Až staneme na posledním soudu

09.05.2022, RC Monitor 9/2022

Tak nějak se mohl cítit člověk, který přišel ke zkoušce do kabinetu Prof. P. Ignáce Antonína Hrdiny O.Praem. V čele místnosti velký stůl za nímž seděla velká postava, jejíž mohutný hlas dokázal naplnit snad každou místnost. Ne bezdůvodně právě tento kněz Kristův profesně zasvětil svůj život kanonickému právu – projevu Boží spravedlnosti v tomto světě.


Spravedlivý při zkoušení pan profesor také byl, ale byl také milosrdný, neboť milosrdenství a spravedlnost usilují o stejné, aby se konalo dobro a zabraňovalo zlu. Dovolím si napsat, že pan profesor svým živým až jemu vlastním způsobem dokázal představit právo tak, že i obyčejný smrtelník dokázal se zaujetím poslouchat tři hodiny v kuse a někteří se dokonce i rozhodili právo dále studovat. Každý, kdo pana profesora znal jistě potvrdí, že smutný od něj odcházel pouze ten, kdo měl vyloženě potřebu a touhu profesora tzv. zvednout ze židle. Pan profesor se pro mě stal i kněžským vzorem, bylo milé na fakultě potkat kněze, který je veselý, nestrojený, a už vůbec ne rigidní. Prof. Hrdina byl kněz, který neplul po povrchu a vždy šel na dřeň i za cenu, že to bude bolet. Šlo mu o to, oč by mělo jít každému křesťanovi – o Boží věc. Když kněz kněze povzbuzuje ke službě naplňují se slova Žalmu 133: Jaké dobro, jaké blaho tam, kde bratři bydlí svorně! Jako výborný olej na hlavě, jenž kane na vous, na vous Áronovi, kane mu na výstřih roucha. Jak chermónská rosa, která kane na sijónské hory. Tam udílí Hospodin své požehnání, život navěky. Takového povzbuzení se mi ne jednou dostalo od pana profesora. Dovolím si zde citovat jeho přání ke kněžskému svěcení: ,,díky za zprávu o Vašem svěcení – vždycky mě potěší, když se podaří dobré dílo, a tohle nepochybně dobré dílo je. Přeji Vám, aby Vás Pán Bůh chránil a aby Vás (tak jako doposud mne) ušetřil všech krizí povolání. Ať Vám žehná a kéž od něj jednou uslyšíte: „Pojď, služebníků dobrý a věrný...“ To Vám přeje, v modlitbě vzpomíná a o modlitbu prosí P. Ignác A. Hrdina, O.Praem.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Uzavřel bych tento malý medailonek jeho otázkou, kterou nás vyrušil, když jsme během přestávky o jeho přednáškách živě diskutovali o tom, kam půjdeme na pivo – ,, a jaká je causa bibendi, pánové? Odpovím na onu otázku Vašimi slovy, radost z toho, že vy jste již uslyšel a my – které Vám Bůh svěřil v různých etapách Vašeho života a na různě dlouhou dobu – uslyšíme na posledním soudu slova našeho Pána: „Pojď, služebníků dobrý a věrný...“

P. Dmytro Romanovský


Další články



Spoluzakladatel Wikipedie: Ze skeptického filozofa křesťanem

17.10.2025, Aleteia

Larry Sanger, jeden ze spoluzakladatelů Wikipedie, se narodil do křesťanské rodiny, ale během dospívání víru ztratil. Znovu ji našel takto… Cesty lidí k víře bývají značně odlišné. Někdo ji má hladkou a bez větších otřesů, jiní to mají složitější. Do té druhé skupiny patří i obrácení Larryho Sangera, který to podrobně popsal na svém blogu.

Církev není jen instituce

05.09.2025, Catholic Answers

Podle mých zkušeností jsou prohlášení církve o jejím poslání většinou spíše zdrojem problémů než přínosem. Co vlastně dělá naše farnost tak výjimečného, co nedělá farnost sousední? Inu, spoustu věcí... a zároveň nic. Možná jsme dobří v tom, jak dokážeme oslovit lidi mimo církev, zatímco v sousední farnosti mají krásnou liturgii – ale my bychom se měli snažit o lepší liturgii a oni by se měli trochu víc snažit pomáhat lidem, kdo v neděli do kostela nechodí. Zároveň má každé společenství nějaký zvláštní charakter – dokonce bychom mohli říct charisma – a stojí za to ho rozpoznat a rozvíjet.

Srdce našeho Pána Ježíše Krista

27.06.2025, RC Monitor 12/2025

Svatý Jan Maria Vianney v jednom ze svých kázání řekl: „Jestliže, drazí bratři, nemilujeme dobrého Boha, jsme velmi nešťastní.“ Možná právě proto žijeme v době, kterou bychom mohli označit jako dobu horečné honby za štěstím. Kdekdo se za ním honí, kdekdo o něj usiluje, kdekdo ho hledá, kdekdo o něm mluví. Ale jsou ti, kteří podlehli této honbě, opravdu šťastní? Spíše to vypadá, jako by se zástupy těch, kteří usilují o štěstí, stále zahušťovaly, místo aby řídly.

Z tesařské dílny až na oltář světa

23.06.2025, librinostri.catholica.cz

Je tichá noc. Betlém odpočívá, ponořen do sladkého spánku – i Svatá rodina. Náhle však Josef procitá: zjevuje se mu anděl a přikazuje, aby ještě té noci uprchl do Egypta a ochránil život malého Ježíše. Bez přípravy, bez otálení, vydává se Svatá rodina na dalekou cestu do cizí země, obývané pohanským národem. Panna Maria tiše sedí na oslíku, v náručí drží Božské Dítě, po jejím boku kráčí Josef. Klid na jejich tvářích prozrazuje odevzdanost – tuto náhlou zkoušku svěřují nebeskému Otci pro spásu lidí.

Francouzští biskupové odsuzují schválení zákona o eutanazii a vyzývají k milosrdným alternativám

30.06.2025, Catholic News Agency

Francouzské Národní shromáždění schválilo kontroverzní návrh zákona legalizujícího tzv. „asistenci při umírání“, což katoličtí biskupové označují za vážnou hrozbu pro důstojnost lidského života i pro samotnou soudržnost národa. Upravená verze zákona byla přijata 27. května poměrem 305 hlasů pro a 199 proti. Zatímco ustanovení o paliativní péči získala širokou podporu, článek zavádějící právní nárok na asistovanou sebevraždu a eutanazii vyvolal výraznou kritiku ze strany církevních představitelů, bioetiků i řady organizací občanské společnosti.

Ministryně z Gabonu

04.08.2025, RC Monitor 14/2025

V neděli 22. června 2025 navštívila mši svatou v kostele Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého v Praze na Karlově ministryně obrany Gabonské republiky paní Brigitte Onganoa. Ministryně byla v naší republice na služební cestě a výslovně si přála účastnit se v neděli tradiční latinské „tridentské“ mše svaté. Bylo zřejmé, že jde o její osobní preferenci, neboť katolická církev právě v její zemi přitahuje věřící velmi rozšířeným slavením tradičních mší. Ukazuje se totiž, že Afričané nutně nepotřebují k osvědčení své kulturní identity liturgické tance, které jsou jim Evropany takřka vnucovány jako něco údajně autentického, co by nám měli předvádět.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2025 Res Claritatis, z.s.