Svatý Jene Prachatický, oroduj za nás!

Už jako bohoslovec (nastoupil jsem do semináře za českobudějovickou diecézi) jsem často slýchával: „Tak to vidíš, v minulém století musel Jan Neumann za svěcením až do Ameriky, protože tady nebylo volné kněžské místo, a teď jich je a ještě dlouho bude a bude jich čím dál víc...“ A po více než čtyřiceti letech, kdy jsem tento povzdech slyšel poprvé, lze konstatovat, že je tomu tak.

Janova první farnost byla jen o cca 100 km² větší, než je dnešní rozloha jeho rodného okresu, tedy 1500 km², jejíž správu vykonával koňmo a pěšmo. Což mi připomíná jiný povzdech již zvěčnělých kněží: „Možná se ještě dočkáš doby, kdy bude jeden až dva kněží na okres.“ Možná nám na mysli vytane otázka, co dělat, aby se tato předtucha nenaplnila. Možná by se odpověď dala najít též v životě a působení sv. Jana. Jako biskup ve Filadelfii zavedl ve své diecézi čtyřicetihodinové eucharistické adorace s možností duchovní obnovy, zpravidla v souvislosti s výročím posvěcení kostela. Nemyslím si, že by existovalo mnoho lepších způsobů řešení současné krize povolání i vůbec celkové duchovní krize v našich krajích. Vždyť se v životopisech sv. Jana uvádí, že Eucharistická oběť byla středem jeho života, v ní a v modlitbě k ukřižovanému Kristu nacházel sílu, o čemž svědčí i jeho biskupské heslo: Utrpení Kristovo, posiluj mě!

Svatý Jene Prachatický, oroduj za nás!

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.