Stigmata lásky k Bohu i k bližním

29.04.2022, RC Monitor 8/2022

O svátku Božího milosrdenství, na druhou neděli velikonoční nás evangelium zve pohlédnout do Kristových ran. Evangelista Jan nám vypráví o nedělním setkání vzkříšeného Pána s učedníky: Když byl večer prvního dne v týdnu, přišel Ježíš tam, kde byli učedníci. Ze strachu před židy měli dveře zavřeny. Stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Po těch slovech jim ukázal ruce a bok. Když učedníci viděli Pána, zaradovali se.


K utvrzení, že před učedníky stojí Pán, skutečně, a ne jako přízrak, Ježíš nabízí pohled do ran v rukou a boku. Setkání s Pánem pak vede k radosti.

Nám, kteří jsme byli připojeni ke Kristovu tělu prostřednictvím křtu a neseme jméno Kristovo světem, může být tato evangelijní zpráva užitečná. Jako lze vidět na vzkříšeném Kristově těle rány po umučení, tak je můžeme pozorovat i na mystickém Kristově těle, Církvi. Stigmata lásky k Bohu a duším.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Jsou to ony meče, jimiž byli sťati mučedníci, kyje, jimiž byli ubiti, kopí a šípy nesoucí smrt, věže a vězení, z nichž není úniku, bunkry hladu a lůžka, na nichž se pomalu s úsměvem na rtu odchází ze slzavého údolí do radosti věčné. Atributy mučedníků všech dob, kterými se Církev zvěstující Kristovo vzkříšení a život věčný může bezostyšně chlubit.

Ano, slyšíme tě, apoštole Pavle, v Římě mučedníků sťatý mečem, že utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás. Slyšíme tě spolu s Barnabášem, jak utvrzuješ, že do Božího království vejdeme jen tehdy, když hodně vytrpíme.

Vidíme-li tyto rány na těle Církve vítězné, opadají naše obavy, mizí přízraky a nově dokážeme rozumět onomu, co říká Vzkříšený: „Pokoj vám! Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás.“

S vírou ve vzkříšení těla a život věčný chceme i my přijímat ty každodenní rány, kterými nás svět trýzní, a chceme je – dej nám Bůh k tomu sílu – trpělivě snášet až do plné míry Kristových útrap, aby z toho mělo prospěch jeho tělo, to je Církev.

P. Václav Fojtík


Další články



U soudu se lhát nesmí. V novinách je to norma

17.12.2025, Syrzdarma.cz

Během dlouhých staletí lidstvo metodou pokus–omyl zdokonalovalo proces hledání pravdy v soudním procesu, ve kterém je v sázce spravedlnost a mnohdy i lidský život. Lež u soudu znamená trest. V novinách mohou lhát všichni, zejména v době války. Slavný americký novinář o tom napsal v roce 1919 esej.

Inspirativní čtvernožec

31.12.2025, RC Monitor 24/2025

Nejsem si úplně jist, zda to přímo souvisí s mou ženou, ale fakt je, že od doby, kdy jsme se vzali, se čas od času v našem bytě záhadně objeví nové dítě. Během let tato nenápadná invaze malých lidí dorostla do značných rozměrů, že jsem si jich chtě nechtě všiml i bystrý já.

Svatý Valentin, patron zamilovaných

13.02.2026, RC Monitor 2/2026

Vážení a milí čtenáři Monitoru, v posledních letech se (především z komerčních důvodů) čím dál víc šíří připomínání si památky sv. Valentina 14. února jakožto dne zamilovaných. Dovolil bych si stručně připomenout několik zajímavostí spojených s touto postavou z dob dávno minulých.

O exorcismu s doc. Jaroslavem Brožem

02.12.2025, KSA

Klub sv. Athanasia zve na přednášku docenta Jaroslava Brože o exorcismu. Přednáška se uskuteční v úterý 16. prosince v Praze.

Pedagogika touhy

25.03.2026, RC Monitor 5/2026

Aristoteles označil člověka za tvora společenského – zoon politikon. A je to pravda, bez vztahů nelze žít ani růst. Přesto se zdá, že ještě hlubší vrstvou lidské existence je touha. Dříve než člověk vstoupí do polis, už po něčem sahá. Dříve než si věci vyloží rozumem, už je miluje – nebo odmítá. Člověk je bytost, která je neustále nasměrovaná k nějakému dobru, skutečnému, či domnělému. Chtě nechtě je člověk také živočich touhy – zoon epithymetikon. Postní doba tuto skutečnost nemilosrdně odhaluje. Když si člověk něco odřekne, neodhalí se jen síla či slabost vůle. Odkryje se struktura srdce. Jak rychle hledáme útěchu, jak těžko snášíme prázdnotu, jak instinktivně zaplňujeme každé ticho hlukem, obrazem, činností. Náhle se ukáže, že půst není především o odříkání si masa nebo dezertu ani o disciplíně. Je o touze.

Dar milované Rodičce Boží

09.04.2026, RC Monitor 6/2026

Filmy jako Rosemary má děťátko, Vymítač ďábla, Satan přichází či V moci ďábla se dodnes těší velké oblibě. Tísnivá atmosféra těchto snímků, působivé efekty vyvolané přítomností Zlého, to vše jako by bylo cizorodé vůči všemu, čím dnes žijeme, a to je přitažlivé. Kniha Satan na Svaté Hoře P. Josefa Miklíka se jim po vnější stránce podobá, ale v jádru jde o jiný žánr. O jakousi až erbenovskou baladu v próze – a s dobrým koncem. Jako doplnění k rozhovoru s otcem Jaroslavem Brožem přinášíme předmluvu k této knize a v dalším čísle Monitoru zveřejníme pár komentovaných ukázek z ní.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.