02.12.2024, Catholic Stand
V životě potřebujeme mít rovnováhu mezi modlitbou a prací. Myslím, že právě to nám chce příběh o Martě a Marii říct. Obě dvě mají dobré vlastnosti potřebné pro křesťanský život, ale je jedna důležitější než druhá? Budu-li mluvit za sebe, stojí mě úsilí odtrhnout se od toho, když si čtu předem každodenní mešní texty, denně chodím na mši svatou a v krátkých chvílích adorace po mši svaté se nořím do klidné atmosféry s Kristem. Naproti tomu se moje lepší polovička musí starat o potřeby našich dětí školního věku a o další záležitosti spojené s chodem domácnosti.
Přemýšlím o slovech z Lukášova evangelia 10,38–42:
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Pán říká, že si Marie vybrala to lepší. Proč ale v hloubi duše cítím, že pokud Marta měla svou vlastní rodinu, o kterou se musela starat, ve skutečnosti si to lepší zvolila ona? Vybrala si, že nejprve obslouží druhé a až potom sebe. To je přece skutečný příklad vedení s postojem služebníka.
Další zprávy o Martě, Marii a jejich bratru Lazarovi nacházíme v J 11,1–15.43–44 a J 12,2. Všichni tři sourozenci měli s Ježíšem blízký vztah a často je navštěvoval. V J 11,5 se dokonce píše: „Ježíš Martu, její sestru i Lazara miloval.“ Rád bych si myslel, že Marta se svou umíněnou a suverénní povahou měla srdce otevřené pro všechny. Její snaha přijímat doma sešlosti s vřelou pohostinností jí získávala přízeň hostů.
Že by se Pán tentokrát mýlil a to lepší si zvolila Marta? Vždyť sloužit druhým je jako sloužit Bohu. Co byste dělali, kdyby k vám dnes Ježíš přišel na návštěvu? Zachovali byste se jako Marta? Nebo jako Marie? Možná je správnou odpovědí směs obojího – rovnováha. Křesťanský život nevyžaduje, abychom byli buď Martou, nebo Marií, nýbrž abychom se snažili napodobovat, co je v obou nejlepší.
Co si o tom myslíte?
Tom Thomas
Přeložila Alena Švecová
27.06.2025, RC Monitor 12/2025
Svatý Jan Maria Vianney v jednom ze svých kázání řekl: „Jestliže, drazí bratři, nemilujeme dobrého Boha, jsme velmi nešťastní.“ Možná právě proto žijeme v době, kterou bychom mohli označit jako dobu horečné honby za štěstím. Kdekdo se za ním honí, kdekdo o něj usiluje, kdekdo ho hledá, kdekdo o něm mluví. Ale jsou ti, kteří podlehli této honbě, opravdu šťastní? Spíše to vypadá, jako by se zástupy těch, kteří usilují o štěstí, stále zahušťovaly, místo aby řídly.
15.09.2025, RC Monitor 17/2025
Když se člověk na svůj život podívá z celostní perspektivy (filosoficky), nemůže nevidět, že v určitém momentě svoji tělesnost, a tedy i s ní spojené sexuální funkce, ztratí. Uzná-li, že smrtí se jeho život nekončí, vyjevuje se mu jeho tělesnost a sexualita jen jako něco dočasného, jen jako prostředek, díky němuž má dosáhnout svého cíle. Anebo jinak vyjádřeno, tyto skutečnosti je možné chápat jako součást cesty, po které má člověk doputovat ke své životní metě.
01.09.2025, RC Monitor 14/2025
Podle historických svědectví to byl už Sokrates, který se společně se sofisty jako první systematicky zamýšlel nad povahou lidské společnosti a došel přitom k závěru, že na ní lze uplatnit dva základní pohledy. V prvním přístupu se na ní díváme z čistě utilitaristického hlediska. V tom případě se ukazuje, že lidé se sdružují do společnosti a vzájemně se respektují, protože se vzájemně potřebují. Sokratovi a na něj navazující tradici se však tento přístup jeví jako nedostatečný. Neboť pokud by důvod, proč lidé vytvářejí společnost, a tedy primárně zakládají rodiny, spočíval na utilitaristických základech, znamenalo by to snížení druhého na pouhý prostředek k uspokojování mých potřeb. Člověk by se tím pro druhého člověka proměnil v pouhý prostředek a nástroj sloužící k realizaci jeho „osobních“ cílů.
02.12.2025, KSA
Klub sv. Athanasia zve na přednášku docenta Jaroslava Brože o exorcismu. Přednáška se uskuteční v úterý 16. prosince v Praze.
18.07.2025, Catholic Culture
Při přípravě série článků a podcastů věnovaných magisteriu papeže Lva XIII. jsem četl úvod ke sbírce jeho nejvýznamnějších sociálních encyklik, který roku 1954 napsal katolický filozof Etienne Gilson. Poukazuje na některá témata, která by moderním lidem mohla připadat obzvláště náročná.
30.06.2025, Catholic News Agency
Francouzské Národní shromáždění schválilo kontroverzní návrh zákona legalizujícího tzv. „asistenci při umírání“, což katoličtí biskupové označují za vážnou hrozbu pro důstojnost lidského života i pro samotnou soudržnost národa. Upravená verze zákona byla přijata 27. května poměrem 305 hlasů pro a 199 proti. Zatímco ustanovení o paliativní péči získala širokou podporu, článek zavádějící právní nárok na asistovanou sebevraždu a eutanazii vyvolal výraznou kritiku ze strany církevních představitelů, bioetiků i řady organizací občanské společnosti.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.