Pozdravení pokoje

30.10.2003, Zenit

Agentura Zenit přinesla odpověď P. Edwarda McNamary, profesora liturgiky na Regina Apostolorum, na otázku věřících z Kalifornie: Je správné, aby si kněz při pozdravení pokoje potřásal rukou s celým shromážděním?

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Podle Generální instrukce k římskému misálu (č.154) může kněz dát pozdravení pokoje ministrantům, ale zůstává vždy v kněžišti, aby** nerušil mešní obřad. Jen při zvláštních příležitostech (pohřeb, svatba), může dát pozdrav několika věřícím, kteří stojí v blízkosti kněžiště.

P. McNamara vysvětluje, že pozdravení pokoje je jen přípravný obřad k přijímání, a není povinné. Důvodem pozdravení je právě communio, ne dobré pocity vůči sousedům. Cituje z Generální instrukce: "Církev prosí o mír a jednotu pro sebe a pro celou lidskou rodinu, a věřící si vyjadřují vzájemně společenství a lásku před svátostným communio."

Chodí-li kněz po kostele a potřásá si s lidmi rukou, přitahuje pozornost ke své vlastní osobě, jako by to byl on, ne Pán, kdo je zdrojem pokoje, který může dát jen Kristus. "My kněží někdy zapomínáme, že 'pontifex' znamená 'stavitel mostu', a most slouží svému účelu, když se po něm chodí, ne když ho na dálku obdivujeme."

Na druhou stranu P. McNamara vyzdvihuje význam tohoto gesta pro mnohé: například dr. Bernard Nathanson, pohnut právě tímto gestem, se rozhodl opustit svůj radikální ateismus a hledat víru v Boha, což ho nakonec vedlo k přijetí katolické víry.

Další články

Moc lásky

01.10.2026, RC Monitor 18/2026

Z hodin dějepisu si pamatuji jméno Gaius Julius Caesar (100–44 př. Kr.). Byl to významný římský vojevůdce, po němž je například pojmenován měsíc červenec (Iūlius) a který zavedl také tzv. juliánský kalendář. Římský senát ho v roce 69 př. Kr. pověřil správou Hispánie. Cestou tam se zastavil v jedné malé vesnici v Alpách. Zde se ho jeho společníci zeptali, zda se i v této bezvýznamné vesnici lidé stejně hádají o moc a svádějí politické boje, jako to dělají v Římě.

Proměny šatníku posledních desetiletí a svatební standard: Jdeš na svatbu?

25.09.2026, RC Monitor 17/2026

Když jsem jako mladý muž začal pracovat v top managementu strojírenské firmy, bylo to po stránce oblékání relativně náročné. Firemní dress code vyžadoval od odborného ředitele nosit denně styl business, tj. světlou košili, vázanku, sako, společenskou obuv. Myslím, že někdy kolem roku 2010 nastal zlom – na konferencích a jiných byznysových setkáních muži sundali kravaty, nastoupil business casual. V letech před covidem potom přišel smart casual – najednou se dalo na konferenci přijít v džínách a ležérním saku, a bylo to výrazně pohodlnější. V posledních letech navíc zčásti vymizely i společenské boty, stačí značkové tenisky, zpravidla ty s bílým okrajem. Nestranný nadnárodní pozorovatel by to snad nazval amerikanizací. Výjimkou jistě trvale zůstávají některé byznys sektory, kde dojem souvisí s důvěryhodností, na prvním místě uveďme advokátní kanceláře.

V jednoho Boha věřiti budeš

23.09.2026, RC Monitor 17/2026

Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.