Mávání do nebe Karlu Heřmánkovi?

08.10.2024, rkfzruc.cz

Režisér Jiří Strach reagoval na zprávu o dokonané sebevraždě pana Karla Heřmánka stručně: „Mávám ti do nebe, můj milovanej filmovej táto.“ Nejen jako kněz, ale i jako bývalý lékař a člověk, kterému podobným způsobem zemřel jeden z nejbližších lidí, si dovoluji zaprotestovat. Očekával bych totiž od věřícího jiný vzkaz. Budiž Jiřímu Strachovi omluvou, že se dneska často setkáme na parte zemřelých katolíků s texty, které vyjadřují jistotu, že dotyčný je v nebi. Vždyť byl tak hodný... Pokud je ale někdo určitě v nebi, tak se za něho nemusím už modlit. A co když v nebi ještě není? A tolik by naše modlitby potřeboval?

V případě pana Heřmánka navíc mluvíme o člověku, který zemřel násilně vlastní rukou. Nevidíme do mysli a srdce člověka, který se odhodlá k takovému činu. Někdy není pochyb o snížené či úplné nepříčetnosti, jindy tušíme velikou trýzeň způsobenou například fyzickým onemocněním. Často je to nečekané šokující překvapení. Ať ale bylo příčinou takového skutku cokoliv, my musíme jasně trvat na tomto: nikdy, nikdy není sebevražda dobré řešení problémů! Nikdy! Už kvůli blízkým. Když vám zemře někdo na rakovinu, je to velmi bolestné. Když vám zazvoní u dveří policie a řekne vám, že váš blízký zemřel při autonehodě, je to hrozné. Ale když zazvoní policie... nebo blízkého sami najdete, je to strašné.

Ale i kdyby člověk neměl žádného blízkého, pořád tu je ten nejdůležitější důvod pro jasné „ne!“ Spása, záchrana naší nesmrtelné duše. My jsme si život sami nedali, nemáme si ho ani brát. Pokud nevěříte ve věčnost, můžete mi na 100 procent dokázat, že není? Co když je alespoň minimální možnost, že existuje? Pokud ano, pak z logiky věci bude náš další osud po smrti logickým vyústěním našeho pozemského života. Víra v Boží soud a spravedlnost je přítomna snad ve všech kulturách světa. My křesťané jsme přesvědčeni, že díky Pánu Ježíši, se můžeme dovolávat i Božího milosrdenství. Proto je pro nás tak důležitá modlitba za zemřelé. Protože moc dobře víme, i díky zkušenostem se sebou samými, že všichni budeme Boží odpuštění a milosrdenství tolik potřebovat.

Shrnuto a podrženo. Z celého srdce přeji a naléhavě vzhledem k okolnostem jeho úmrtí vyprošuji panu Karlovi Heřmánkovi nebe a jeho blízkým dostatek tolik potřebných sil. Nás ostatní pak co nejnaléhavěji vybízím, nikdy, nikdy ani neuvažujme o tom, že bychom řešili své problémy sebevraždou. A o tomto „nikdy“ také otevřeně mluvme, kdykoliv to bude třeba.

P. Mgr. MUDr. Jiří Korda

Další články

Věrnost a svědectví. Rozhovor s litoměřickým biskupem Stanislavem Přibylem

24.09.2024, RC Monitor 17/2024

Přinášíme rozhovor s novým litoměřickým biskupem Stanislavem Přibylem. Představujeme ho také jako hudebníka a znalce hudby, autora knih, obnovitele památek a v neposlední řadě člena Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele.

Vánoční a novoroční přání

25.12.2024, redakce RC Monitoru

"V temnotě, kterou lidstvo šíří, není nic definitivního; díky Božímu působení se vše může znovu rozzářit." (Br. M.-Samuel, opat z Nového Dvora)

20. výročí kruté smrti P. Ladislava Kubíčka: „Nejde to? To slovo neznám!“

18.09.2024, RC Monitor 17/2024

Mezi lidmi se hovoří o jeho svatosti. Poslední den svého pozemského života P. Ladislav strávil v litoměřické vazební věznici, kde se každý pátek věnoval vězňům, v kapse svůj páteční oběd – suchý rohlík. Večer odsloužil mši svatou v kapli na faře, kde kázal o ceně mučednické krve. V noci z 10. na 11. září 2004 byl v místnosti nad touto kaplí ukopán, utlučen pěstmi a monstrancí, proboden nožem, polit hořlavinou a zaživa zapálen. Byl zabit dětmi, které chodily k němu na faru. Neumíral u oltáře, ale nad ním.

Zamlčování hříchů

24.10.2024, Slovo Boží

Každý hluchoněmý je člověkem, kterého musíme politovat. Neslyší, co se kolem něho děje, nevnímá sebekrásnější hudbu, a když vám chce něco povědět, namáhá se marně. Proto prokázal Spasitel veliké dobrodiní ubožákovi, o kterém vypravuje dnešní evangelium. Tato událost připomíná mi ještě větší ubožáky. Jsou také hluší a němí, ale svoji chorobu zavinili si sami, a prchají před lékařem, který by je mohl uzdravit. Snad již tušíte, koho míním. Jsou to lidé, kteří zamlčují ve zpovědi své hříchy. Nemluví, kde by mluvit měli, neslyší, kde by slyšet měli. Svatá zpověď, která mohla uzdravit rány, které jim zasadil hřích, stala se jim jedem, který otrávil jejich duši. Abych vás uchránil tohoto neštěstí, promluvím dnes o zamlčování hříchů. Ukáži vám, kdo se ho dopouští, zmíním se o důvodech, proč k němu dochází, a vyložím jeho smutné následky.

Mezinárodní ocenění pro kardinála Dominika Duku

15.10.2024, církev.cz / RC Monitor 19/2024

Porota Mezinárodní ceny „Vexillum – Giuseppe Sciacca“, jejíž předsedou je kardinál Raymond Leo Burke, udělila 28. září ve Velké aule Papežské univerzity Urbaniana vyznamenání panu kardinálu Dominiku Dukovi, konkrétně „Premio Cultura San José Sanchez Del Rio Martire“ za hluboké svědectví víry, která získává konkrétní obrysy v kultuře, dle učení sv. Jana Pavla II. San José Sanchez, mexický světec, po kterém je cena pojmenována, byl umučen po zajetí během povstání kristerů, 10. 2. 1928, protože odmítl popřít Krista, kterého naopak vyznal.

Rozdíl mezi rovností a stejností

20.12.2024, RC Monitor 23/2024

Je jasné, že fyzický svět (ale zřejmě ani duchovní) není dvourozměrný, ale třírozměrný, a takové má být i naše myšlení, resp. chápání celé Boží duchovní skutečnosti, které se zakládá na pozorování světa jako takového, byť ho ve svém „dvourozměrném“ myšlení nedokážeme nikdy plně pochopit a plně vyjádřit. Bůh (Trojice) evidentně není „dvourozměrný“ (Bůh a ďábel, jak si to většinou představujeme), ale trojiční (Otec, Syn a Duch svatý). Ďábel je jen padlý anděl... stvoření, ale často ho svět považuje za rovnocenný protiklad trojičního Boha.

načíst další

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.