Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Snad každý z nás někdy prožil chvíli, kdy měl pocit, že Bůh mlčí a že už nezbývá nic než čekat. Právě do této lidské zkušenosti zaznívá v liturgii svátek svaté Marie Magdalény. Evangelium ji nezachycuje jako člověka, který má na všechno odpověď. Naopak. Stojí u prázdného hrobu a pláče. Její slzy nejsou projevem slabosti, ale lásky. Neutíká od bolesti ani ji nezakrývá rychlými vysvětleními. Zůstává. A právě tam, kde se zdá, že už nic nezbývá, ji oslovuje Kristus.

Když Ježíš vysloví její jméno: „Marie!“, všechno se změní. Slzy nezmizí proto, že by bolest přestala existovat, ale protože do ní vstoupil živý Kristus. Pláč se proměňuje v radost a beznaděj v poslání. Marie Magdaléna odchází oznámit apoštolům, že Pán žije. Církevní tradice ji proto nazývá „apoštolkou apoštolů“. Tento krásný titul připomíná svatý Tomáš Akvinský a v naší době jej znovu zdůraznil také papež Benedikt XVI.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Možná i naše doba potřebuje více lidí podobných Marii Magdaléně. Lidí, kteří se nenechají pohltit beznadějí, ale ani si nebudou nalhávat, že je všechno v pořádku. Křesťanská naděje totiž nevyrůstá z optimismu ani z příznivých okolností. Rodí se ze setkání s Kristem, který vstal z mrtvých. Dějiny nejsou v posledku řízeny těmi, kdo mají moc, ani proměnlivými náladami společnosti. Jsou v rukou Boha, který zůstává věrný, i když člověk ztrácí jistotu.

To neznamená, že máme být lhostejní k tomu, co se děje kolem nás. Právě naopak. Jsme posláni přinášet pokoj, povzbuzení a odvahu tam, kde lidé ztrácejí naději. Někdy stačí věrnost v každodenních povinnostech, laskavé slovo, ochota naslouchat nebo tichá modlitba za ty, kdo nesou těžký kříž.

Marie Magdaléna nám připomíná, že naděje nezačíná tehdy, když zmizí všechny důvody ke strachu. Začíná ve chvíli, kdy uprostřed našich obav uslyšíme Kristův hlas a dovolíme mu vstoupit do našeho života. Víra neodstraňuje všechny otázky, ale dává jistotu, že na ně nejsme sami. A právě takovou naději je dnes křesťan povolán přinášet světu.

P. ThLic. Juraj Begany SVD

Další články

Kardinál Dominik Duka: věrnost pravdě

02.11.2026, RC Monitor 20/2026

Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.

Jak začal líný Honza pracovat, ale rychle s tím zase seknul

04.11.2026, syrzdarma.cz

Ministerstvo odpočinku a asociálních opatření připravilo pohádku o líném Honzovi, kterou budou najatí dobrovolníci číst dětem na prvním stupni základních škol. Pohádka je maximálně výchovná, tvrdí ministerstvo. Po každém přečtení dostanou děti za úkol odpovědět na jednoduchou otázku, která se bude celostátně vyhodnocovat. Blum, blum, blum, pohádka začíná.

Dušičkový oktáv

26.10.2026, RC Monitor 20/2026

Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.