Víme vůbec, co je mše svatá?

29.01.2024, RC Monitor 2/2024

Jednou za čas je možná vhodné zamyslet se nad tím, co to je vůbec farnost, jaké má úkoly a jak by měla žít. Především je každá farnost součástí všeobecné Církve. A to není jen tak ledajaký spolek, ale je to společenství lidí, které založil sám Boží Syn.

Hlavní úkol, který se týká farností i každého křesťana, je oslava Boha a služba člověku. Farnost tu není jen sama pro sebe, má oslovovat i ty, kteří jsou Bohu a víře vzdáleni. Podívejme se blíže na první úkol farnosti, kterým je ona bohoslužba. Mše sv. má být středem života farnosti. Je též důležité stále více pronikat do obsahu naší víry, abychom dobře věděli, čemu vlastně věříme a proč, jaké jsou důvody naší víry, abychom nebyli věřící jen nějak ze zvyku.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Neměl by být nikdo, kdo by pravidelně nečetl nějakou dobrou náboženskou literaturu, knihy nebo časopisy. Ctihodný papež Pius XII. říkával, že největším nepřítelem katolíků je nevzdělanost. Vedle vzdělávání v nauce je dále potřebné i vzdělávání srdce. Máme nejen číst a porozumět tomu, co čteme, ale pak ony pravdy víry musíme přijmout v rozjímání, v modlitbě, děkovat za plán spásy, který pro nás nebeský Otec připravil. Jsme povoláni k osobní modlitbě, klíčová je pravidelná společná modlitba v rodinách. Všichni jsme vyzýváni, abychom zajeli na hlubinu. Na cestě spásy musíme začít očistou, snažit se o obrácení, pokání, sebezápor, o boj s hříchem, který nás od Boha vzdaluje a ničí jeho plány na záchranu lidí. Je nesmírně důležité, abychom do hloubky chápali, co se při mši svaté vlastně odehrává. Občas někdo řekne, že nějaká mše svatá byla krásná. Ano, někdy vnější provedení bohoslužby může být krásnější než jindy, ale každá mše sv. je vlastně nekonečně krásná, protože v ní k nám sestupuje sám Všemohoucí Bůh, dokonce se stává pokrmem naší duše.

Také ale kdosi jednou řekl: „Dnešní mše sv. mě nijak neoslovila, nic jsem si neodnesl.“ Určitě se může stát, že někdo či něco při ní působí rušivě. Ovšem my bychom se ani tak neměli ptát, jak se mi dnes mše svatá líbila, ale jak se líbila Bohu moje účast na ní! S jakou úctou jsem ji prožil, s jakou zbožností, jak asi Pán přijal mou chválu, za vše, co mi dává, s jakou důvěrou jsem přednesl své prosby, s jakou láskou přináším to, co bych chtěl spojit s Ježíšovou obětí, s jakou lítostí se dívám na svá selhání, za něž se Pán při každé mši svaté vydává. Nemáme do kostela přicházet jako do kina, kde očekáváme, že nás budou bavit, že tam budeme zažívat vzrušení nebo dojetí. Samozřejmě platí, že si ze mše svaté odnášíme nesmírně mnoho Božích darů, ale nejprve to musím být já sám, který přináším svou víru, naději a lásku!

P. Mgr. Jaroslav Jirásek

Další články

Úsilí o získání ostatků sv. Dobroslavy/Orosie pro naši zem

22.08.2025, RC Monitor 15/2025

V době tolika špatných zpráv je příjemné informovat o zprávě dobré a navíc zjevně iniciované a vedené vůlí Boží. Jistě se nestalo jen tak náhodou, že se ke mně na Velký pátek dostal malý letáček s obrázkem, hlavními životními daty, patronací a modlitbou věnovaný životu této naší první světice (byla pro věrnost ke křesťanství brutálně zabita roku 882, tedy 29 let před sv. Ludmilou), který připravili její velcí ctitelé, manželé Michalčákovi. Zjištění, že tato opomíjená Moravanka existuje, byl pro mne nejen velký impuls, ale také nemalý šok, protože jsem se dozvěděl, poprvé!, že vůbec žila, i když jsem autorem hagiografické knihy Čechy a jejich svatí. Upozorňuji, že v této zprávě nebudu mluvit o životě světice, jejíž legendu se chystám napsat k datu přenesení ostatků.

Papež Lev vydal první papežskou exhortaci Dilexi Te

31.10.2025, The Catholic Herald

Papež Lev XIV. vydal svou první významnou papežskou exhortaci Dilexi Te (Miloval jsem Tě) – pastorační dokument o křesťanské povinnosti milovat a sloužit chudým. Text, podepsaný 4. října na svátek svatého Františka z Assisi a zveřejněný Vatikánem 9. října, představuje pokračování i završení díla, které krátce před svou smrtí zahájil papež František. Ve své předmluvě papež Lev prozrazuje, že jeho předchůdce připravoval tento dokument už v době své smrti na počátku roku.

Zapomenutá menšina ve Svaté zemi

06.10.2025, Les Femmes – The Truth

Většina debat o Blízkém východě se týká konfliktu mezi Židy a muslimy. Další skupina však zůstává téměř neviditelná. Zatímco o Hamásu a Izraeli, judaismu a islámu se píšou stohy textu, o zapomenutém lidu, který rychle mizí ze země, v níž se narodil Kristus – tedy o křesťanech – se mluví jen velmi málo.

Opravdová láska a víra v rodinách

28.07.2025, RC Monitor 14/2025

O statistice se v jedné televizní pohádce zpívá: „Neklesejme na mysli, ona nám to vyčíslí.“ Mno, jeden by na mysli i klesl, kdyby se zamyslel nad tím, co spočítal Eurostat o dětech v tzv. „samostatných domácnostech“ (= buď jedna osoba žijící samostatně, nebo skupina osob, které nemusí být nutně příbuzné a žijí na stejné adrese se společným vedením domácnosti, tj. sdílejí alespoň jedno jídlo denně nebo obývací pokoj). Už v tom (alespoň já) vidím prapodivnou zvláštnost, že Eurostat necítí potřebu počítat rodiny (ale budiž).

Konkretizace abstraktní manželky

22.10.2025, RC Monitor 19/2025

Setkávám se s mladými lidmi, kteří přemýšlejí o své životní cestě. Často hledají opěrné body, a tak jim říkám, co o tom vím. Když jsem před asi 35 lety přemýšlel já, zda mě Bůh volá k manželství nebo kněžství, ptal jsem se různých lidí na jejich zkušenosti. Každý odpovídal trochu jinak. Jedním z lidí, na které jsem se tehdy obrátil, byl Mons. Josef Socha, v té době sekretář biskupa Karla Otčenáška. Byl spolužákem mé matky na kroměřížské konzervatoři a oba rodiče si ho velmi vážili.

Ministryně z Gabonu

04.08.2025, RC Monitor 14/2025

V neděli 22. června 2025 navštívila mši svatou v kostele Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého v Praze na Karlově ministryně obrany Gabonské republiky paní Brigitte Onganoa. Ministryně byla v naší republice na služební cestě a výslovně si přála účastnit se v neděli tradiční latinské „tridentské“ mše svaté. Bylo zřejmé, že jde o její osobní preferenci, neboť katolická církev právě v její zemi přitahuje věřící velmi rozšířeným slavením tradičních mší. Ukazuje se totiž, že Afričané nutně nepotřebují k osvědčení své kulturní identity liturgické tance, které jsou jim Evropany takřka vnucovány jako něco údajně autentického, co by nám měli předvádět.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.