Utrpení Kristovo, posiluj mě!

Jeho rodina byla otevřená životu a víře. Matčino povzbuzení ke studiím teologie připomíná, že povolání zraje v lásce a doprovázení. I my potřebujeme „někoho po boku“: duchovního průvodce, společenství, bratry a sestry, kteří nás nesou modlitbou.

Cesta k oltáři u něj nevedla přímo. Když se svěcení oddálilo a dveře zůstaly zavřené, proměnil zklamání v rozhodnutí jít tam, kde je potřeba. To je lekce odvahy pro chvíle, kdy se naše plány hroutí: Bůh neodvolává své dary, jen ukazuje jiný směr.

Jako redemptorista přijal styl služby chudým, přistěhovalcům a těm, kdo se ocitli na okraji. Naučil se osm jazyků, aby mohl zpovídat v mateřštině těch, které mu Pán poslal do cesty. To není strategie, ale milosrdenství: vidět v druhém „někoho“, ne „něco“.

Neumann stavěl kostely a školy, protože věděl, že víra potřebuje domov a srdce potřebuje formaci. Chtěl vždy děti a mladé vést ke Kristu, aby obstáli v prostředí, které je ne vždy přátelské. I dnes jsme zváni investovat čas a síly do katecheze, do rodin a do škol, kde se spojuje pravda s láskou.

Uprostřed činorodosti zůstal ale vždy mužem modlitby. Když zakusil osamělost a únavu, vstoupil do řeholního společenství – ne proto, aby ubylo práce, ale aby jeho srdce odpočívalo v Bohu. Jeho biskupské heslo Passio Christi, conforta me (Utrpení Kristovo, posiluj mě) je jednoduchou školou vytrvalosti: nést s Kristem, ne sám.

Sv. Jan N. Neumann je pohřben ve Filadelfii. Putovat k jeho hrobu i přes dnešní rychlé dopravní prostředky, je přece jen náročné. A tak vás zvu vykonat pouť do jeho rodného domu v Prachaticích, kde je mu zasvěcená kaple. Je na místě, kde měla rodina Neumannova ložnici, tedy kde se Jan narodil. Zde u Eucharistického Ježíše se můžeme posílit Boží přítomností a umocnit svou modlitbu přímluvou u obrazu a relikvie sv. Jana. Provedeme vás jeho galerií, klášterním parkem, ukážeme vám hospic, který nese jméno sv. Jana N. Neumanna. Dále můžete navštívit kostel sv. Jakuba na náměstí v Prachaticích, kde byl světec pokřtěn. Pouť k J. N. Neumannovi není jen cestou do minulosti. Je to možnost posílit se u Eucharistického Ježíše a svěřit Mu, co právě neseme.

S. M. Bohuslava Kubačáková SCB