Být jako Marta

02.12.2024, Catholic Stand

„Jak mám pustit plyn? Má to automatický zapalovač?“ zjišťuji. Moje manželka si povzdychne: „Ne! Tohle je domácí vařič s automatickým zapalováním, ne venkovní, na kterém si ohříváš kari.“

Moje lepší polovička se chystá na den odcestovat do svého rodného státu na rodinnou oslavu a já na tu dobu budu mít celý dům na starost. Potřebuji si ohřát snídani a zjišťuji, že domácí práce jsou pro mě docela náročnou výzvou. Duchovní studium, kdy poznávám Krista, mi úplně vyhovuje, ale když je třeba postarat se o domácnost nebo i projevit pohostinnost, vykazuji vážné nedostatky. V této oblasti je silná moje lepší polovička, která je velice praktická a schopná. Sice se jmenuje Marie, ale je spíš jako Marta, o které jsem si dnes četl v evangeliu. A já jsem spíš jako Marie z téhož evangelijního textu, i když se jmenuji Tom.

V životě potřebujeme mít rovnováhu mezi modlitbou a prací. Myslím, že právě to nám chce příběh o Martě a Marii říct. Obě dvě mají dobré vlastnosti potřebné pro křesťanský život, ale je jedna důležitější než druhá? Budu-li mluvit za sebe, stojí mě úsilí odtrhnout se od toho, když si čtu předem každodenní mešní texty, denně chodím na mši svatou a v krátkých chvílích adorace po mši svaté se nořím do klidné atmosféry s Kristem. Naproti tomu se moje lepší polovička musí starat o potřeby našich dětí školního věku a o další záležitosti spojené s chodem domácnosti.

Přemýšlím o slovech z Lukášova evangelia 10,38–42:

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Když šel Ježíš s učedníky dál, vešel do jedné vesnice. Tam jej přijala do svého domu žena jménem Marta, která měla sestru Marii; ta si sedla k nohám Ježíšovým a poslouchala jeho slovo. Ale Marta měla plno práce, aby ho obsloužila. Přišla k němu a řekla: „Pane, nezáleží ti na tom, že mne má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“ Pán jí odpověděl: „Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí. Jen jednoho je třeba. Marie volila dobře. Vybrala si to, oč nepřijde.“

Pán říká, že si Marie vybrala to lepší. Proč ale v hloubi duše cítím, že pokud Marta měla svou vlastní rodinu, o kterou se musela starat, ve skutečnosti si to lepší zvolila ona? Vybrala si, že nejprve obslouží druhé a až potom sebe. To je přece skutečný příklad vedení s postojem služebníka.

Další zprávy o Martě, Marii a jejich bratru Lazarovi nacházíme v J 11,1–15.43–44 a J 12,2. Všichni tři sourozenci měli s Ježíšem blízký vztah a často je navštěvoval. V J 11,5 se dokonce píše: „Ježíš Martu, její sestru i Lazara miloval.“ Rád bych si myslel, že Marta se svou umíněnou a suverénní povahou měla srdce otevřené pro všechny. Její snaha přijímat doma sešlosti s vřelou pohostinností jí získávala přízeň hostů.

Že by se Pán tentokrát mýlil a to lepší si zvolila Marta? Vždyť sloužit druhým je jako sloužit Bohu. Co byste dělali, kdyby k vám dnes Ježíš přišel na návštěvu? Zachovali byste se jako Marta? Nebo jako Marie? Možná je správnou odpovědí směs obojího – rovnováha. Křesťanský život nevyžaduje, abychom byli buď Martou, nebo Marií, nýbrž abychom se snažili napodobovat, co je v obou nejlepší.

Co si o tom myslíte?

Tom Thomas
Přeložila Alena Švecová

Další články

Otázka přirozené touhy po Bohu u sv. Tomáše Akvinského

02.01.2026, KSA

Klub sv. Athanasia a Kněžské bratrstvo sv. Petra zvou na premiéru pobočky KSA v Českých Budějovicích, která se uskuteční ve čtvrtek 8. ledna 2026.

Svatí Šimone a Judo, orodujte za nás

28.10.2025, RC Monitor 20/2025

Den, kdy si náš stát připomíná výročí svého vzniku (mimochodem nedávno jsme si také připomínali výročí jeho zániku) a který trval 20 let, se kryje se svátkem svatých apoštolů Šimona a Judy. Svátek těchto apoštolů je, alespoň v našich luzích a hájích, často právě výročím vzniku Československa poněkud zastíněn, i proto že máme volno.

Nobelovu cenu za literaturu za rok 2025 získal mistr apokalypsy

12.12.2025, The American TFP

Představte si literární svět plný temných dystopií, absurdních událostí a postav bloudících rozpadajícím se společenským řádem. Taková je tvorba maďarského spisovatele Lászla Krasznahorkaie, čerstvého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Je známý těžkým stylem bez odstavců, mnohastránkovými větami a příběhy, v nichž se hranice mezi realitou a absurditou rozplývá. Jeden z jeho románů má čtyři sta stran a tvoří jedinou větu.

Snímek Sacré Coeur filmovým hitem ve Francii

07.01.2026, Radio Vaticana

Více než 400 tisíc diváků za několik prvních týdnů a rekordní fronty před kiny – a zároveň rušení projekcí a zákaz plakátů v metru. Film Sacré Coeur o zjeveních Nejsvětějšího Srdce Ježíšova se stal ve Francii kulturním fenoménem a výrazným hlasem ve sporu o sekularismus státu, informuje Catholic Weekly. Film uváděný od 1. října pod podtitulem „Jeho panování nebude mít konce“ vypráví o zjeveních Ježíše sv. Markétě Marii Alacoque v Paray-le-Monial v letech 1673–1675. Snímek – spojující historické rekonstrukce, svědectví a komentáře odborníků – vznikl u příležitosti 350. výročí těchto zjevení.

Ministryně z Gabonu

04.08.2025, RC Monitor 14/2025

V neděli 22. června 2025 navštívila mši svatou v kostele Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého v Praze na Karlově ministryně obrany Gabonské republiky paní Brigitte Onganoa. Ministryně byla v naší republice na služební cestě a výslovně si přála účastnit se v neděli tradiční latinské „tridentské“ mše svaté. Bylo zřejmé, že jde o její osobní preferenci, neboť katolická církev právě v její zemi přitahuje věřící velmi rozšířeným slavením tradičních mší. Ukazuje se totiž, že Afričané nutně nepotřebují k osvědčení své kulturní identity liturgické tance, které jsou jim Evropany takřka vnucovány jako něco údajně autentického, co by nám měli předvádět.

Církev není jen instituce

05.09.2025, Catholic Answers

Podle mých zkušeností jsou prohlášení církve o jejím poslání většinou spíše zdrojem problémů než přínosem. Co vlastně dělá naše farnost tak výjimečného, co nedělá farnost sousední? Inu, spoustu věcí... a zároveň nic. Možná jsme dobří v tom, jak dokážeme oslovit lidi mimo církev, zatímco v sousední farnosti mají krásnou liturgii – ale my bychom se měli snažit o lepší liturgii a oni by se měli trochu víc snažit pomáhat lidem, kdo v neděli do kostela nechodí. Zároveň má každé společenství nějaký zvláštní charakter – dokonce bychom mohli říct charisma – a stojí za to ho rozpoznat a rozvíjet.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.