ustanovil jeho liturgickou památku na 7. října, den, který připomíná výročí vítězství v bitvě u Lepanta. Od té doby tuto modlitbu římští papežové neustále doporučují jako veřejnou a všeobecnou modlitbu tváří v tvář běžným i mimořádným potřebám svaté církve, národů i celého světa.

Královský rod a kněžské poslání

13.11.2025, RC Monitor 21/2025

„Lidi sou různý a různý koníčky maj...“ Tato slova písně z alba Pražského výběru z roku 1988 mi vytanula na mysli, když jsem zaregistroval novou zábavu začínající na západ od našich hranic. Po hobby horsingu, kdy člověk osedlá tyčku s koňskou hlavou a hopsá přes překážky, tu máme tzv. vyšší level, a tím je hobby dogging. Je to vpravdě zábava méně fyzicky náročná – nikdo vás nenutí hopsat a podávat sportovní výkony. Stačí, když si pořídíte vodítko a obojek a budete venčit vzduch a po návratu domů stačí, když pověsíte vodítko na věšák a ani z něj netřeba odpoutávat psa. No, neberte to.

Pedagogika touhy

25.03.2026, RC Monitor 5/2026

Aristoteles označil člověka za tvora společenského – zoon politikon. A je to pravda, bez vztahů nelze žít ani růst. Přesto se zdá, že ještě hlubší vrstvou lidské existence je touha. Dříve než člověk vstoupí do polis, už po něčem sahá. Dříve než si věci vyloží rozumem, už je miluje – nebo odmítá. Člověk je bytost, která je neustále nasměrovaná k nějakému dobru, skutečnému, či domnělému. Chtě nechtě je člověk také živočich touhy – zoon epithymetikon. Postní doba tuto skutečnost nemilosrdně odhaluje. Když si člověk něco odřekne, neodhalí se jen síla či slabost vůle. Odkryje se struktura srdce. Jak rychle hledáme útěchu, jak těžko snášíme prázdnotu, jak instinktivně zaplňujeme každé ticho hlukem, obrazem, činností. Náhle se ukáže, že půst není především o odříkání si masa nebo dezertu ani o disciplíně. Je o touze.

Papež Lev poklekl na prahu Svaté brány a ukončil jubileum

19.01.2026, Aleteia

Do Říma přišlo pro milosti Jubilea přibližně 32 000 000 lidí. Jsme zváni, abychom pokračovali v naději. Papež Lev XIV. zavřel Svaté dveře baziliky svatého Petra 6. ledna 2026 v 9:41, čímž uzavřel 28. jubileum v dějinách katolické církve.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.