29.01.2024, RC Monitor 2/2024
Neměl by být nikdo, kdo by pravidelně nečetl nějakou dobrou náboženskou literaturu, knihy nebo časopisy. Ctihodný papež Pius XII. říkával, že největším nepřítelem katolíků je nevzdělanost. Vedle vzdělávání v nauce je dále potřebné i vzdělávání srdce. Máme nejen číst a porozumět tomu, co čteme, ale pak ony pravdy víry musíme přijmout v rozjímání, v modlitbě, děkovat za plán spásy, který pro nás nebeský Otec připravil. Jsme povoláni k osobní modlitbě, klíčová je pravidelná společná modlitba v rodinách. Všichni jsme vyzýváni, abychom zajeli na hlubinu. Na cestě spásy musíme začít očistou, snažit se o obrácení, pokání, sebezápor, o boj s hříchem, který nás od Boha vzdaluje a ničí jeho plány na záchranu lidí. Je nesmírně důležité, abychom do hloubky chápali, co se při mši svaté vlastně odehrává. Občas někdo řekne, že nějaká mše svatá byla krásná. Ano, někdy vnější provedení bohoslužby může být krásnější než jindy, ale každá mše sv. je vlastně nekonečně krásná, protože v ní k nám sestupuje sám Všemohoucí Bůh, dokonce se stává pokrmem naší duše.
Také ale kdosi jednou řekl: „Dnešní mše sv. mě nijak neoslovila, nic jsem si neodnesl.“ Určitě se může stát, že někdo či něco při ní působí rušivě. Ovšem my bychom se ani tak neměli ptát, jak se mi dnes mše svatá líbila, ale jak se líbila Bohu moje účast na ní! S jakou úctou jsem ji prožil, s jakou zbožností, jak asi Pán přijal mou chválu, za vše, co mi dává, s jakou důvěrou jsem přednesl své prosby, s jakou láskou přináším to, co bych chtěl spojit s Ježíšovou obětí, s jakou lítostí se dívám na svá selhání, za něž se Pán při každé mši svaté vydává. Nemáme do kostela přicházet jako do kina, kde očekáváme, že nás budou bavit, že tam budeme zažívat vzrušení nebo dojetí. Samozřejmě platí, že si ze mše svaté odnášíme nesmírně mnoho Božích darů, ale nejprve to musím být já sám, který přináším svou víru, naději a lásku!
P. Mgr. Jaroslav Jirásek
04.11.2023, burv.sk
Pastýřský list rožňavského biskupa Mons. Stanislava Stolárika. Napsal jej před slavností Všech svatých. Vřele doporučujeme jako vzdělávací dopis vaší pozornosti. Říká se tomu základní katecheze!
14.12.2023, RC
Ed. Condon na portálu The Pillar přináší rozsáhlý exkluzivní rozhovor s Raffaelem Mincionem – obchodníkem, který patří mezi hlavní obžalované ve vatikánském procesu s kardinálem Becciu. Ed. Condon shrnuje: „Během naší mnohahodinové konverzace Mincione zodpověděl a vysvětlil každou myslitelnou otázku, kterou by mu někdo mohl položit ohledně jeho jednání s Vatikánem. Uvěřit mu znamená akceptovat příběh, který jej vykresluje nejprve jako terč skupiny lidí kolem Státního sekretariátu, a potom jako obětního beránka žalobců snažících se zažehnat průšvih a získat něco z peněz pro Vatikán zpět.“ Ale Condon se ptá: „Taková naivita jde těžko dohromady s jinak úspěšnou Mincioneho kariérou ve žraločím světě londýnských finančníků. Je tohle člověk, kterému měl Vatikán svěřit 200 milionů eur?“
04.01.2024, RC
Papež František prý zvažuje reformu volby papeže – měla by získat více „synodní“ povahu a v konkláve by měli zasednout i laici. „Není pochyb o tom, že změnit složení volitelů v papežském konkláve by byla jedna z nejradikálnějších změn Františkovy vlády a jeden z nejvýznamnějších kroků v dějinách Církve,“ komentuje Eric Sammons, upozorňuje však, že „neexistuje žádný božsky ustanovený způsob výběru papeže či jakéhokoliv jiného biskupa. Dějiny Církve dokládají, že biskupové, a to včetně toho římského, nabývali svého úřadu nejrůznějšími způsoby: od losování po úplatkářství a nepotismus.“ Pro platnost papežské volby tudíž není nutná nějaká specifická hlasovací metoda.
10.01.2024, RC Monitor 24/2023
Prožili jsme adventní dobu a byli jsme opět omámeni krásou našich starobylých rorátních zpěvů. Vůbec nelitujeme brzkého vstávání „na roráty“, abychom je při liturgii sami zpívali nebo jim soustředěně naslouchali. Tyto zpěvy, které se u nás již od středověku prováděly při adventních mariánských mších, získaly svůj souhrnný název podle Izaiášova verše „Rorate coeli desuper“ (Rosu dejte nebesa shůry, Iz 45,8). Jsou dokladem toho, že naší předkové dovedli svůj živý vztah k Pánu a Panně, ze které se Pán počal, vyjadřovat teologicky hlubokou poezií v národním jazyce a mimořádně cennou hudbou.
30.04.2024, RC
„Nikdy člověk není tak velký jako tehdy, když klečí." (sv. Jan XXIII.)
26.02.2024, Fatym.com
Slovo askeze nemá mezi lidmi dobrý zvuk. Chápe se to jako odpírání si kdečeho dobrého. Asketa je vyzáblý člověk, protože odmítá dobré jídlo, zamračený člověk, protože si odmítá kdejakou pohodu a spal by nejraději na hřebících, kdyby to uměl. Je to představa zkreslená. Řecké slovo askesis znamená v původním smyslu trénink, nacvičování určitého cviku. Tedy ne negativní odmítání něčeho dobrého, ale positivní nacvičování něčeho dobrého. Dobrého návyku. A dobrému návyku říkáme ctnost. Budeme se tedy zabývat askezí v kladném smyslu. Budeme se zabývat nácvikem dobrých vlastností, které, když je jednou získáme, neponechají v nás žádné místo pro staré nectnosti, zlozvyky.
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.