Co by měl katolík udělat, když uvidí relikvii na prodej?

19.12.2025, Aleteia

Prodávat posvátné ostatky je přísně zakázáno, přesto na webových stránkách jako eBay a Etsy najdeme nespočet prodejců nabízejících údajné relikvie. Co má v takovém případě katolík udělat? Při procházení webových stránek jako eBay nebo Etsy, nebo dokonce při návštěvě místního bazaru či obchodu se starožitnostmi je možné narazit na něco nečekaného: na relikvie. Na eBay lze najít celé stránky údajných relikvií, často i s důvěryhodně působícími certifikáty. Některé jsou nabízeny za tisíce dolarů. (Aleteia kontaktovala muže, který na svém účtu na eBay nabízel k prodeji stovky relikvií, ale nedostala žádnou odpověď.)

Prodávat relikvie není dovoleno, ale co má katolík dělat, když na ně narazí? Má povinnost je koupit? Nebo je doporučeno je koupit?

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Proč mít relikvii?
„Katolická církev uctívá relikvie svatých a blahoslavených jako předměty úcty, které mají povzbudit duchovní život věřících,“ řekl v rozhovoru pro server Aleteia monsignor Jason Gray, J.C.D. Monsignor Gray je církevní právník a kněz z diecéze Peoria. Relikvie, řekl monsignor, „mají být vystaveny v kostele nebo v posvátném modlitebním prostoru, či uloženy v oltáři jako znamení blízkosti věřících k danému světci, když se shromažďují na mši.“ Jejich prodej – ať už online nebo osobně – je naprosto nepřípustný. „Církev odsuzuje jakoukoli komercializaci relikvií. Kánon 1190 §1 Kodexu kanonického práva z roku 1983 stanoví: ’Je zakázáno prodávat posvátné ostatky.‘ Kodex používá nejsilnější možnou formulaci, aby tuto praxi zakázal,“ řekl. Slova „je zakázáno – nebo nefas est – se vyskytují pouze na několika místech,“ řekl monsignor Gray. „Jedním z nich je zmínka o relikviích a dalším je porušení zpovědního tajemství zpovědníkem.“

Dále „článek 25 norem Dikasteria pro blahořečení a svatořečení o ’Relikviích v církvi: autenticitě a uchovávání‘ z roku 2017 uvádí: ’Obchodování (tj. výměna relikvie za něco jiného nebo za peníze) a prodej relikvií (tj. změna vlastnictví relikvie za odpovídající cenu), jakož i jejich vystavování na profánních nebo neoprávněných místech, je naprosto zakázáno.‘“

Ale co tedy dělat?
Přesto se stává, že lidé, ať už z neznalosti nebo záměrně, tato pravidla občas nedodržují. Co tedy máme dělat? Je v pořádku koupit relikvii, která je na prodej? Podle monsignora Graye je taková situace poněkud komplikovaná. „Někteří lidé možná chtějí tyto relikvie ’zachránit‘ tím, že je odkoupí, aby s nimi bylo zacházeno s patřičnou úctou,“ řekl. „Nic nebrání tomu, aby to někdo udělal, pokud s relikviemi následně zachází důstojným způsobem.“ Zároveň bychom měli být opatrní, pokud jde o nechtěné důsledky nákupu relikvie od distributora. „Osobně bych však lidi od nákupu relikvií spíše odrazoval,“ řekl. „Dáte-li prodávajícímu peníze, pravděpodobně ho to povzbudí k tomu, aby hledal a prodával další relikvie. Domnívám se tedy, že by se tato skandální činnost neměla žádným způsobem finančně podporovat.“

Christine Rousselle
přeložil Pavel Štička

Další články

Proměny šatníku posledních desetiletí a svatební standard: Jdeš na svatbu?

25.09.2026, RC Monitor 17/2026

Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.

Za Michaelou Freiovou: Žena pevné víry, nezlomného charakteru a neúnavné služby

14.09.2026, Res Claritatis

V neděli 13. září 2026 jsme se od nejbližších z rodiny dozvěděli, že na věčnost odešla vzácná paní: Mgr. Michaela Freiová. V její osobě se uzavřel životní příběh vzácné ženy, pro kterou věrnost pravdě a křesťanskému přesvědčení nikdy nepředstavovala abstraktní teorii, nýbrž každodenní volbu, často vykoupenou těžkými zkouškami. Pohřební obřady se uskuteční v pátek 18. září 2026 v 11 hodin v kostele sv. Jiljí v Praze v Husově ulici.

V jednoho Boha věřiti budeš

23.09.2026, RC Monitor 17/2026

Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.