Úsilí o získání ostatků sv. Dobroslavy/Orosie pro naši zem

Samozřejmě jsem ihned vyhledal Michalčákovy a dostal úplné zprávy, o co jde. Oznámil jsem jim, že neprodleně požádám biskupa španělské diecéze o darování ostatků jmenované světice, které jsou v jeho diecézi chovány. V mém dopise jsem upozornil na čtyři místa v naší zemi, kde by ostatky měly být chovány. Na Moravě jde o Velehrad, odkud sv. Dobroslava pocházela, a olomoucká katedrála sv. Václava, místo, s nímž byla přes sv. Ludmilu úzce svázána, protože se jedná o metropolitní katedrálu Moravy. Druhá dvě místa jsou v Praze. Prvým je kostel Všech svatých na Pražském hradě, neboť odtud sv. Dobroslava vyjela na svou osudovou cestu, a navíc je to kostel Všech svatých. Druhým pražským místem je nová bazilika minor sv. Ludmily na Vinohradech. Důvodem je, že sv. Dobroslava jako dítě osiřela a kníže Bořivoj se sv. Ludmilou ji přijali k sobě.

O svém záměru jsem neprodleně vyrozuměl arcibiskupa Nuzíka, arcibiskupa Graubnera, kardinála Duku a rektora baziliky minor P. Berku (do odjezdu poutníků ke sv. Dobroslavě se však nestihla zařídit jejich větší podpora, bylo příliš málo času).

Jenže Bůh se stará. Poutníky z naší země totiž doprovázel nový pomocný biskup královéhradecký Mons. Prokop Brož, který se se španělským biskupem zná, protože byli svěceni ve stejnou dobu a potkali se ve Vatikánu. Oba biskupové se dohodli, že Mons. Brož po skončení hlavní poutní mše svaté přečte podstatnou část naší žádosti, protože umí dobře španělsky. Po dočtení nabitá katedrála zaburácela potleskem.

Z toho lze soudit, že by naše žádost mohla být vstřícně přijata a dostaneme ostatky pro všechna jmenovaná místa. Věci jistě přispěje, že Španělé vždy o sv. Orosii mluví jako o české a španělské světici, a dále to, že španělský biskup je z řádu piaristů a naši žádost jistě podpoří i piaristé, kteří se vrátili do jihomoravské Strážnice (mimo jiné také rodiště arcibiskupa Jana Graubnera).

Mons. Prof. Petr Piťha