Počátky papežství

Při mnoha příležitostech jsem slyšel, že lidé mají vůči papežskému úřadu námitky. Často říkají něco takového: „Prostě nemohu uvěřit, že jeden člověk na zemi, papež, je svatější než všichni ostatní.“ Kdopak kdy řekl, že bezhříšnost je buď předpokladem, nebo důsledkem zvolení papežem?

Papež a papežství
Papež, římský biskup, je nástupcem Petra, který v posledních letech svého života vedl křesťany ve věčném městě. A zde se objevuje zajímavá skutečnost. Žádné ze čtyř kanonických evangelií (nemluvě o Skutcích apoštolů a listu Galatským) se nesnaží zakrýt skutečnost, že Petr často a hodně hřešil.

Mimochodem, kdyby „patriarchální a panovační“ představitelé rané katolické církve pozměnili příběh o Ježíši, jak někteří naznačují, nemyslíte, že by tyto nepříjemné příběhy „opravili“?

Přestože jsou všichni zajedno v tom, že Petr byl slabý a nedokonalý, shodují se také na tom, že mu byla svěřena jedinečná odpovědnost. Pouze Petrovi změnil jméno sám Ježíš (ze Šimona na Petra, což znamená skála). Pouze Petrovi Kristus na Zelený čtvrtek večer řekl: „Já jsem však za tebe prosil, aby tvá víra neselhala; a ty, až se obrátíš, buď posilou svým bratřím“ (L 22, 31–32). A když Ježíš po vzkříšení připravil apoštolům ryby k jídlu (J 21), pouze Petrovi položil otázku „miluješ mě?“.

Rozhovor Petra se vzkříšeným Kristem
Proč mu však Ježíš položil stejnou otázku třikrát? Možná Petr potřeboval odčinit své trojí zapření Krista trojím vyznáním lásky. Možná, že vzhledem k tomu, že se Petr v minulosti mýlil, chtěl mít Pán opravdu jistotu, že se mu to podařilo. Tady je pointa...

„Petře, způsobem, jak můžeš vyjádřit pokání za svůj hřích a lásku ke mně, bude pasení mých ovcí. Pamatuj, že to nejsou tvoje ovce, ale moje. Postarej se o ně kvůli mně. Udělej pro ně to, co jsem pro ně dělal já. Nechci, abys je jenom krmil. Chraň je. Polož za ně svůj život, bude-li to nutné.“

Od rybáře k univerzálnímu pastýři
Petrova role pastýře je svým způsobem jedinečná, protože je univerzální. Navzdory jeho lidské křehkosti je mu svěřena péče o všechny církve. A pokud bereme L 22,31–32 vážně, je povolán být pastýřem všech pastýřů. To je velká zodpovědnost. Ve skutečnosti je to drtivé břemeno, které by on ani jeho nástupci nikdy nemohli unést pouze svými lidskými silami.

Proto se za papeže (což znamená papa neboli otec) modlíme při každé katolické eucharistii na celém světě – potřebuje milost Ducha svatého, aby mohl plnit svou úlohu. Ta část o Petrovi, který rozpřáhl ruce, aby ho jiní vedli tam, kam on sám nechce – to se netýká jen jeho ukřižování za císaře Nerona, ale každodenního pokládání života za své stádo, „bílého mučednictví“, které jsme tak jasně viděli v znaveném, ale vytrvalém svědectví svatého Jana Pavla II. v jeho posledních letech.

Pastýř mnoha pastýřů
V jiném ohledu však Petrova role pastýře není ojedinělá. Je příkladem pro nás, ovce, kteří jsme povoláni stát se sami pastýři a vůdci, a to navzdory vlastní křehkosti a hříšnosti. Někteří jsou povoláni stát se biskupy, nástupci apoštolů, kterým je svěřena pastýřská péče o část Kristova stáda. Někteří jsou povoláni stát se kněžími či jáhny, kteří pomáhají biskupovi v jeho apoštolském poslání. Někteří jsou povoláni za katechety, duchovní a učitele mládeže, kteří se také podílejí na pasení ovcí.

A většina z nás je povolána být rodiči, pastýři toho, co Druhý vatikánský koncil nazývá „domácí církví“. Rodiče, říkají svatý Tomáš Akvinský a svatý Jan Pavel II., mají pastorační úlohu podobnou úloze faráře. Jan Pavel II. ve svém listu Familiaris consortio dokonce říká, že křesťanští rodiče vykonávají „pravou službu církve“.

Jan 21 – výzva k pasení ovcí
Ať už se nacházíme na kterékoli úrovni, výzva pást ovce a starat se o ně je výzvou k oběti, nikoli výsadou. Přináší chvíle radosti a hlubokého uspokojení, ale i chvíle utrpení. Pokud se však z utrpení něčemu učíme, pak tomu, že utrpení je pravou a nezbytnou zkouškou lásky a také jejím nejautentičtějším a nejsilnějším vyjádřením.

Nebojme se tedy být pastýři. Dobrý Pastýř nás posílí svým Duchem. A modleme se s vděčností a soucitem za naše pastýře.

Marcellino D‘Ambrosio
Přeložil Pavel Štička