Na poušť, do ticha

Tu Turek, tam nová vláda, za mořem Venezuela, na severu Grónsko, na východě válka na Ukrajině a do toho všeho ještě novoroční projevy ze všech stran, to vše korunováno všemi možnými (hlavně asi nikdy nekončícími) debatami ve všech možných i nemožných médiích. Jo, a málem bych zapomněl na rozpočet (minulý i budoucí).

Další velice mediálně pokrytou událostí ze začátku každého roku je známý Dakar, který, pravda, již léta nekončí v africkém městě a nyní se jezdí v Arábii, ale stále se jezdí po poušti. A právě tento závod by nás mohl inspirovat k tomu, abychom ve svém každodenním shonu dokázali alespoň na chvíli prchnout od toho všeho ve světě i doma na poušť. Někdy mi připadá, že hlavní úloha médií je nenechat nás odpočinout a stále promlouvat k lidu, aby lidu nedopřála ani chvilku klidu.

Zkusme si tedy jako novoroční předsevzetí každodenní „výlet na poušť“, ne do řevu motorů a všeho toho cirkusu, jakým je motosport, leč třeba do ticha, ať již doma, nebo třeba v lese, nejlépe však v chrámu Páně, neboť právě tam je přítomen Ten, který nám rozumí, protože nás zná lépe než známe sami, a právě On nám může pomoci s tím, abychom poznali sami sebe a to, co je pro nás a pro náš život opravdu důležité. Neměli bychom přece zapomínat na to, kým jsme se stali při křtu a co je od té chvíle naším cílem, kterému jsme každým dnem (nebo bychom měli být) blíže.

Přeji Vám všem, aby tento rok byl pro každého vpravdě požehnaný, a dá-li Bůh a dožijeme-li se jeho konce, abychom při ohlédnutí zpět mohli děkovat Bohu, že jsme svému cíli blíž.

P. Evermod Jan Sládek O. Praem.