Moderní věda? Vznikla díky křesťanství

06.05.2025, Catholic Answers

Katolická církev poskytla recept a náboženský imperativ, které daly vzniknout moderní vědě. Pokud jste někdy sledovali starý film, možná jste si všimli chování, které nám dnes připadá naprosto bizarní. Například ve starém válečném filmu můžete vidět, jak zdravotník nabízí vojákovi těsně před operací cigaretu. Copak nevěděli, že kouření je nezdravé? Ano, věděli. Už od počátku osmdesátých let 19. století se cigaretám říkalo hřebíky do rakve!


Zkuste dnes někomu na nosítkách nabídnout před operací cigaretu. Lidé si budou myslet, že jste se zbláznili! Ale proč je to dnes šílené a před čtyřiceti nebo padesáti lety nebylo? Takový je prostě náš způsob života. Zvyklosti a mainstreamové názory tvoří jakési kulisy našeho každodenního života a my si jich většinou nevšímáme, dokud nejsou postaveny do středu pozornosti a podrobeny hodnocení. Jakmile se tak stane a pokud jsou tyto zvyklosti odmítnuty, začíná intelektuální revoluce a věci, které byly kdysi přijímány, se najednou stávají nemyslitelnými.

V počátcích křesťanství muselo toto nové náboženství soupeřit o legitimitu s pohanstvím. Během tohoto soupeření přineslo křesťanské zjevení nové poznatky, které začaly měnit Západ. Nakonec se pohanství stalo nemyslitelným.

Křesťanství jako organizované náboženství nastartovalo moderní vědu například tím, že poskytlo náboženský imperativ a realistický pohled na svět potřebný k tomu, aby vědecké bádání mohlo fungovat jako samostatný podnik. Biblické texty jako Sírachovec, Kniha moudrosti a Druhá makabejská významným způsobem přispěly k základům moderní vědy. Například Druhá makabejská výslovně tvrdí, že Bůh stvořil vše z ničeho (ex nihilo). Kniha moudrosti a Sírachovec zakotvily víru v to, že vesmír je pochopitelný a poznatelný jako celek. Nejdůležitějším a nejčastěji citovaným textem z tohoto období je Mdr 11,20, kde se o Bohu říká: „Ale ty jsi všechno uspořádal s mírou, počtem a váhou.“

Počet, míra a váha nejsou fyzické objekty, ale rozumové pojmy. Nemůžete si jít do obchodu koupit „dvojku“ nebo zakopnout o „trojku“, když jdete na pěší túru. Když však vidíme dvojici kamenů, naše mysl chápe, že jsou dva.

Míra a váha představují porovnávání. Porovnání neexistuje jako věc sama o sobě, ale je to něco, co náš rozum dokáže rozpoznat a používat. Totéž platí pro váhu.

Kniha moudrosti 11,20 učí s jistotou inspirovaného zjevení, že náš rozum zná jazyk, v němž je stvořena podstata všech věcí – viditelných i neviditelných. Fyzické věci lze tedy poznat a pochopit pomocí matematiky, měření, srovnávání a podobně.

Řečtí filozofové rozpoznali spojení mezi přírodou a abstrakcemi. Ale Pythagorova filozofie byla právě jen tím – Pythagorovou filozofií. Lidé ji mohli svobodně přijmout, nebo odmítnout. Co však měla církev a ostatní filozofie to postrádaly, byl náboženský imperativ – tyto věci musí být tak a nemohou být jinak. Příroda nejenže vypadá, že je pochopitelná prostřednictvím abstrakcí; je stvořena tak, aby byla takto chápána. Důvěra, kterou tento imperativ vštěpoval, umožnila křesťanskému Západu zkoumat přírodu s očekáváním, že vše v ní je srozumitelné.

Vrozený génius lidské inteligence je přítomen v každé době a v každém národě. Každý z nich přispívá k rozvoji lidského poznání. Všechny kultury, od východní (čínská, indická) po západní (babylonská, řecká, muslimská atd.), přispěly k tomuto podniku něčím jedinečným. Co však těmto kulturám chybělo, byl pohled na svět, který by odrážel realitu. Jinak řečeno, poskytly ingredience potřebné k vytvoření moderní vědy, ale neměly recept, který by dokázal všechny jednotlivé prvky spojit. Právě církev jako instituce dodala recept a náboženský imperativ, jež daly vzniknout moderní vědě.

Organizované náboženství odstartovalo vědeckou revoluci, když čtvrtý lateránský koncil (1215) prohlásil za dogma (něco, čemu musí křesťan věřit), že Bůh stvořil všechny věci najednou z ničeho. Právě tato definice spolu s odsouzením 219 tezí z roku 1277 podnítila Jeana Buridana (1300–1358) k první vědecké myšlenkové revoluci. Jak poznamenává Stacy Trasancosová:

Buridan nebyl teolog, ale člověk s brilantním vědeckým myšlením. Ačkoli si byl jistý, že víra řídí jeho myšlení a stanovuje hranice skutečnosti, jeho hlavním zájmem bylo vysvětlení přírodních jevů, zejména pohybu objektů, a ještě konkrétněji počátku veškerého pohybu. Jeho přijetí víry a zásad křesťanského vyznání ho vedlo k tomu, aby formuloval nejzásadnější objev v dějinách vědy, myšlenku setrvačného pohybu a hybnosti.

Buridanova teorie vedla k moderní představě setrvačnosti a otevřela cestu k formulování Newtonova prvního pohybového zákona. Zbytek už je historie. Právě náboženský imperativ dodal motivaci ke zkoumání přírody, protože to bylo vnímáno jako další způsob, jak vidět a obdivovat Boží moudrost, kterou příroda odráží.

Gary Michuta
Přeložil Pavel Štička


Další články



K otázce udílení svátosti svěcení ženám

21.03.2025, RC Monitor 5/2025

Trocha teorie na úvod: Svátost svěcení má tři stupně. Každý stupeň svěcení je svátostí. Proto je velmi nepřesné a zavádějící pojmenování svátost kněžství. Jedná se pouze o lidové označení této svátosti, plynoucí z toho, že se nejčastěji uděluje svátost svěcení ve stupni kněžském.

CORPUS DOMINI – slavnost Těla a Krve Páně

19.06.2025, RC Monitor 11/2025

Slavnost Těla a Krve Páně (lat. Corpus Domini) byla ustanovena v roce 1264 papežem Urbanem IV. Její příběh odráží duchovní cestu jedné epochy, jež usilovala o znovuobjevení ústředního postavení Eucharistie v životě církve. Ve 13. století se svaté přijímání stalo natolik vzácným, že čtvrtý lateránský koncil (1215) musel přikázat alespoň jednou za rok účast na této svátosti. Z obavy před znesvěcením a kvůli přílišnému důrazu na bázeň místo na vroucnost víry se zaváděly přísné podmínky, které prakticky znemožňovaly lidem přístup k Eucharistii.

Na východě Demokratické republiky Kongo byly během adorace zabity desítky mladých lidí

19.08.2025, Aleteia

Rozhlasová stanice Okapi, zřízená pod záštitou OSN, uvádí celkem 43 mrtvých. Konžská armáda však do pondělního odpoledne potvrdila pouze 10 obětí. V neděli 27. července večer bylo při eucharistické adoraci během útoku na katolický kostel ve městě Komanda v provincii Ituri Demokratické republiky Kongo zabito nejméně 31 mladých lidí. Ozbrojenou skupinou zodpovědnou za tento útok je podle místních představitelů ADF (Allied Democratic Forces), přidružená organizace Islámského státu, která působí ve střední Africe.

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění: Přípravné úvahy

13.06.2025, RC Monitor 11/2025

Sexualita je významnou součástí lidského života. Dotýká se jeho samotných základů, neboť díky ní vznikají noví lidští jedinci. O sexualitě lze pojednávat z různých hledisek, ale ptáme-li se, jakým způsobem by s ní mělo být skutečně lidsky nakládáno, nemůžeme se přitom orientovat podle závěrů speciálních oborů. Ty se totiž na člověka dívají vždy jen ze značně zúžené perspektivy, protože nejsou schopny uvažovat o člověku v jeho celistvosti.

Jak přišla v Sýrii západní civilizace o svůj vliv na Blízkém východě

02.05.2025, syrzdarma.cz

Na území Sýrie došlo krátce po vzniku islámu k první velké bitvě, která znamenala počátek jeho dominance na Blízkém východě. Trvalo 650 let, než západní civilizace ztratila poslední zbytky svého vlivu. A proč je 11. září historické datum? Islám krátce po svém vzniku dosáhl velkých vojenských úspěchů a začal se šířit na všechny světové strany. Při své expanzi se řídil teorií svaté války, která je s menšími obměnami platná dodnes.

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění – 3. část

01.09.2025, RC Monitor 14/2025

Podle historických svědectví to byl už Sokrates, který se společně se sofisty jako první systematicky zamýšlel nad povahou lidské společnosti a došel přitom k závěru, že na ní lze uplatnit dva základní pohledy. V prvním přístupu se na ní díváme z čistě utilitaristického hlediska. V tom případě se ukazuje, že lidé se sdružují do společnosti a vzájemně se respektují, protože se vzájemně potřebují. Sokratovi a na něj navazující tradici se však tento přístup jeví jako nedostatečný. Neboť pokud by důvod, proč lidé vytvářejí společnost, a tedy primárně zakládají rodiny, spočíval na utilitaristických základech, znamenalo by to snížení druhého na pouhý prostředek k uspokojování mých potřeb. Člověk by se tím pro druhého člověka proměnil v pouhý prostředek a nástroj sloužící k realizaci jeho „osobních“ cílů.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.







MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2025 Res Claritatis, z.s.