Svoboda

17.06.2024, RC Monitor 12/2024

Kardinál Štěpán Trochta zlobil. Nepochybně to byl člověk srdečný, „otevřený“, „člověk dialogu“, jak se dnes s oblibou říká. Ale taky důsledný. Muž Tradice a pevné víry.

Za první republiky vydupal ze země salesiánské středisko v Ostravě a v pražských Kobylisích, s elegantním modernistickým kostelem sv. Terezie od Dítěte Ježíše. Za války trápil dialogem Němce, kteří ho za to určili k likvidaci postupně v Terezíně, Buchenwaldu a Dachau. Přežil zázrakem a roku 1947 se stal 17. biskupem litoměřickým. Dialogem od práce rušil též komunisty a ti ho na oplátku odsoudili na 25 let, z nichž šest si odseděl. Poté, přestože nesměl, vysvětil na kněze Ladislava Kubíčka a pár dalších. V roce 1968 se vrací na biskupský stolec a je tajně jmenován kardinálem. Umírá roku 1974 po několikahodinovém dialogu s opilým církevním tajemníkem, který ho doslova „uřval“ k smrti. Už tedy žel Bohu nezjistíme, jak by dopadl dneska, kdyby předložil k dialogu třeba tato svá slova z roku 1947:

Každé osvobození, které se vymknulo rámci přirozeného a pozitivního zákona Božího, bylo vlastně příčinou nového otroctví. Každé přehnané povýšení člověka jej vypudilo z jeho přirozeného prostředí, takže úplně ztratil orientaci v cizím světě, ve kterém se náhle ocitl. /.../ Třeštění po svobodě se stalo přímo mythem pokroku, něčím nejasným a neprůhledným, a tento mythus pokroku byl postaven na kandelábr jako protiváha, řekněme, takového středověkého „temna“. /.../

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Moderní svět nebude moci ve skutečnosti nikdy poučovat Církev o svobodě. Žádná instituce ani myšlenková soustava nehájila nikdy lidskou svobodu s takovým důrazem a s takovou neústupností, která se netřásla ani před mučednickou smrtí, jako Církev katolická a její věrní synové.

Svoboda člověka je opravdu článkem víry a tento článek nebude nikdy vyškrtnut z pravd, která Církev hlásá, poněvadž je jedním z nejsvětějších a poněvadž zdůrazňuje jakousi účast svobody člověka na svobodě Boží.

Od Trochtova pohřbu, na němž Karol Wojtyła pronesl slova o jeho mučednictví, letos uplynulo 50 let. V současnosti probíhá beatifikační proces.

Jan Šindelka

Další články

„Bůh je láska.“ (1Jan 4,16)

05.04.2026, RC Monitor 6/2026

Tváří v tvář tomu, co se kolem nás děje, může tvrzení, že Bůh je láska, znít pro mnohé téměř jako provokace.Vzpomínám si na svůj rozhovor s jedním hospodářem, který o sobě prohlašoval, že je nevěřící, a přesto občas navečer přicházel na kus řeči. Jednou mi řekl: „Míro, podívej se na to, co se děje, kdyby Pán Bůh byl, nemohl by se na to dívat.“ Chápal jsem ho a mnozí tuto námitku asi známe. Je pochopitelná. Jak ji ale uvést do souladu s inspirovanou větou sv. Jana Evangelisty, miláčka Páně, který ve svém prvním listě píše: „Bůh je láska“? Zkusme se na celou záležitost podívat skrze tajemství velikonočních svátků.

Mše svatá

13.05.2026, RC Monitor 8/2026

Začínáme seriál článků vztahujících se k liturgii a jejímu „jazyku“. Mše svatá patří k nejznámějším a přitom často nejméně pochopeným skutečnostem křesťanského života. Jejím středem není jen shromáždění věřících, ale tajemství Kristovy oběti, které se v liturgii zpřítomňuje. V novém cyklu textů se chceme krok za krokem zastavit u jednotlivých částí mše svaté, jejich slov, gest i symbolů – a znovu objevit jejich smysl a krásu. Liturgie totiž není souborem prázdných úkonů, ale živým vyjádřením víry, které nás vede k hlubšímu setkání s Bohem. Zveme vás, milí čtenáři, k tomu, aby pro vás byla mše svatá skutečným pramenem života.

Kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce

26.01.2026, RC Monitor 1/2026

Jak jednoduše a jasně ta věta z Matoušova evangelia zní. A stejně nám dělá problémy. V poslední době mne hodně nemile překvapilo, kolik mých známých, kteří se cítí být věřícími, doslova čiší nenávistí, pokud dojde na politiku. Jako by zapomněli na Ježíšovo přikázání lásky i vůči nepřátelům.

Tři lekce od Eriky Kirkové

20.02.2026, Catholic Culture

Prohlášení Eriky Kirkové o tom, že vrahovi svého manžela odpustila, bylo za dlouhou dobu největším projevem oslavy Boha ze strany veřejně známé osobnosti. Kromě jejího hrdinského příkladu odpuštění, který mluví sám za sebe, se od ní, myslím, můžeme naučit ještě dvě další věci. V jednom rozhovoru řekla, že nechce být vtažena do snah o to, aby vrah jejího manžela dostal trest smrti.

Dar milované Rodičce Boží

09.04.2026, RC Monitor 6/2026

Filmy jako Rosemary má děťátko, Vymítač ďábla, Satan přichází či V moci ďábla se dodnes těší velké oblibě. Tísnivá atmosféra těchto snímků, působivé efekty vyvolané přítomností Zlého, to vše jako by bylo cizorodé vůči všemu, čím dnes žijeme, a to je přitažlivé. Kniha Satan na Svaté Hoře P. Josefa Miklíka se jim po vnější stránce podobá, ale v jádru jde o jiný žánr. O jakousi až erbenovskou baladu v próze – a s dobrým koncem. Jako doplnění k rozhovoru s otcem Jaroslavem Brožem přinášíme předmluvu k této knize a v dalším čísle Monitoru zveřejníme pár komentovaných ukázek z ní.

Ten, který je Světlo světa

30.03.2026, RC Monitor 6/2026

Nedávno jsme měli duchovní cvičení a to byla možnost se na chvilku zastavit, pustit z hlavy běžné pastorační starosti a zabývat se otázkami, na které čas nezbývá, nebo se jim člověk podvědomě vyhýbá. Takových otázek má jistě každý z nás dostatek, až přehršel. Ale někdy chybí čas, jindy nálada či ochota se jimi hlouběji zabývat.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.