Moderní věda? Vznikla díky křesťanství

06.05.2025, Catholic Answers

Katolická církev poskytla recept a náboženský imperativ, které daly vzniknout moderní vědě. Pokud jste někdy sledovali starý film, možná jste si všimli chování, které nám dnes připadá naprosto bizarní. Například ve starém válečném filmu můžete vidět, jak zdravotník nabízí vojákovi těsně před operací cigaretu. Copak nevěděli, že kouření je nezdravé? Ano, věděli. Už od počátku osmdesátých let 19. století se cigaretám říkalo hřebíky do rakve!


Zkuste dnes někomu na nosítkách nabídnout před operací cigaretu. Lidé si budou myslet, že jste se zbláznili! Ale proč je to dnes šílené a před čtyřiceti nebo padesáti lety nebylo? Takový je prostě náš způsob života. Zvyklosti a mainstreamové názory tvoří jakési kulisy našeho každodenního života a my si jich většinou nevšímáme, dokud nejsou postaveny do středu pozornosti a podrobeny hodnocení. Jakmile se tak stane a pokud jsou tyto zvyklosti odmítnuty, začíná intelektuální revoluce a věci, které byly kdysi přijímány, se najednou stávají nemyslitelnými.

V počátcích křesťanství muselo toto nové náboženství soupeřit o legitimitu s pohanstvím. Během tohoto soupeření přineslo křesťanské zjevení nové poznatky, které začaly měnit Západ. Nakonec se pohanství stalo nemyslitelným.

Křesťanství jako organizované náboženství nastartovalo moderní vědu například tím, že poskytlo náboženský imperativ a realistický pohled na svět potřebný k tomu, aby vědecké bádání mohlo fungovat jako samostatný podnik. Biblické texty jako Sírachovec, Kniha moudrosti a Druhá makabejská významným způsobem přispěly k základům moderní vědy. Například Druhá makabejská výslovně tvrdí, že Bůh stvořil vše z ničeho (ex nihilo). Kniha moudrosti a Sírachovec zakotvily víru v to, že vesmír je pochopitelný a poznatelný jako celek. Nejdůležitějším a nejčastěji citovaným textem z tohoto období je Mdr 11,20, kde se o Bohu říká: „Ale ty jsi všechno uspořádal s mírou, počtem a váhou.“

Počet, míra a váha nejsou fyzické objekty, ale rozumové pojmy. Nemůžete si jít do obchodu koupit „dvojku“ nebo zakopnout o „trojku“, když jdete na pěší túru. Když však vidíme dvojici kamenů, naše mysl chápe, že jsou dva.

Míra a váha představují porovnávání. Porovnání neexistuje jako věc sama o sobě, ale je to něco, co náš rozum dokáže rozpoznat a používat. Totéž platí pro váhu.

Kniha moudrosti 11,20 učí s jistotou inspirovaného zjevení, že náš rozum zná jazyk, v němž je stvořena podstata všech věcí – viditelných i neviditelných. Fyzické věci lze tedy poznat a pochopit pomocí matematiky, měření, srovnávání a podobně.

Řečtí filozofové rozpoznali spojení mezi přírodou a abstrakcemi. Ale Pythagorova filozofie byla právě jen tím – Pythagorovou filozofií. Lidé ji mohli svobodně přijmout, nebo odmítnout. Co však měla církev a ostatní filozofie to postrádaly, byl náboženský imperativ – tyto věci musí být tak a nemohou být jinak. Příroda nejenže vypadá, že je pochopitelná prostřednictvím abstrakcí; je stvořena tak, aby byla takto chápána. Důvěra, kterou tento imperativ vštěpoval, umožnila křesťanskému Západu zkoumat přírodu s očekáváním, že vše v ní je srozumitelné.

Vrozený génius lidské inteligence je přítomen v každé době a v každém národě. Každý z nich přispívá k rozvoji lidského poznání. Všechny kultury, od východní (čínská, indická) po západní (babylonská, řecká, muslimská atd.), přispěly k tomuto podniku něčím jedinečným. Co však těmto kulturám chybělo, byl pohled na svět, který by odrážel realitu. Jinak řečeno, poskytly ingredience potřebné k vytvoření moderní vědy, ale neměly recept, který by dokázal všechny jednotlivé prvky spojit. Právě církev jako instituce dodala recept a náboženský imperativ, jež daly vzniknout moderní vědě.

Organizované náboženství odstartovalo vědeckou revoluci, když čtvrtý lateránský koncil (1215) prohlásil za dogma (něco, čemu musí křesťan věřit), že Bůh stvořil všechny věci najednou z ničeho. Právě tato definice spolu s odsouzením 219 tezí z roku 1277 podnítila Jeana Buridana (1300–1358) k první vědecké myšlenkové revoluci. Jak poznamenává Stacy Trasancosová:

Buridan nebyl teolog, ale člověk s brilantním vědeckým myšlením. Ačkoli si byl jistý, že víra řídí jeho myšlení a stanovuje hranice skutečnosti, jeho hlavním zájmem bylo vysvětlení přírodních jevů, zejména pohybu objektů, a ještě konkrétněji počátku veškerého pohybu. Jeho přijetí víry a zásad křesťanského vyznání ho vedlo k tomu, aby formuloval nejzásadnější objev v dějinách vědy, myšlenku setrvačného pohybu a hybnosti.

Buridanova teorie vedla k moderní představě setrvačnosti a otevřela cestu k formulování Newtonova prvního pohybového zákona. Zbytek už je historie. Právě náboženský imperativ dodal motivaci ke zkoumání přírody, protože to bylo vnímáno jako další způsob, jak vidět a obdivovat Boží moudrost, kterou příroda odráží.

Gary Michuta
Přeložil Pavel Štička


Další články



Lidská sexualita a její eschatologické naplnění: Přípravné úvahy

13.06.2025, RC Monitor 11/2025

Sexualita je významnou součástí lidského života. Dotýká se jeho samotných základů, neboť díky ní vznikají noví lidští jedinci. O sexualitě lze pojednávat z různých hledisek, ale ptáme-li se, jakým způsobem by s ní mělo být skutečně lidsky nakládáno, nemůžeme se přitom orientovat podle závěrů speciálních oborů. Ty se totiž na člověka dívají vždy jen ze značně zúžené perspektivy, protože nejsou schopny uvažovat o člověku v jeho celistvosti.

Můžete zvážit hmotnost televizního signálu?

07.07.2025, RC Monitor 12/2025

Dostal jsem se tuhle na internetu do sporu se známým, který je členem Mensy, tedy má vysoké IQ. A ten mi tvrdil, že Boha nelze poznat, protože věda. Co totiž nejde změřit a zvážit, tak neexistuje. Proto jsem mu položil následující otázky: „Můžete změřit délku elektřiny? Můžete zvážit hmotnost televizního signálu? Můžete dokázat svou vlastní existenci a předat někomu komplexní poznání vlastní osoby se všemi myšlenkami, touhami, vzpomínkami, láskami, nenávistmi, ambicemi, výhrami, zklamáními...?“ Neodpověděl mi.

Procesí Svaté krve k uctění Kristovy relikvie se v Bruggách účastnilo 45 000 lidí

15.07.2025, National Catholic Register

Podle tradice přivezl flanderský hrabě Dětřich Alsaský, který se účastnil křížové výpravy, roku 1150 z Jeruzaléma několik kapek Kristovy krve. Relikvie je od té doby uchovávána v kapli Svaté krve v Bruggách a denně přiláká množství turistů a poutníků z celého světa.

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění – 3. část

01.09.2025, RC Monitor 14/2025

Podle historických svědectví to byl už Sokrates, který se společně se sofisty jako první systematicky zamýšlel nad povahou lidské společnosti a došel přitom k závěru, že na ní lze uplatnit dva základní pohledy. V prvním přístupu se na ní díváme z čistě utilitaristického hlediska. V tom případě se ukazuje, že lidé se sdružují do společnosti a vzájemně se respektují, protože se vzájemně potřebují. Sokratovi a na něj navazující tradici se však tento přístup jeví jako nedostatečný. Neboť pokud by důvod, proč lidé vytvářejí společnost, a tedy primárně zakládají rodiny, spočíval na utilitaristických základech, znamenalo by to snížení druhého na pouhý prostředek k uspokojování mých potřeb. Člověk by se tím pro druhého člověka proměnil v pouhý prostředek a nástroj sloužící k realizaci jeho „osobních“ cílů.

Marieta aneb svatá Maria Goretti

12.07.2025, RC Monitor 13/2025

Na začátku léta asi většina lidí myslí na dovolenou, prázdniny a také na děti. Na ty asi přede vším. Přejeme jim jistě pěkné prázdniny, aby si užily sluníčka, vody, hor, lesů, táborů a všeobecně zábav. A jistě není náhodou, že právě na začátku si připomínáme jednu dívku, která, vlastně ještě ve věku dětském, vydala svědectví takové, že díky němu se jí dostalo cti oltáře. Pravda, u nás je v kalendáři tato světice poněkud paradoxně zastíněna jakýmsi mistrem z Husince, ale to jen proto, že nám stát na jeho počest dává volno. A letos navíc je to také neděle.

Katolíků přibývá, ale kněží je méně

11.06.2025, statistikaamy.csu.gov.cz / vaticannews.va

Podle Papežské ročenky 2025 a Annuarium Statisticum Eccelesiae 2023, které vydává Centrální statistický úřad církve, se mezi roky 2022 a 2023 zvýšil počet katolíků na celém světa z 1 390 mld. na 1 406 mld., tj. o 1,15 %. Každý pátý katolík (20 %) žije v Africe. Jejich počet se zvýšil z 272 mil. v roce 2022 na 281 mil. v roce 2023, meziročně tak vzrostl o 3,31 %. Své prvenství v počtu pokřtěných katolíků potvrzuje Demokratická republika Kongo s téměř 55 mil., následovaná Nigérií s 35 miliony; významné počty zaznamenávají také Uganda, Tanzanie a Keňa.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.







MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2025 Res Claritatis, z.s.