Kde je v betlémě ďábel?

22.12.2022, RC Monitor 24/2022

Stavíte už betlém? Nebo se na to teprve chystáte? Neměl by chybět pod žádným stromečkem. Nejen dětem, ale i nám ukazuje, o co o Vánocích jde: Sám Bůh se nám narodil! V chudé stáji!

On zná náš často tak obtížný život, nejen proto, že je vševědoucí Bůh, ale i proto, že náš lidský život spojený s radostmi, ale i s mnoha obtížemi sám prožíval, když se stal člověkem... A to je, dle mého názoru, ještě něco úplně jiného, než znát ho jen proto, že je vševědoucí!

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

V betlémě je řada postav: Pán Ježíš v jeslích jako nově narozené dítě, Panna Maria, svatý Josef, vůl a oslík, pastýři, anděl... Ale jestlipak víte, kde je tam čert? (Nebo spíš ďábel, protože čert je pohádková postavička, ale ďáblové, tj. padlí andělé, opravdu existují a závidí nám to, o co oni sami přišli. Ve své zlobě pracují na tom, abychom dopadli jako oni.) Že nevíte, kde je v betlémě ďábel? Netrapte se tím, také jsem to netušil, než mi to řekl jeden starý moudrý kněz: Takový malý ďáblík je prý v každém betlémě. Není na první pohled vidět, je schovaný někde pod mechem, pod kůrou nebo pod kamenem. A co tam dělá? I to mi ten kněz prozradil: on se nám škodolibě směje, až se za břicho popadá. Díky tomu můžeme někdy poznat, kde je – mech nebo kůra se pak v tom místě lehce třese. A proč se nám směje? Má obrovsky škodolibou radost, když vidí, jak jsme během několika málo chvil o Vánocích vyčerpali veškerou dobrotu a vlídnost ke svým blízkým – a za pár dní jsme na ně zase takoví, jací jsme byli před Vánocemi, ne-li ještě horší.

Zkuste si o Vánocích občas prohlédnout mech a kameny ve vašem betlémě. Vidíte, jak se v některém místě začínají (třeba zajím jen lehce) třást? Pokud ne, tak je to zatím dobré, ďáblík se ještě nesměje, ještě nemá důvod k té škodolibé radosti. Ať to tak zůstane. Moc vám to přeji.

P. Mgr. Pavel Zahradníček, Th.D.

Další články

Za Dominikem kardinálem Dukou

28.11.2025, RC Monitor 22/2025

Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.

Katolická víra v srdci muslimského Maroka

08.10.2025, National Catholic Register

„Můj Otče, odevzdávám se ti... Jsem připraven na všechno, všechno přijímám.“ V marockém Rabatu jsem klečel při adoraci, obklopen 800 univerzitními studenty z desítek afrických národů, a zpíval Modlitbu odevzdání, kterou před 130 lety napsal nedávno kanonizovaný svatý Charles de Foucauld.

Proč by hlas katolické církve ohledně umělé inteligence mohl být zcela zásadní

18.11.2025, First Things

Papež Lev XIV. nedávno pronesl osobní poselství určené vedoucím pracovníkům Silicon Valley, akademikům a vatikánským úředníkům, kteří se sešli v Římě na konferenci o umělé inteligenci. Vyzval je, aby při vývoji umělé inteligence dodržovali „etická kritéria“, která jsou zaměřená na člověka a berou v úvahu „blaho člověka nejen po materiální, ale i po intelektuální a duchovní stránce“.

Papež Lev XIII.: Nerovnost je základním přirozeným zákonem

18.07.2025, Catholic Culture

Při přípravě série článků a podcastů věnovaných magisteriu papeže Lva XIII. jsem četl úvod ke sbírce jeho nejvýznamnějších sociálních encyklik, který roku 1954 napsal katolický filozof Etienne Gilson. Poukazuje na některá témata, která by moderním lidem mohla připadat obzvláště náročná.

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění – 3. část

01.09.2025, RC Monitor 14/2025

Podle historických svědectví to byl už Sokrates, který se společně se sofisty jako první systematicky zamýšlel nad povahou lidské společnosti a došel přitom k závěru, že na ní lze uplatnit dva základní pohledy. V prvním přístupu se na ní díváme z čistě utilitaristického hlediska. V tom případě se ukazuje, že lidé se sdružují do společnosti a vzájemně se respektují, protože se vzájemně potřebují. Sokratovi a na něj navazující tradici se však tento přístup jeví jako nedostatečný. Neboť pokud by důvod, proč lidé vytvářejí společnost, a tedy primárně zakládají rodiny, spočíval na utilitaristických základech, znamenalo by to snížení druhého na pouhý prostředek k uspokojování mých potřeb. Člověk by se tím pro druhého člověka proměnil v pouhý prostředek a nástroj sloužící k realizaci jeho „osobních“ cílů.

Francouzští biskupové odsuzují schválení zákona o eutanazii a vyzývají k milosrdným alternativám

30.06.2025, Catholic News Agency

Francouzské Národní shromáždění schválilo kontroverzní návrh zákona legalizujícího tzv. „asistenci při umírání“, což katoličtí biskupové označují za vážnou hrozbu pro důstojnost lidského života i pro samotnou soudržnost národa. Upravená verze zákona byla přijata 27. května poměrem 305 hlasů pro a 199 proti. Zatímco ustanovení o paliativní péči získala širokou podporu, článek zavádějící právní nárok na asistovanou sebevraždu a eutanazii vyvolal výraznou kritiku ze strany církevních představitelů, bioetiků i řady organizací občanské společnosti.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.