Úsilí o získání ostatků sv. Dobroslavy/Orosie pro naši zem

22.08.2025, RC Monitor 15/2025

V době tolika špatných zpráv je příjemné informovat o zprávě dobré a navíc zjevně iniciované a vedené vůlí Boží. Jistě se nestalo jen tak náhodou, že se ke mně na Velký pátek dostal malý letáček s obrázkem, hlavními životními daty, patronací a modlitbou věnovaný životu této naší první světice (byla pro věrnost ke křesťanství brutálně zabita roku 882, tedy 29 let před sv. Ludmilou), který připravili její velcí ctitelé, manželé Michalčákovi. Zjištění, že tato opomíjená Moravanka existuje, byl pro mne nejen velký impuls, ale také nemalý šok, protože jsem se dozvěděl, poprvé!, že vůbec žila, i když jsem autorem hagiografické knihy Čechy a jejich svatí. Upozorňuji, že v této zprávě nebudu mluvit o životě světice, jejíž legendu se chystám napsat k datu přenesení ostatků.

Samozřejmě jsem ihned vyhledal Michalčákovy a dostal úplné zprávy, o co jde. Oznámil jsem jim, že neprodleně požádám biskupa španělské diecéze o darování ostatků jmenované světice, které jsou v jeho diecézi chovány. V mém dopise jsem upozornil na čtyři místa v naší zemi, kde by ostatky měly být chovány. Na Moravě jde o Velehrad, odkud sv. Dobroslava pocházela, a olomoucká katedrála sv. Václava, místo, s nímž byla přes sv. Ludmilu úzce svázána, protože se jedná o metropolitní katedrálu Moravy. Druhá dvě místa jsou v Praze. Prvým je kostel Všech svatých na Pražském hradě, neboť odtud sv. Dobroslava vyjela na svou osudovou cestu, a navíc je to kostel Všech svatých. Druhým pražským místem je nová bazilika minor sv. Ludmily na Vinohradech. Důvodem je, že sv. Dobroslava jako dítě osiřela a kníže Bořivoj se sv. Ludmilou ji přijali k sobě.

O svém záměru jsem neprodleně vyrozuměl arcibiskupa Nuzíka, arcibiskupa Graubnera, kardinála Duku a rektora baziliky minor P. Berku (do odjezdu poutníků ke sv. Dobroslavě se však nestihla zařídit jejich větší podpora, bylo příliš málo času).

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Jenže Bůh se stará. Poutníky z naší země totiž doprovázel nový pomocný biskup královéhradecký Mons. Prokop Brož, který se se španělským biskupem zná, protože byli svěceni ve stejnou dobu a potkali se ve Vatikánu. Oba biskupové se dohodli, že Mons. Brož po skončení hlavní poutní mše svaté přečte podstatnou část naší žádosti, protože umí dobře španělsky. Po dočtení nabitá katedrála zaburácela potleskem.

Z toho lze soudit, že by naše žádost mohla být vstřícně přijata a dostaneme ostatky pro všechna jmenovaná místa. Věci jistě přispěje, že Španělé vždy o sv. Orosii mluví jako o české a španělské světici, a dále to, že španělský biskup je z řádu piaristů a naši žádost jistě podpoří i piaristé, kteří se vrátili do jihomoravské Strážnice (mimo jiné také rodiště arcibiskupa Jana Graubnera).

Mons. Prof. Petr Piťha

Další články

CORPUS DOMINI – slavnost Těla a Krve Páně

19.06.2025, RC Monitor 11/2025

Slavnost Těla a Krve Páně (lat. Corpus Domini) byla ustanovena v roce 1264 papežem Urbanem IV. Její příběh odráží duchovní cestu jedné epochy, jež usilovala o znovuobjevení ústředního postavení Eucharistie v životě církve. Ve 13. století se svaté přijímání stalo natolik vzácným, že čtvrtý lateránský koncil (1215) musel přikázat alespoň jednou za rok účast na této svátosti. Z obavy před znesvěcením a kvůli přílišnému důrazu na bázeň místo na vroucnost víry se zaváděly přísné podmínky, které prakticky znemožňovaly lidem přístup k Eucharistii.

Ministryně z Gabonu

04.08.2025, RC Monitor 14/2025

V neděli 22. června 2025 navštívila mši svatou v kostele Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého v Praze na Karlově ministryně obrany Gabonské republiky paní Brigitte Onganoa. Ministryně byla v naší republice na služební cestě a výslovně si přála účastnit se v neděli tradiční latinské „tridentské“ mše svaté. Bylo zřejmé, že jde o její osobní preferenci, neboť katolická církev právě v její zemi přitahuje věřící velmi rozšířeným slavením tradičních mší. Ukazuje se totiž, že Afričané nutně nepotřebují k osvědčení své kulturní identity liturgické tance, které jsou jim Evropany takřka vnucovány jako něco údajně autentického, co by nám měli předvádět.

Na východě Demokratické republiky Kongo byly během adorace zabity desítky mladých lidí

19.08.2025, Aleteia

Rozhlasová stanice Okapi, zřízená pod záštitou OSN, uvádí celkem 43 mrtvých. Konžská armáda však do pondělního odpoledne potvrdila pouze 10 obětí. V neděli 27. července večer bylo při eucharistické adoraci během útoku na katolický kostel ve městě Komanda v provincii Ituri Demokratické republiky Kongo zabito nejméně 31 mladých lidí. Ozbrojenou skupinou zodpovědnou za tento útok je podle místních představitelů ADF (Allied Democratic Forces), přidružená organizace Islámského státu, která působí ve střední Africe.

Habemus Papam: Kardinál Prevost se stal novým papežem Lvem XIV.

08.05.2025, Vatican News

Konkláve zvolilo 267. římským biskupem kardinála Roberta Francise Prevosta Tuto zprávu oznámil zástupu shromážděnému na Svatopetrském náměstí kardinál protodiakon Dominique Mamberti. Annuntio vobis gaudium magnum: habemus Papam! „Oznamuji vám velkou radost: máme papeže!“. „Eminentissimum ac Reverendissimum Dominum, Dominum Robertum Franciscum, Sanctæ Romanæ Ecclesiæ Cardinalem Prevost, qui sibi nomen imposuit Leone XIV." „Nejdůstojnější a nejctěnější pán, pan Robert Francis, kardinál Svaté římské církve Prevost, který si dal jméno Lev XIV.

Moderní věda? Vznikla díky křesťanství

06.05.2025, Catholic Answers

Katolická církev poskytla recept a náboženský imperativ, které daly vzniknout moderní vědě. Pokud jste někdy sledovali starý film, možná jste si všimli chování, které nám dnes připadá naprosto bizarní. Například ve starém válečném filmu můžete vidět, jak zdravotník nabízí vojákovi těsně před operací cigaretu. Copak nevěděli, že kouření je nezdravé? Ano, věděli. Už od počátku osmdesátých let 19. století se cigaretám říkalo hřebíky do rakve!

O milosti s P. Marianem Kuffou

19.05.2025, KSA

Klub sv. Athanasia zve na přednášku P. Mariána Kuffy "O milosti", která se uskuteční 20. května 2025 v Praze.

načíst další

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.