Polsko: pokus prosadit zákaz zpovědí dětí do 18 let

13.01.2025, RC, Misyjne.pl, pillarcatholic.com

Katolický arcibiskup Stanisław Gądecki z Poznaně kritizuje petici předloženou dolní komoře polského parlamentu požadující zákaz zpovědi pro děti mladší 18 let. Arcibiskup Gądecki popsal petici předloženou parlamentu jako „obnovu toho, čemu jsme čelili během stalinismu“.


Sejmu byla v prosinci 2024 předložena petice polského paradivadelního umělce Rafała Betlejewského, která požaduje uzákonění zákazu zpovídání osob mladších 18 let. Autor je známý a vytrvalý kritik církve. Svou petici zveřejnil na aktivistickém webu avaaz.org, kde má nyní více než 12 000 podpisů. Podle jejího autora je „zpověď zážitkem ponížení a strachu, traumatizující, nepříjemnou událostí, kterou děti nechtěly a před kterou se nemohly bránit“. Dále uvádí, že svátost smíření je „relikvii středověku, v níž panovaly feudální společenské vztahy“.

Zavedení zákazu zpovídání dětí je naprostý nesmysl,“ uvedl pro agenturu PAP poznaňský arcibiskup a metropolita Stanisław Gądecki. Podle hierarchy svátosti formují člověka „vrstvu po vrstvě“ a děti potřebují formaci v pravdě v každé fázi vývoje. Arcibiskup Adrian Galbas, nový varšavský arcibiskup, petici také kritizoval a označil ji za „absurdní a bizarní“.

Podle arcibiskupa Gądeckého „je dokonce těžké pochopit, že v křesťanské kultuře, kde zpověď existuje už téměř 2000 let, najednou někdo přijde a požaduje zákaz zpovědi pro děti,“ řekl Gądecki polské tiskové agentuře PAP.

Gądecki uvedl, že petice připomíná postoj polských komunistických úřadů ke katolické církvi. „Tehdy se také říkalo, že děti by neměly být křtěny nebo chodit do kostela, dokud jim nebude 18 let. Teprve potom mohou – samozřejmě ty, které vydrží antiklerikální nátlak – přijít a vyzpovídat se. To jsou staré komunistické tahy, podepřené pochybnou psychologií,“ zhodnotil v rozhovoru pro PAP. Arcibiskup Gądecki upozornil, že autor petice nebere v úvahu, že děti potřebují formaci v pravdě v každé fázi vývoje.

Polská organizace Ordo Iuris v souvislosti s požadavky petice upozorňuje, že podle vzdělávacího programu Anatolije Lunačarského – blízkého spolupracovníka Lenina a Stalina, komunistického teoretika kultury a vzdělanosti a v letech 1917–1929 pověřence školství v bolševické vládě Ruska „[...] všechna náboženství jsou jed, zvláště křesťanství, protože [...] učí lásce k bližnímu a milosrdenství a obojí odporuje našim zásadám. […] Pryč s láskou k bližnímu, potřebujeme nenávist, musíme umět nenávidět. Jen za tuto cenu dobydeme svět. […] Postarali jsme se o krále této země, postaráme se o krále nebe.“ Tendence regulovat sféru víry prostřednictvím zákonných zákazů na zákonné úrovni je snahou o totalitarismus. Kontrola náboženské sféry a svědomí občana státem je charakteristická pro totalitní systémy.

„Umožnit dětem chodit ke zpovědi je důležité, protože dítě by mělo být formováno ne od 18 let, ale od narození. Všechny svátosti formují člověka pomalu, vrstvu po vrstvě, rok po roku. Nemůžete dítěti říci: začneš se učit, až ti bude 18 let,“ – zdůraznil poznaňský metropolita.

V současné době čelí církev v Polsku významnému tlaku, který je do značné míry cítit právě v oblastech rodiny, výchovy dětí a také katolického vzdělávání. Například se také značně bojuje o tzv. omezené vyučování náboženství ve školách.


Další články



Liturgické vzpomínky stárnoucího faráře

17.03.2025, RC Monitor 5/2025

Změna (či úprava, jak chcete) ritu mše svaté vstoupila v účinnost o první neděli adventní 30. listopadu 1969. Někde se na to připravovali s dychtivostí, jinde s nechutí, ne-li docela věcnými výhradami. Já tomu tehdy jako čtrnáctiletý ještě tak moc nerozuměl, ale připadlo mi divné, když se v sobotu 29. listopadu po ranní mši svaté misál odnesl s tím, že už nebude potřeba. Jak to? říkal jsem si už tehdy. Po nějaké době to vyjádřil kardinál Ratzinger mnohem fundovaněji: není přece možné, aby to, co ještě včera bylo tím správným, ba jediným, se nyní považovalo za škodlivé a touha po tom za něco nepatřičného? Leč byli jsme vycepování k poslušnosti, a tak se začalo „po novu“.

Připraveni ke každému dobrému dílu

30.12.2024, RC Monitor 24/2024

Jaroslav Maxmilián Kašparů, jako spisovatel známý pod jménem Max Kašparů, je český řeckokatolický kněz, psychiatr, pedagog, premonstrátský terciář, člen Obce spisovatelů a esperantista. Max Kašparů působí v Pelhřimově. V roce 2015 byl v rodné obci Žirovnici vysvěcen na kněze v byzantském ritu. Svěcení přijal z rukou biskupa Apoštolského exarchátu Řeckokatolické církve Ladislava Hučka, jehož se stal členem. Je autorem řady knih s duchovní tematikou a věnuje se přednáškové činnosti. Má dvě dcery.

Post–on–line vyhlídky

18.12.2024, RC Monitor 22/2024

Čteme-li dnes téměř jakoukoli stať o stavu lidstva, jeho hodnot, myšlení a směřování, sotva se vyhneme narážce, že žijeme v nějaké post–době. My křesťané s jistou dávkou nostalgie žehráme na postkřesťanskou dobu. Jako občané trneme, zda už nenastala doba postdemokratická. Informační zmatek, plynoucí z využití technologií pro šíření nepravd, označujeme jako dobu postfaktickou. Jednu zelenou hlavu jsem slyšel zaníceně hovořit o době postindustriální... A někteří si i dnes dokáží uvědomit, že už nějaký pátek žijeme v době postkomunistické, i když už tento pojem poněkud ztratil glanc.

Ramadánová večeře v katolickém kostele: Molenbeek hostil muslimský iftar v chrámu sv. Jana Křtitele

18.04.2025, RC, brusselstimes.com

Více než 500 lidí zasedlo v neděli ke společnému charitativnímu iftaru v kostele svatého Jana Křtitele v Molenbeeku. Akce se konala v rámci snahy městské části získat titul Evropského hlavního města kultury pro rok 2030. Iftar je jídlo, kterým muslimové po západu slunce přerušují půst během posvátného měsíce ramadánu. Letos připadl začátek tohoto období na březen, tedy i na dobu křesťanského postu. I právě tato časová souhra byla zřejmě jedním z důvodů, proč se pořadatelé rozhodli umístit tuto slavnost přímo do katolického kostela.

Poděkování za krev života

27.12.2024, RC Monitor 24/2024

Dovolte, prosím, abych se vám představil. Jmenuji se Petr Piťha a je mi 86 let. Jsem emeritním profesorem dějin a teorie kultury na Karlově Univerzitě a emeritním proboštem Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě Pražském.

Opovážlivost není víra

27.04.2025, RC Monitor 8/2025

Díky sv. papeži Janu Pavlu II. je druhá neděle velikonoční zasvěcena Božímu milosrdenství. V předvečer této neděle, dne 2. dubna 2005, si náš Pán povolal svého svatého služebníka do Božího království. Současný papež František vyhlásil rok 2015 jako mimořádný rok Božího milosrdenství a nynější rok 2025 je jubilejním rokem spásy, ve kterém je dán též zvláštní zřetel na velikost Božího milosrdenství.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.







MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2025 Res Claritatis, z.s.