Požehnán budiž ten, kdo nejdříve pozdvihne ratolest olivovou

To, že se válkychtivým (a tudíž i hekatombchtivým) médiím a politikům papežovo vyjádření nelíbí, lze pochopit. Konec konců válka je výnosný byznys, ale že se nelíbí těm, kteří sami sebe označují za věřící, tak to mi hlava nebere. Vždyť jen odpověděl na otázku redaktora, co si myslí o tom, že na Ukrajině jsou lidé, kteří volají po odvaze kapitulovat, zatímco jiní oponují, že by to legitimizovalo útok silnějšího.

„Je to výklad. Ale věřím, že ti, kteří vidí situaci, ti, kteří myslí na lidi, ti, kteří mají odvahu vztyčit bílou vlajku a vyjednávat, jsou silnější. A dnes se to dá vyjednat s pomocí mezinárodních mocností. Slovo vyjednávat je odvážné slovo. Když vidíte, že jste poraženi, že věci nejdou dobře, musíte mít odvahu vyjednávat. Stydíte se, ale s kolika úmrtími to skončí? Vyjednávat včas, hledat nějakou zemi, která bude působit jako prostředník. Dnes, například ve válce na Ukrajině, je mnoho těch, kteří chtějí působit jako prostředníci. Turecko se k tomu nabídlo. A další. Nestyďte se vyjednávat, než se věci zhorší.“

Těm, kterým slova Svatého otce nelezou pod vousy, bych rád poradil, ať si najdou Lk 14,31–32, či si připomenou slova Benedikta XV.: „Požehnán budiž ten, kdo nejdříve pozdvihne ratolest olivovou a podá pravici nepříteli, nabídne mu rozumné podmínky míru.“

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.