02.12.2024, Catholic Stand
V životě potřebujeme mít rovnováhu mezi modlitbou a prací. Myslím, že právě to nám chce příběh o Martě a Marii říct. Obě dvě mají dobré vlastnosti potřebné pro křesťanský život, ale je jedna důležitější než druhá? Budu-li mluvit za sebe, stojí mě úsilí odtrhnout se od toho, když si čtu předem každodenní mešní texty, denně chodím na mši svatou a v krátkých chvílích adorace po mši svaté se nořím do klidné atmosféry s Kristem. Naproti tomu se moje lepší polovička musí starat o potřeby našich dětí školního věku a o další záležitosti spojené s chodem domácnosti.
Přemýšlím o slovech z Lukášova evangelia 10,38–42:
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Pán říká, že si Marie vybrala to lepší. Proč ale v hloubi duše cítím, že pokud Marta měla svou vlastní rodinu, o kterou se musela starat, ve skutečnosti si to lepší zvolila ona? Vybrala si, že nejprve obslouží druhé a až potom sebe. To je přece skutečný příklad vedení s postojem služebníka.
Další zprávy o Martě, Marii a jejich bratru Lazarovi nacházíme v J 11,1–15.43–44 a J 12,2. Všichni tři sourozenci měli s Ježíšem blízký vztah a často je navštěvoval. V J 11,5 se dokonce píše: „Ježíš Martu, její sestru i Lazara miloval.“ Rád bych si myslel, že Marta se svou umíněnou a suverénní povahou měla srdce otevřené pro všechny. Její snaha přijímat doma sešlosti s vřelou pohostinností jí získávala přízeň hostů.
Že by se Pán tentokrát mýlil a to lepší si zvolila Marta? Vždyť sloužit druhým je jako sloužit Bohu. Co byste dělali, kdyby k vám dnes Ježíš přišel na návštěvu? Zachovali byste se jako Marta? Nebo jako Marie? Možná je správnou odpovědí směs obojího – rovnováha. Křesťanský život nevyžaduje, abychom byli buď Martou, nebo Marií, nýbrž abychom se snažili napodobovat, co je v obou nejlepší.
Co si o tom myslíte?
Tom Thomas
Přeložila Alena Švecová
22.08.2025, RC Monitor 15/2025
V době tolika špatných zpráv je příjemné informovat o zprávě dobré a navíc zjevně iniciované a vedené vůlí Boží. Jistě se nestalo jen tak náhodou, že se ke mně na Velký pátek dostal malý letáček s obrázkem, hlavními životními daty, patronací a modlitbou věnovaný životu této naší první světice (byla pro věrnost ke křesťanství brutálně zabita roku 882, tedy 29 let před sv. Ludmilou), který připravili její velcí ctitelé, manželé Michalčákovi. Zjištění, že tato opomíjená Moravanka existuje, byl pro mne nejen velký impuls, ale také nemalý šok, protože jsem se dozvěděl, poprvé!, že vůbec žila, i když jsem autorem hagiografické knihy Čechy a jejich svatí. Upozorňuji, že v této zprávě nebudu mluvit o životě světice, jejíž legendu se chystám napsat k datu přenesení ostatků.
19.12.2025, RC Monitor 24/2025
Není to tak dávno, co jsem slyšel stížnost jednoho známého, že doba, ve které nyní žijeme, je příliš hlučná a že ho již obtěžují hlasy znějící ze všech stran. Myslím, že není špatné se nad tímto jevem zamyslet, zvláště v právě doznívající době adventní. Jistě je nám všem známa ona poučka a rada, že advent má být dobou ztišení, abychom nepřeslechli hlas volajícího na poušti: „Připravte cestu Pánu!"
02.10.2025, RC Monitor 18/2025
Vidíme-li prostřený stůl a na něm pestrý výběr všeho možného, je těžké zabránit tomu, aby se nám sbíhaly sliny. Pana Pavlova nelze obejít, jsou to reflexy. Ale dříve než usedneme k bohaté tabuli, bychom si měli položit otázku, kdo nám onu hostinu přichystal a zve-li nás ke stolu za účelem našeho nasycení, nebo abychom se my sami ocitli též na jídelním lístku.
05.09.2025, Catholic Answers
Podle mých zkušeností jsou prohlášení církve o jejím poslání většinou spíše zdrojem problémů než přínosem. Co vlastně dělá naše farnost tak výjimečného, co nedělá farnost sousední? Inu, spoustu věcí... a zároveň nic. Možná jsme dobří v tom, jak dokážeme oslovit lidi mimo církev, zatímco v sousední farnosti mají krásnou liturgii – ale my bychom se měli snažit o lepší liturgii a oni by se měli trochu víc snažit pomáhat lidem, kdo v neděli do kostela nechodí. Zároveň má každé společenství nějaký zvláštní charakter – dokonce bychom mohli říct charisma – a stojí za to ho rozpoznat a rozvíjet.
28.07.2025, RC Monitor 14/2025
O statistice se v jedné televizní pohádce zpívá: „Neklesejme na mysli, ona nám to vyčíslí.“ Mno, jeden by na mysli i klesl, kdyby se zamyslel nad tím, co spočítal Eurostat o dětech v tzv. „samostatných domácnostech“ (= buď jedna osoba žijící samostatně, nebo skupina osob, které nemusí být nutně příbuzné a žijí na stejné adrese se společným vedením domácnosti, tj. sdílejí alespoň jedno jídlo denně nebo obývací pokoj). Už v tom (alespoň já) vidím prapodivnou zvláštnost, že Eurostat necítí potřebu počítat rodiny (ale budiž).
08.09.2025, RC Monitor 16/2025
Realistická filosofie ukazuje, jak se v objektivně dané realitě jedno uskutečňuje v mnohém a mnohé se na různých úrovních sjednocuje. V sub–humánní sféře se jedná o prostou danost, jež nachází svůj výraz ve specifické, generické a analogické podobnosti mezi skutečnostmi světa. Specifikum člověka spočívá mimo jiné v tom, že si tyto souvislosti uvědomuje, že je poznává. Poznání je činností, jíž poznávající subjekt komunikuje s poznaným předmětem.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.