22.12.2022, RC Monitor 24/2022
V betlémě je řada postav: Pán Ježíš v jeslích jako nově narozené dítě, Panna Maria, svatý Josef, vůl a oslík, pastýři, anděl... Ale jestlipak víte, kde je tam čert? (Nebo spíš ďábel, protože čert je pohádková postavička, ale ďáblové, tj. padlí andělé, opravdu existují a závidí nám to, o co oni sami přišli. Ve své zlobě pracují na tom, abychom dopadli jako oni.) Že nevíte, kde je v betlémě ďábel? Netrapte se tím, také jsem to netušil, než mi to řekl jeden starý moudrý kněz: Takový malý ďáblík je prý v každém betlémě. Není na první pohled vidět, je schovaný někde pod mechem, pod kůrou nebo pod kamenem. A co tam dělá? I to mi ten kněz prozradil: on se nám škodolibě směje, až se za břicho popadá. Díky tomu můžeme někdy poznat, kde je – mech nebo kůra se pak v tom místě lehce třese. A proč se nám směje? Má obrovsky škodolibou radost, když vidí, jak jsme během několika málo chvil o Vánocích vyčerpali veškerou dobrotu a vlídnost ke svým blízkým – a za pár dní jsme na ně zase takoví, jací jsme byli před Vánocemi, ne-li ještě horší.
Zkuste si o Vánocích občas prohlédnout mech a kameny ve vašem betlémě. Vidíte, jak se v některém místě začínají (třeba zajím jen lehce) třást? Pokud ne, tak je to zatím dobré, ďáblík se ještě nesměje, ještě nemá důvod k té škodolibé radosti. Ať to tak zůstane. Moc vám to přeji.
P. Mgr. Pavel Zahradníček, Th.D.
23.12.2024, RC Monitor 24/2024
Za pár dní se ve většině našich domácností rozzáří vánoční stromek a následně se rozzáří i oči, především ty dětské, až spatří pod onou osvícenou a rozzářenou zelení dárky. A radostí se rozzáří i oči těch, kteří ony dárky kupovali a balili, neboť, jak časem zjistí i ti letos nejmenší, větší radost je dávat než dostávat. Tedy, pokud máte opravdu rádi. A protože Bůh nás má opravdu rád, dal nám to nejvíc, co nám mohl dát. Sebe.
13.11.2024, Catholic Culture
Eugeniusz Mróz žil ve Wadowicích ve stejném nájemním domě jako rodina Wojtyłových. Na gymnáziu studoval s Karolem Wojtyłou. Oba zůstali 70 let přáteli.
29.11.2024, The Dispatch
Učení katolické církve vychází z touhy zachovat hodnotu lidského života. Máloco vyvolává tolik emocí jako plození potomstva. Potřeba mít dítě není jen osobní touha, ale často základní instinkt – touha vidět, jak něco z nás zůstává na planetě a nese naše dílo i náš odkaz dlouho poté, co zemřeme.
13.01.2025, The Catholic Thing
Stále častěji zjišťuji, že nejméně tolerantní lidé, se kterými se setkávám, jsou právě ti, kteří se neustále ohánějí slovem „tolerance“. Neměli bychom to považovat za pokrytectví. Není to jako chování farizeů, kteří si dávají záležet na tom, aby každý viděl, jak dávají almužnu. Tím z dobročinnosti dělají divadelní představení, aby si vysloužili chválu lidí, a pokud stojí především o ni, pak ji také dostanou. „Odpovídající odměnu,“ jak píše Milton, „prázdnou jako jejich skutky.“
17.03.2025, RC Monitor 5/2025
Změna (či úprava, jak chcete) ritu mše svaté vstoupila v účinnost o první neděli adventní 30. listopadu 1969. Někde se na to připravovali s dychtivostí, jinde s nechutí, ne-li docela věcnými výhradami. Já tomu tehdy jako čtrnáctiletý ještě tak moc nerozuměl, ale připadlo mi divné, když se v sobotu 29. listopadu po ranní mši svaté misál odnesl s tím, že už nebude potřeba. Jak to? říkal jsem si už tehdy. Po nějaké době to vyjádřil kardinál Ratzinger mnohem fundovaněji: není přece možné, aby to, co ještě včera bylo tím správným, ba jediným, se nyní považovalo za škodlivé a touha po tom za něco nepatřičného? Leč byli jsme vycepování k poslušnosti, a tak se začalo „po novu“.
24.03.2025, RC Monitor 5/2025
„Svátost Kristova těla a jeho krve ať nám slouží k věčnému životu“ (modlitba kněze po Beránku Boží). „Kéž přijetí tvých svatých svátostí, Pane, není mi k soudu ani odsouzení, ale k uzdravení duše i těla“ (z řeckokatolické liturgie).
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.