Ex orbe et Urbe - 4. 3. 2024

„Účast kardinála Coccopalmeria je pozoruhodná,“ komentuje Edward Pentin, „neboť byl pomocným biskupem milánským pod arcibiskupem Carlem Maria Martinim. Tento jezuitský kardinál byl známý svou blízkostí k zednářům, a ti mu vzdali vřelý hold, když v roce 2012 zemřel.“ Kardinál Coccopalmerio vešel ve známost rovněž skandálem z léta 2017, kdy byl jeho sekretář Luigi Capozzi zatčen při razii italských karabiniérů na kokainovém dýchánku homosexuálů. Po skončení setkání se zednáři kardinál Coccopalmerio prohlásil, že věří v „pokrok ve vzájemném porozumění“ a vyslovil se pro zahájení „permanentního dialogu“ se zednáři.

Členství v zednářských lóžích je katolíkům stále zakázané (ačkoliv podle nového Kodexu kanonického práva již není stíháno samočinnou exkomunikací) a zednářství je s katolickou vírou neslučitelné, jak v listopadu 2023 potvrdilo Dikasterium pro nauku víry. Současný papež František však již obdržel na 62 vyjádření podpory od nejrůznějších lóží a zednářských představitelů. Podle svědectví Riccarda Cascioliho navíc nejenže všichni tři velmistři, kteří se účastnili zmíněného setkání, ve svých vystoupeních hájili slučitelnost zednářství a katolické víry, ale za katolickou stranu prý biskup Staglianò (s pektorálním křížem ukrytým v kapse) „rozcupoval doktrinální přístup“ a volal po jeho nahrazení „otevřeností ve jménu Milosrdenství“. „Nezajímá mě křesťanská nauka, ale křesťanská událost,“ prohlásil prý Staglianò.

V tom se v zásadě shodl s velmistrem Velkého Orientu Itálie Stefano Bisim, který v obšírné zprávě ze setkání klade otázku: „Proč je zednářská lóže tak nádherná a proč ji církevní autorita nemá ráda?“ A odpovídá: „Protože pouto bratrství je nezávislé na víře. Stačí věřit ve Velkého Architekta Vesmíru. Necháváme svým bratrům svobodu vyznávat jakékoliv náboženství. Absolutní pravdy a hradby v mysli u nás nejsou – pro nás musí být strženy.“

Podle zprávy vydané organizací Family Research Council mezi lety 2018 a 2023 vzrostl ve Spojených státech počet útoků na kostely o 800 %. Útoky zahrnují vandalismus, žhářství, bombové hrozby, použití střelných zbraní a další incidenty.

Ve Spojených státech také vyvolalo pozornost vystoupení biskupa Josepha Stricklanda (bývalého biskupa Tyleru v Texasu, kterého však v listopadu minulého roku papež František odvolal) na tradiční Konferenci konzervativní politické akce (CPAC). Biskup zde otevřeně odsoudil i v konzervativních kruzích podporovanou techniku umělého oplodnění (IVF).

„V pátek ráno pravděpodobný republikánský kandidát Donald Trump slíbil, že bude IVF bránit, což nahlodalo silnou podporu, které se těšil u katolíků. Byla tedy připravena scéna pro střet na vysoké úrovni: favorit CPACu oficiálně pro IVF, a hlavním řečníkem biskup známý zvykem říkat nepříjemné pravdy nahlas,“ líčí událost Sheryl Collmerová, podle níž šlo o klíčový moment v americké konzervativní politice. „Nejeden z organizátorů by byl biskupa jistě nejradši nějak zrušil (už se to v minulosti stalo). Když se v doprovodu Deala Hudsona objevil na pódiu, nebyl tu připraven řečnický pultík, nýbrž dvě křesla, jako k rozhovoru. Biskup v ruce tiskl poznámky, patrně připravený projev, a zdál se z tohoto uspořádání trochu zmatený. Jakmile se usadili, Hudson položil otázku ohledně cesty k ’jednomu, Bohu podřízenému národu‘, a biskup spatra spustil. Po třech minutách si otevřel své poznámky, po pěti minutách již mluvil podle nich. Zdálo se, že není způsob, jak by ho Hudson mohl zastavit, i kdyby chtěl. Biskup měl co říci, a s poznámkami před sebou byl jako rozjetý vlak. Kolem třinácté minuty se dostal k otázce umělého oplodnění. To je dnes pro konzervativce, kasající se svým pro-life postojem, navýsost žhavé téma. Naši předáci, kteří vidí jen to, že IVF přináší radost zoufalým neplodným párům, už postoj zaujali. Dovedu si představit, že kdesi kdosi tiše doufal, že to biskup nechá být,“ uvažuje Collmerová.

„To by ale nebyl biskup Strickland,“ pokračuje. „Ten neřeční za žádnou stranu, nepodléhá oportunistickým tlakům. Kdyby byl měkkota, ještě by měl svoji diecézi. Jeho nezlomnost a kuráž nezapadají do prostředí běžného politického boje. Co čekali, když ho zvali? Zásadní věci neschoval za masku zdvořilého úsměvu – hlásal je naplno před celým sálem. Veškeré mé pochybnosti ohledně toho, že se katolický biskup míchá do politické akce, se vypařily. Přesně tohle jsme potřebovali! To je to, co chybělo našemu veřejnému životu: jasné pojmenování pravdy i v těch nejožehavějších otázkách, otázkách, na nichž se vyhrávají a prohrávají volby. Kristus, jedině Kristus vnáší světlo do těchto srdcervoucích dilemat ­– a tento biskup nám Krista přinesl.“

Biskup Strickland dostal na závěr svého vystoupení otázku, co by poradil těm, kdo se aktivně angažují v politice. „Je to velká výzva,“ odpověděl, „ale dám vám radu, která není vůbec snadná. Vím to. V každodenním životě, v těch nejmenších věcech – nedělejte kompromisy, když jde o pravdu. Jiná strana, jiný kandidát či mocní lidé se na vás sesypou. Buďte silní v pravdě. Nedělejte kompromisy. Mnozí řeknou, že z krátkodobého hlediska je to rozumné: malý kompromis nebolí. Nebolí? Zničí vás! Chci vás povzbudit: nedělejte kompromisy. Stůjte za pravdou. Věřte v její sílu.“

Podle Biskupského synodu Ukrajinské řeckokatolické církve nemá volání po kompromisním řešení rusko-ukrajinského konfliktu reálný základ a míjí se se skutečností: kde jedna strana popírá samotnou existenci strany druhé, tam je kompromis nemožný. Rusko je podle Synodu vedeno ideologií „ruského světa“, která je směsicí ublíženosti, nacionalismu a pseudonáboženského mesianismu. „Tohoto pseudonáboženského ducha vdechla této ideologii Ruská pravoslavná církev, tím, že vykreslila Rusko jako poslední baštu křesťanství odolávající silám zla. Přitom tato církev přiznává téměř posvátný status těm nejničivějším jaderným zbraním na světě,“ říká Synod, podle nějž „tato kvazikřesťanská doktrína nakonec poklesla na úroveň ryzí ideologi rusismu, s jeho kultem vůdce a mrtvých, mytologizovanou historií, inherentním fašistickým korporativismem, dusivou cenzurou, paranoidními konspiračními teoriemi a centralizovanou propagandou; a vyústila ve válku směřující ke zničení jiného národa.“

Mgr. Lukáš Novák, Ph.D.