Svoboda

17.06.2024, RC Monitor 12/2024

Kardinál Štěpán Trochta zlobil. Nepochybně to byl člověk srdečný, „otevřený“, „člověk dialogu“, jak se dnes s oblibou říká. Ale taky důsledný. Muž Tradice a pevné víry.

Za první republiky vydupal ze země salesiánské středisko v Ostravě a v pražských Kobylisích, s elegantním modernistickým kostelem sv. Terezie od Dítěte Ježíše. Za války trápil dialogem Němce, kteří ho za to určili k likvidaci postupně v Terezíně, Buchenwaldu a Dachau. Přežil zázrakem a roku 1947 se stal 17. biskupem litoměřickým. Dialogem od práce rušil též komunisty a ti ho na oplátku odsoudili na 25 let, z nichž šest si odseděl. Poté, přestože nesměl, vysvětil na kněze Ladislava Kubíčka a pár dalších. V roce 1968 se vrací na biskupský stolec a je tajně jmenován kardinálem. Umírá roku 1974 po několikahodinovém dialogu s opilým církevním tajemníkem, který ho doslova „uřval“ k smrti. Už tedy žel Bohu nezjistíme, jak by dopadl dneska, kdyby předložil k dialogu třeba tato svá slova z roku 1947:

Každé osvobození, které se vymknulo rámci přirozeného a pozitivního zákona Božího, bylo vlastně příčinou nového otroctví. Každé přehnané povýšení člověka jej vypudilo z jeho přirozeného prostředí, takže úplně ztratil orientaci v cizím světě, ve kterém se náhle ocitl. /.../ Třeštění po svobodě se stalo přímo mythem pokroku, něčím nejasným a neprůhledným, a tento mythus pokroku byl postaven na kandelábr jako protiváha, řekněme, takového středověkého „temna“. /.../

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Moderní svět nebude moci ve skutečnosti nikdy poučovat Církev o svobodě. Žádná instituce ani myšlenková soustava nehájila nikdy lidskou svobodu s takovým důrazem a s takovou neústupností, která se netřásla ani před mučednickou smrtí, jako Církev katolická a její věrní synové.

Svoboda člověka je opravdu článkem víry a tento článek nebude nikdy vyškrtnut z pravd, která Církev hlásá, poněvadž je jedním z nejsvětějších a poněvadž zdůrazňuje jakousi účast svobody člověka na svobodě Boží.

Od Trochtova pohřbu, na němž Karol Wojtyła pronesl slova o jeho mučednictví, letos uplynulo 50 let. V současnosti probíhá beatifikační proces.

Jan Šindelka

Další články

Proměňovat svět čistými (nebo nečistými) myšlenkami

27.08.2025, Catholic Culture

Někdy jsou naše myšlenky svaté a plodné. Jindy jsou hanebné a ničivé. Svět měníme tehdy, když naše myšlenky nabývají konkrétní podoby – skrze slovo a čin, krok za krokem.

Inspirativní čtvernožec

31.12.2025, RC Monitor 24/2025

Nejsem si úplně jist, zda to přímo souvisí s mou ženou, ale fakt je, že od doby, kdy jsme se vzali, se čas od času v našem bytě záhadně objeví nové dítě. Během let tato nenápadná invaze malých lidí dorostla do značných rozměrů, že jsem si jich chtě nechtě všiml i bystrý já.

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění – 4. část

03.09.2025, RC Monitor 15/2025

Z našich předchozích pojednání o lidské sexualitě je patrné, jakou zásadní důležitost má pro její chápání celková interpretace skutečnosti. Člověk je součásti reality, v níž vládnou určité zákony, a i on je jim podroben. Lidské jednání v sobě nese řadu znaků, které se vyskytují i u činností jiných jsoucen. Proto je pohled do širšího kontextu lidského života nepostradatelný.

Proč by hlas katolické církve ohledně umělé inteligence mohl být zcela zásadní

18.11.2025, First Things

Papež Lev XIV. nedávno pronesl osobní poselství určené vedoucím pracovníkům Silicon Valley, akademikům a vatikánským úředníkům, kteří se sešli v Římě na konferenci o umělé inteligenci. Vyzval je, aby při vývoji umělé inteligence dodržovali „etická kritéria“, která jsou zaměřená na člověka a berou v úvahu „blaho člověka nejen po materiální, ale i po intelektuální a duchovní stránce“.

Úsilí o získání ostatků sv. Dobroslavy/Orosie pro naši zem

22.08.2025, RC Monitor 15/2025

V době tolika špatných zpráv je příjemné informovat o zprávě dobré a navíc zjevně iniciované a vedené vůlí Boží. Jistě se nestalo jen tak náhodou, že se ke mně na Velký pátek dostal malý letáček s obrázkem, hlavními životními daty, patronací a modlitbou věnovaný životu této naší první světice (byla pro věrnost ke křesťanství brutálně zabita roku 882, tedy 29 let před sv. Ludmilou), který připravili její velcí ctitelé, manželé Michalčákovi. Zjištění, že tato opomíjená Moravanka existuje, byl pro mne nejen velký impuls, ale také nemalý šok, protože jsem se dozvěděl, poprvé!, že vůbec žila, i když jsem autorem hagiografické knihy Čechy a jejich svatí. Upozorňuji, že v této zprávě nebudu mluvit o životě světice, jejíž legendu se chystám napsat k datu přenesení ostatků.

Iluze lásky a zapomenuté přátelství

09.02.2026, RC Monitor 2/2026

O lásce se dnes mluví s nebývalou intenzitou, a přesto se zdá, že je těžší než kdy dřív. V kulturním prostoru se objevují dvě zdánlivě neslučitelné polohy: na jedné straně touha po velkém, osudovém citu, který naplní a spasí náš život, a na straně druhé skepse, cynismus a únava z nenaplněných slibů. Možná proto stojí za to podívat se na lásku střízlivěji, bez iluzí – nikoli proto, abychom ji zbavili krásy, ale abychom ji dokázali skutečně žít.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.