26.09.2023, RC Monitor 17/2023
• Jedním z důvodů, který už obdobně komentovala Aliance pro rodinu, je, že velkému businessu vadí, když se žena vzdálí ze své kariéry k roli matky, protože tím vynakládá svou energii jinde než ve prospěch svého žárlivého zaměstnavatele. Totéž lze říci o otcích, pro něž není job pupkem světa, ale zdrojem obživy rodiny. V podstatě jde o akcent na vysoký stupeň vytěžování lidí jako výrobního faktoru (práce). Lidé, kteří netvoří tradiční rodiny – rozuměj manželé (muž a žena) + děti –, vychovávají statisticky významně méně dětí, tudíž odvedou víc práce v zaměstnání a jsou vlastně ideálními „mravenci–dělníky“. Lidé tohoto údělu se firmám hodí, a proto je preferují.
• Dalším důvodem může být poziční boj. Dovedu si představit i zájem nadnárodních korporálů na slabosti vlád národních států. Je představitelné, že aktuální výzvou zúčastněné firmy jen používají předmětné téma jako dílčí nástroj ve svém dlouhodobém úsilí o to, aby vlády byly vůči nim bezzubé či poddajné. Tzv. „manželství pro všechny“ je téma v tomto směru obzvlášť účinné – vláda zaměstnaná kulturní válkou a demografickými problémy nemá elán na dostatečný dohled nad hospodářskou soutěží a ochranou spotřebitele...
• Mezi důvody může být i strach. Strach o to, že se v komunitě úspěšných, sebevědomých a vlivných, do níž patřím a z níž mi plynou velké výhody, prospěch a zisky, shodím narážkami na – řečeno opisem – císařpánovu nahotu. Držení huby a kroku je vždy momentálně pohodlnější než disentování, jak na úrovni jednotlivců, tak na úrovni společností. Ozvat se bolí.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
• Poněkud stranou si lze klást otázku, proč za výzvou stojí právě 66 firem, a ne třeba 64 nebo 71. Možná má ty šestky v oblibě leader výzvy Vodafone (viz. jeho logo) nebo jiný zadavatel této kampaně (Zj 13,18). Každý o tom uvaž po svém.
• Já se chci držet ale pragmatičtějšího úhlu pohledu, a tím se dostávám k tomu, co chci zdůraznit. Důvodem výzvy totiž může být i důmyslný marketingový tah. (Následující řádky jsou postaveny na křesťanské premise, že jádrem štěstí člověka je uskutečňování Boží vůle.)
Cílem každé obchodní kampaně je zpracovat osloveného tak, aby se stal zákazníkem – aby koupil, aby nakupoval. Nejlépe často, hodně a rád. Obchodní řetězce zcela spolehlivě vědí, že více utratí ten, kdo není na nákup dostatečně koncentrovaný – ten, komu se valí v nákupním centru do uší dotěrná hudební kulisa (mimochodem dělají to už i u stojanu na benzínce, nevím k čemu, moje nádrž víc nepobere), důchodce opitý slevou z letáku, maminka obklopená kňourajícími dětmi, telefonující chlapík apod.
Ideální zákazník je tedy osoba odtržená od přítomnosti a od svých přirozených potřeb. Nejsem-li zakotven v přítomnosti a nejsou-li naplněny mé přirozené potřeby, jsem nešťastný a potřebuji to nějak kompenzovat, třeba nakupováním (věcí, zážitků a lecčeho, po čem bych normálně neprahl). Opačně: Jsem-li ve svém životě skutečně šťastný, má potřeba nakupovat je redukována na nezbytné minimum. Nešťastnost je pro obchodníka optimálním rozpoložením zákazníka.
A jsme u toho – hlas businessu prosazující homosexualitu či dokonce pohlavní tranzici vlastně míří k upevnění člověka v jeho nepřirozené poloze, poloze nešťastné a závislé, tedy také poloze nakupující. V tomto směru tento hlas táhne za jeden provaz s ďáblem, který dělá vše pro to, aby člověk neplodil a nemnožil se – neuskutečňoval Boží plán. To je špinavá ekonomika.
Nakonec si potřebuji rýpnout do uctívačů bůžka ESG: Pokud by všichni žili svůj osobní život v souladu se svým svědomím a přirozeností šťastně, spotřeba lidstva by dramaticky klesla a přestala by se vyrábět a poskytovat ta přezávratná spousta pitomostí ke kompenzaci lidské nešťastnosti. Tím by výrazně ubylo náporu na přírodní zdroje a planeta, klima, biodiverzita, udržitelnost a příroda by chrochtaly blahem. Nejsem naivní idealista, ale trvám na tom, že ideály jsou jako kompas a je zásadní, zda se směřuje, kam ukazují, nebo opačně.
Na závěr by se tedy dalo zvolat: Vodafone, Škodo, Prazdroji (a vy ostatní) - a komu tím prospějete?
Panu premiérovi přeji moudrou reakci.
Ing. Vojtěch Macek
12.10.2026, RC Monitor 19/2026
Zanedlouho můžeme slavit jedno výročí velkého vítězství – tentokráte již 445. – Svaté ligy nad osmanskou říší. Na tomto vítězství mají podíl všichni zúčastnění, i když známe vlastně jen několik jmen z přibližně 65 tisíc mužů na vítězné straně.
23.09.2026, RC Monitor 17/2026
Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.
25.09.2026, RC Monitor 17/2026
Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.
28.10.2026, RC Monitor 20/2026
Milí čtenáři, cítíte se svobodně? To je dobře, pokud ano. Jistěže nás svazuje mnoho příkazů a zákazů, kterým se učíme od malička. Většinou je to ku společenskému prospěchu. Svoboda byla vždy považována za velkou hodnotu, za níž mnoho milionů lidí zaplatilo svým životem. V tom smyslu jsem též liberální.
06.11.2026, Community in Mission
Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.
02.11.2026, RC Monitor 20/2026
Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.