Dopis ředitele papežského misijního díla k misijní neděli

13.09.2002, P. Jiří Šlégr, národní ředitel PMD


Dopis bude čten při bohoslužbách 28. neděle v mezidobí dne 13. října 2002.

Milí přátelé,

v tuto dobu se celý svět spojuje v misijní modlitbě a dává do společného i dary tak potřebné na pomoc lidem v bídě. **Misijní neděli, na kterou se letos připravujeme, slaví všichni křesťané světa již 77. rok. Jen o jeden rok méně je patronkou misií sv. Terezie z Lisieux, která píše: "Pochopila jsem, že církev má srdce, a to srdce že plane láskou. Pochopila jsem, že jedině láska uvádí její údy v činnost, a kdyby tato láska uhasla, apoštolové by přestali hlásat evangelium, mučedníci by se zdráhali prolít svou krev." Do samého srdce církve, kde sv. Terezie nalezla své povolání – být láskou, zve i nás.**

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Misie bez lásky, bez Boha by ztratily smysl. Kdybychom zrušili Misijní neděli, nemohly by existovat misijní diecéze, biskupové by neměli katechety, bohoslovce, kněze a nebylo by z čeho stavět nebo opravovat kostely, kaple, školy a nemocnice. Chudým by neměl kdo přinést ten největší poklad – Ježíše Krista.

Nejsou to jenom bohaté státy, které pomáhají, ale i lidé z chudých misijních oblastí myslí při Misijní neděli svou modlitbou, často i "vdoviným haléřem" na potřebné světa. Mnohdy je to z jejich strany hrst rýže, která znamená dar několikadenního odříkání.

Nikdo z nás jistě nechce zůstat lhostejným k tomu, že každý sedmý člověk na světě trpí hladem a podvýživou. Jenom v jihoafrickém království Lesotho je celá pětina obyvatel bezprostředně ohrožena smrtí hladem a 62 tisíc dětí mladších pěti let tam v současné době umírá. Přes 17 milionů dětí v Latinské Americe je nuceno k těžké práci. Nejvíce v Brazílii. Podobné problémy narůstají na Jamajce. V těchto oblastech musí těžce pracovat 20 až 67 % dětí mezi 10. a 14. rokem věku. Tragická situace je též v subsaharských oblastech Afriky, kde přes 20 % dospělé populace trpí onemocněním AIDS. V Zimbabwe je tímto virem nakažen každý třetí obyvatel. Podle odhadů může na chorobu AIDS během příštích dvaceti let umřít až 70 milionů lidí.

Právě do těchto oblastí bídy je nasměrována naše pomoc. Křesťané celého světa poskytli vloni na Misijní neděli téměř 125 milionů amerických dolarů na pokrytí 6000 grantů, a tím na formaci katechetů i řeholníků, stavbu a opravu kostelů, škol a nemocnic. Kromě misijního díla Šíření víry, do kterého patří Misijní neděle, existuje misijní dílo sv. Petra apoštola, kde křesťané světa pomohli 28 miliony dolarů téměř 73 tisícům bohoslovců v misijních seminářích, z nichž je bezmála 2 tisíce novokněží. 15 milionů dolarů našetřilo Papežské misijní dílo dětí a pomohlo více než 2,5 milionu dětem žijícím v chudobě, mezi nimiž je téměř 111 tisíc sirotků. K záchraně každého z nich stačí pouhých 200 Kč na rok.

Česká republika přispěla v roce 2001 darem 13 milionů Kč z Misijní neděle a přes 100 tisíc Kč na studium 4 bohoslovců v misiích. Mám velikou radost, že modlitbou, obětí, službou a tvořivostí, což tvoří náplň programu MOST, obohatily naše děti život ve farnostech. Nastřádaly např. malováním Pohledů pro misie, Jedním dárkem navíc a Misijním koláčem přibližně 1,5 milionu Kč a zachránily z bídy téměř 12 tisíc dětí z Guyany, Mexika, Angoly, Jamajky a Indie. Žádostí o pomoc z oblastí bídy však stále přibývá a nemáme dostatek prostředků na jejich pokrytí.

Na tento školní rok jsme připravili program pro misijní výchovu dětí MOST III, jehož barevnou přílohou je Indii věnované zářijové číslo časopisu DUHA. Misijní kalendář 2003 pak seznamuje s pomocí mexickým dětem. Do modlitby živého růžence "Misijní růže" se u nás zapojuje stále více jednotlivců i farností. Velikou pomocí jsou nedávno jmenovaní diecézní ředitelé PMD a spolupracovníci z Misijního klubu a klubka. Nabízíme i Misijní školu animátorů MIŠKA.

Na závěr chci poděkovat vám všem, kteří své modlitby, oběti i finanční dary nabízíte Bohu do rukou, aby skrze ně setřel slzy z každé tváře a uváděl nás do tajemství své lásky. Jak mnoho kdo dal, se podle sv. Ambrože nepočítá podle toho, kolik vydal, ale podle toho, kolik mu zbylo. Když pomáháme chudým, jistě nikdy nezchudneme, protože jak píše sv. Pavel Filipanům (4,19): "Můj Bůh je přebohatý, skvěle vám to odplatí skrze Krista Ježíše ve všem, cokoli budete potřebovat."

Vyšlo jako příloha č. 1 ACEB 09/2002


Další články



Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

Papež Lev XIV.: Lékař by nikdy neměl rozhodovat o životě nenarozeného dítěte

10.07.2026, ACI Prensa

Papež Lev XIV. v pondělí dne 22. června 2026 ve Vatikánu hájil důstojnost lidského života v každé jeho fázi a varoval před riziky medicíny podřízené technickým nebo utilitárním kritériím. „Žádný lékař by si nikdy neměl dovolit na základě laboratorních algoritmů rozhodovat o životě lidského embrya či starší osoby,“ prohlásil během audience před členy Nadace Jérôme Lejeunea.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.