11.03.2024, RC
„Je mi líto, Déme II, ale papeže zápecníka už sotva uvidíme,“ kritizuje Démův bod (6) John Allen, podle nějž je představa, že papež je především zodpovědný za Itálii či Evropu, anachronická: „Dnešní papežství je úřad s globální odpovědností a cestování je hlavním prostředkem, jak jí dostát,“ míní Allen.
Andrea Gagliarducci uvažuje, kde se bere potřeba pro memoranda typu „Démos I“ a „Démos II“: „Jde hlavně o to, že ti, kdo je píší, mají strach, aby diskuse nebyla manipulována. Panují obavy, že papež František změní pravidla konkláve a zejména pravidla diskuse na generální kongregaci: vyloučí z ní kardinály nezpůsobilé účastnit se samotné volby, nebo bude požadovat, aby kardinálové diskutovali v malých kroužcích řízených moderátory.“ Gagliarducci však míní, že „v textu memoranda cosi chybí: proti nahodilosti Františkovy vlády se staví jiná nahodilost. Démos II předkládá něco, co se tváří jako konkrétní příklady a konkrétní stanoviska – např. „jasné hlásání nauky“. Nicméně „jeho celkový profil dělá dojem odtrženosti od reality“. A zde Gagliarducci mimo jiné rovněž kritizuje požadavek, aby se papež vzdal cestování. Nakonec si klade otázku zda „text memoranda není defétistický“ a zda namísto „strohé, specializované, detailní a kazuistické analýzy“ by lépe neposloužil „text hledící pozitivně do budoucna, na obnovu, na možnosti Církve“.
Papež František vyhověl žádosti Kněžského bratrstva svatého Petra (FSSP) a udělil soukromou audienci jeho zástupcům. Podle Thomase Coleyho se jednalo se o tom, že ačkoliv papež po podobném setkání v roce 2022 potvrdil poslání Bratrstva celebrovat tradiční („tridentskou“) liturgii (navzdory restrikcím obsaženým v motu proprio Traditionis custodes) a vyjádřil mu podporu, Bratrstvo stále čelí problémům ve vztazích s některými místními biskupy. „Zejména ve Francii preláti usilují o prosazení, jak se domnívají, vůle Svatého otce a omezují či ruší povolení celebrovat mši svatou v tradičním ritu,“ píše Coley a upozorňuje, že papež zástupce Bratrstva přijal navzdory svým přetrvávajícím zdravotním problémům, což někteří vnímají jako „významný moment v pokračující debatě o tradičním ritu“. Coley cituje vyjádření předsedy Latin Mass Society Josepha Shawa, podle nějž se ukazuje, že „kampaň proti tradiční latinské mši nemá podporu dokonce ani papeže Františka: vypadá to, že se nehlásí k tomu, co [dříve] napsal o důležitosti ’jediného ritu‘“. Otec Zuhlsdorf však událost interpretuje poněkud jinak. Nepochybuje o upřímnosti papežovy podpory FSSP, domnívá se však, že z toho nelze vyvozovat změnu postoje k tradiční liturgii jako takové: „Alespoň prozatím nejsou na mušce tzv. Ecclesia Dei skupiny, nýbrž ta nejzranitelnější figura v Církvi – tradičně orientovaní diecézní kněží,“ míní Zuhlsdorf.
Italští katolíci se vracejí ke starořímským bohům, věštcům a čarodějům, píše Jules Gomes v článku popisujícím rozkvět novopohanství v Itálii. „Přes 160 tisíc čarodějů čile provozuje své okultní řemeslo a New Age praktiky, přes tři milióny Italů se každoročně radí s „mágy“. Něco mezi 10 a 13 milióny Italů (skoro všichni z nich jsou pokřtění katolíci) se obrátilo na čaroděje alespoň jednou v životě, a 30 tisíc Italů vyhledává okultisty a věštce denně.“ Centrum těchto praktik je prý v Normandii, kde počty praktikujících okultistů a jejich klientů vysoce převyšují počet kněží a praktikujících katolíků. 37 % Italů prý věří na nekromancii nebo ji provozuje, 24 % na černou magii, 19 % na věštění z karet, 18 % na bílou magii a 17 % na okultní léčitelství. Paralelním fenoménem je pak návrat k pohanským bohům starověkého Říma. Nováčkům se doporučuje nejprve „vytvořit ve svém domě prostor zasvěcený bohům, abyste jim mohli začít přinášet oběti“ a poté „začít s rituály o hlavních svátcích podle Kalendária“. A vyznavači jsou poučováni, že „římské náboženství je bytostně kolektivní a společenské, neponechává příliš prostoru pro individualismus a osobní přístup, který často vedl – a i dnes vede – k odsouzeníhodným pověrečným praktikám.“
Papež František prohlásil, že „nejošklivějším nebezpečím dneška je genderová ideologie. Smazat rozdíly znamená smazat lidství. Muž a žena naopak vytvářejí plodné ’pnutí‘.“ Tato slova pronesl papež v rámci svého projevu na konferenci nazvané „Muž, žena, obraz Boží: za antropologii povolání“, která se konala v Římě na začátku března.
Mezitím německá biskupská konference ustanovila pověřence pro „queer-pastoraci“: stal se jím světící biskup essenský Ludger Schepers (doposud existovali „queer-pověřenci“ jen na úrovni diecézí). Phil Lawler komentuje zvolenou terminologii: „’Queer‘ je původně hanlivý termín; který si osvojili militantnější homosexuálové (aj.) jako výraz vzdoru proti konvenčním názorům (’We’re here; we’re queer‘). Nyní si právě toto slovo – výraz vzdoru – zvolili němečtí biskupové – a z toho mě přechází humor. Je totiž zřejmé, že si záměrně vybrali slovo, které signalizuje vzdor: a to nejen vzdor proti konvencím, nýbrž proti katolické morální nauce a Božímu zákonu. Biskupská konference přijala za svůj jazyk – a tím i logiku – těch, kdo odmítají křesťanské chápání lidské přirozenosti („jako muže a ženu je stvořil“). Slovní obrat „queer-pastorace“ je směšný; ale to, co se za ním skrývá, legrace není.“
A francouzská biskupská konference vyzývá k postu a modlitbám v reakci na zakotvení „práva na potrat“ do francouzské ústavy.
Mgr. Lukáš Novák, Ph.D.
19.02.2024, RC Monitor 3/2024
V průběhu liturgického roku slavíme velké množství svatých, kteří v nejrůznějších dobách a nejrůznějším způsobem svědčili o Boží lásce a tím samým i o Božím království. Dějiny církve jsou přímo nabité svatostí četných mužů a žen, kteří se nebáli být pravdivými svědky víry i v těch nejtěžších chvílích.
02.05.2024, RC
Katoličtí komentátoři se vyjadřují k nové deklaraci Dikasteria pro nauku víry, Dignitas infinita.
17.06.2024, RC Monitor 12/2024
Kardinál Štěpán Trochta zlobil. Nepochybně to byl člověk srdečný, „otevřený“, „člověk dialogu“, jak se dnes s oblibou říká. Ale taky důsledný. Muž Tradice a pevné víry.
08.02.2024, TAN Direction
1. Chrání nás v nebezpečí
Z Písma svatého, ze života světců i z každodenních zkušeností obyčejných lidí lze uvést bezpočet případů, kdy andělé někoho ochránili uprostřed fyzického nebezpečí. K těm zmíněným v Písmu patří záchrana Lota a jeho rodiny ze Sodomy, ochrana tří hebrejských mládenců v babylonské ohnivé peci, pomoc poskytnutá Judovi Makabejskému a jeho vojsku a vysvobození sv. Petra z vězení.
22.05.2024, RC Monitor 10/2024
No, nejásejme příliš, neboť se nám nevrací věk, kterým jsme se mohli, my v šedesátých a sedmdesátých letech a před těmito narození, honosit. Spíše, alespoň já mám ten pocit, se vrací určité „lidové záliby“ s dobou minulou spojené. A jednou z takovýchto, někdy až příliš, rozšířenou zábavou bylo kádrování. Myslím, že mnozí mají osobní zkušenosti a netřeba tedy tuto zábavu podrobně popisovat. Snad jen že se kádrovalo téměř všude a málokdo, ani ti nejvýše postavení kádrováci, byl toho ušetřen. A díky církevním tajemníkům se kádrovalo i v církvi.
04.03.2024, RC
V Miláně se bývalý prezident Papežské rady pro legislativní texty kardinál Francesco Coccopalmerio spolu s milánským arcibiskupem Mariem Delphinim, prezidentem Papežské teologické akademie Antoniem Staglianem a františkánským teologem Zbigiewem Sucheckim zúčastnili celodenního setkání za zavřenými dveřmi se třemi velmistry největších italských zednářských lóží.