26.09.2023, RC Monitor 17/2023
• Jedním z důvodů, který už obdobně komentovala Aliance pro rodinu, je, že velkému businessu vadí, když se žena vzdálí ze své kariéry k roli matky, protože tím vynakládá svou energii jinde než ve prospěch svého žárlivého zaměstnavatele. Totéž lze říci o otcích, pro něž není job pupkem světa, ale zdrojem obživy rodiny. V podstatě jde o akcent na vysoký stupeň vytěžování lidí jako výrobního faktoru (práce). Lidé, kteří netvoří tradiční rodiny – rozuměj manželé (muž a žena) + děti –, vychovávají statisticky významně méně dětí, tudíž odvedou víc práce v zaměstnání a jsou vlastně ideálními „mravenci–dělníky“. Lidé tohoto údělu se firmám hodí, a proto je preferují.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
• Mezi důvody může být i strach. Strach o to, že se v komunitě úspěšných, sebevědomých a vlivných, do níž patřím a z níž mi plynou velké výhody, prospěch a zisky, shodím narážkami na – řečeno opisem – císařpánovu nahotu. Držení huby a kroku je vždy momentálně pohodlnější než disentování, jak na úrovni jednotlivců, tak na úrovni společností. Ozvat se bolí.
• Zatímco první tři důvody mají (hlubší či mělčí) oporu v ekonomicky racionálním a morálně indiferentním přístupu, čtvrtý důvod je jiný: Výzva totiž může být projevem zdegenerovanosti prostředí těchto firem a na jimi vyjádřený akcent lze nahlížet jako pošetilost či blbou módu, která před kalkulačkou (a natož před svědomím) neobstojí – prosazování jakékoli politiky, která má za následek úbytek obyvatelstva, se logicky musí projevit i na prosperitě firem. Zdá se, že je preferováno pohodlí a bohatství současného personálního obsazení firem před dlouhodobou stabilitou a skutečně odpovědným řízením.
• Poněkud stranou si lze klást otázku, proč za výzvou stojí právě 66 firem, a ne třeba 64 nebo 71. Možná má ty šestky v oblibě leader výzvy Vodafone (viz. jeho logo) nebo jiný zadavatel této kampaně (Zj 13,18). Každý o tom uvaž po svém.
• Já se chci držet ale pragmatičtějšího úhlu pohledu, a tím se dostávám k tomu, co chci zdůraznit. Důvodem výzvy totiž může být i důmyslný marketingový tah. (Následující řádky jsou postaveny na křesťanské premise, že jádrem štěstí člověka je uskutečňování Boží vůle.)
Cílem každé obchodní kampaně je zpracovat osloveného tak, aby se stal zákazníkem – aby koupil, aby nakupoval. Nejlépe často, hodně a rád. Obchodní řetězce zcela spolehlivě vědí, že více utratí ten, kdo není na nákup dostatečně koncentrovaný – ten, komu se valí v nákupním centru do uší dotěrná hudební kulisa (mimochodem dělají to už i u stojanu na benzínce, nevím k čemu, moje nádrž víc nepobere), důchodce opitý slevou z letáku, maminka obklopená kňourajícími dětmi, telefonující chlapík apod.
Ideální zákazník je tedy osoba odtržená od přítomnosti a od svých přirozených potřeb. Nejsem-li zakotven v přítomnosti a nejsou-li naplněny mé přirozené potřeby, jsem nešťastný a potřebuji to nějak kompenzovat, třeba nakupováním (věcí, zážitků a lecčeho, po čem bych normálně neprahl). Opačně: Jsem-li ve svém životě skutečně šťastný, má potřeba nakupovat je redukována na nezbytné minimum. Nešťastnost je pro obchodníka optimálním rozpoložením zákazníka.
A jsme u toho – hlas businessu prosazující homosexualitu či dokonce pohlavní tranzici vlastně míří k upevnění člověka v jeho nepřirozené poloze, poloze nešťastné a závislé, tedy také poloze nakupující. V tomto směru tento hlas táhne za jeden provaz s ďáblem, který dělá vše pro to, aby člověk neplodil a nemnožil se – neuskutečňoval Boží plán. To je špinavá ekonomika.
Nakonec si potřebuji rýpnout do uctívačů bůžka ESG: Pokud by všichni žili svůj osobní život v souladu se svým svědomím a přirozeností šťastně, spotřeba lidstva by dramaticky klesla a přestala by se vyrábět a poskytovat ta přezávratná spousta pitomostí ke kompenzaci lidské nešťastnosti. Tím by výrazně ubylo náporu na přírodní zdroje a planeta, klima, biodiverzita, udržitelnost a příroda by chrochtaly blahem. Nejsem naivní idealista, ale trvám na tom, že ideály jsou jako kompas a je zásadní, zda se směřuje, kam ukazují, nebo opačně.
Na závěr by se tedy dalo zvolat: Vodafone, Škodo, Prazdroji (a vy ostatní) - a komu tím prospějete?
Panu premiérovi přeji moudrou reakci.
Ing. Vojtěch Macek
04.08.2025, RC Monitor 14/2025
V neděli 22. června 2025 navštívila mši svatou v kostele Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého v Praze na Karlově ministryně obrany Gabonské republiky paní Brigitte Onganoa. Ministryně byla v naší republice na služební cestě a výslovně si přála účastnit se v neděli tradiční latinské „tridentské“ mše svaté. Bylo zřejmé, že jde o její osobní preferenci, neboť katolická církev právě v její zemi přitahuje věřící velmi rozšířeným slavením tradičních mší. Ukazuje se totiž, že Afričané nutně nepotřebují k osvědčení své kulturní identity liturgické tance, které jsou jim Evropany takřka vnucovány jako něco údajně autentického, co by nám měli předvádět.
03.09.2025, RC Monitor 15/2025
Z našich předchozích pojednání o lidské sexualitě je patrné, jakou zásadní důležitost má pro její chápání celková interpretace skutečnosti. Člověk je součásti reality, v níž vládnou určité zákony, a i on je jim podroben. Lidské jednání v sobě nese řadu znaků, které se vyskytují i u činností jiných jsoucen. Proto je pohled do širšího kontextu lidského života nepostradatelný.
23.05.2025, RC Monitor 9/2025
V několika následujících číslech vám přineseme ukázky z knihy pomocného biskupa v nizozemském ’s-Hertogenboschi Roba Mutsaertse Gewoon Over Geloof (Prostě o víře): Mám dojem, že v církevních kruzích mnoho lidí ustrnulo v sedmdesátých letech. Pořád v nich poznávám spoustu tehdejších prvků. To samo o sobě působí tragicky. Snažit se být moderní tím, že zůstanu v sedmdesátých letech? Podivný druh retromodernismu.
02.11.2025, RC Monitor 21/2025
Stojíš před branou hřbitova a na chvíli zaváháš. Nadechneš se chladného podzimního vzduchu a sevřeš kliku. Z korun stromů se spouští sprška barevného listí – tolik krásy, a přitom tolik ticha. Tolik života, a přitom tolik připomínek smrti. Možná právě proto člověk cítí zvláštní směs smutku a klidu. Jako by se nebe na chvíli sklonilo k zemi.
28.05.2025, The American Spectator
Muže neinspiruje diverzita, rovnost ani inkluze. Ať už tyto hodnoty představují cokoli, rozhodně to nejsou mužské vlastnosti. Mladí muži dnes zkrátka nemají ambice stát se kněžími – rozhodně ne v takovém počtu jako dříve. Podle vatikánské publikace Annuarium Statisticum Ecclesiae dochází v posledních dvanácti letech k trvalému poklesu počtu kněžských povolání. V roce 2023 bylo na celém světě jen 106 495 seminaristů, což je pokles oproti 108 481 v roce 2022. Od roku 2011 klesl počet mužů připravujících se na kněžství téměř o 12 %, přičemž od roku 2019 zájem poklesl o více než polovinu. Proč dnes tak málo mužů odpovídá na povolání ke kněžství?
15.09.2025, RC Monitor 17/2025
Když se člověk na svůj život podívá z celostní perspektivy (filosoficky), nemůže nevidět, že v určitém momentě svoji tělesnost, a tedy i s ní spojené sexuální funkce, ztratí. Uzná-li, že smrtí se jeho život nekončí, vyjevuje se mu jeho tělesnost a sexualita jen jako něco dočasného, jen jako prostředek, díky němuž má dosáhnout svého cíle. Anebo jinak vyjádřeno, tyto skutečnosti je možné chápat jako součást cesty, po které má člověk doputovat ke své životní metě.