17.10.2025, Aleteia
Kdysi jsme doma v knihovnách mívali rozsáhlé encyklopedické svazky, kde jsme si četli o různých jevech světa kolem nás. Nyní můžeme jednoduše zadat do vyhledávače klíčové slovo a Wikipedie nám rychle poskytne alespoň stručné vysvětlení. V roce 2001 ji založili Jimmy Wales a Larry Sanger. Druhý z nich je nejen programátor webových stránek, ale také filozof.
Při hledání odpovědí na obtížné otázky
Filozofie byla pro Larryho Sangera první a největší láskou. Právě skrze ni se v letech dospívání stal agnostikem a o několik desítek let později věřícím. Sanger se narodil do křesťanské rodiny, ale na začátku dospívání si začal klást složité otázky. Jednou z nich například bylo, jak jsou spojeni duch, duše a mysl nebo čím se mezi sebou liší. Naneštěstí se mu nepodařilo najít nikoho, kdo by mu to vysvětlil nebo s ním chtěl probírat hlubší filozofické otázky ohledně víry. Sanger si z toho vyvodil, že „v Boha věří jen dogmatičtí lidé, kteří postrádají zvídavost a nejsou schopni odpovídat na těžké otázky“ – a že mezi ně nepatří. Proto víru odmítl.
Po studiu filozofie ji několik let vyučoval na univerzitě. Během studia samozřejmě četl spoustu filozofické literatury. Píše, že se nikdy nepovažoval za skutečného ateistu, spíš za agnostika. „Neříkal jsem, že v Boží existenci věřím ani že v ni nevěřím,“ vysvětluje. „Vždycky jsem byl ochoten vážně uvažovat o možnosti, že Bůh existuje. Oni [tj. ateisté] ne.“ Ve skutečnosti většinu argumentů, které předkládali otevření ateisté, vnímal jako nedostatečné a v jejich hrubosti a povrchnosti často jako vyloženě „nechutné“.
Objevení teologie a Boha
K výraznému předělu v jeho odmítání víry došlo po dvou významných životních událostech: nejprve po jeho svatbě a pak po narození jeho prvního dítěte. Poprvé tehdy pocítil bezpodmínečnou lásku k druhému člověku, za kterého byl ochoten položit život. To znamenalo trhlinu v jeho nezávislém filozofickém systému. Otřáslo jím, když si uvědomil, že se jeho myšlení začíná odchylovat od uvažování jeho agnostických a ateistických kolegů, které během svého studia následoval. Poté objevil teologii.
Ačkoli svým dětem četl Bibli, neměl k ní žádný zvláštní vztah. Byla to pro něho jenom kulturně významná kniha, o které by tedy děti měly vědět. Nakonec ale z různých důvodů dospěl k rozhodnutí, že chce celou Bibli prostudovat, pochopit ji, jako jí rozumí věřící, aniž chtěl sám uvěřit. Uvědomoval si, že k proniknutí do biblických textů potřebuje určité vedení, a proto si zvolil devadesátidenní studijní plán a začal používat nejrůznější Bible a odborné příručky. Zjistil, že ve svatém textu a jeho výkladech je mnohem větší hloubka a obsah, než dřív připouštěl. „Pomalu mi docházelo, že se seznamuji s teologickou tradicí dlouhou dva tisíce let,“ píše. A pomalu začal „mluvit s Bohem“, což byl první pokus o modlitbu od jeho dětství.
Obrácení
Začal na toto téma psát a publikovat eseje. Přesvědčily ho teologické argumenty, které byly konzistentní s jeho pohledem na svět. Velkou roli v tom samozřejmě hrála Boží milost, což si sám dobře uvědomuje. Larry Sanger na svém blogu uveřejnil delší pojednání nazvané Jak se skeptický filozof stal křesťanem (How a Skeptical Philosopher Became a Christian). (Pokud raději posloucháte, než čtete, na svém kanále YouTube předčítá své příspěvky nahlas.) Na konci vyznává svou víru v trojjediného Boha. Mimo jiné píše, že je „Bohu vděčný za to, že mě přijal do své rodiny a odpustil moje mnohé hříchy“. Dodává: „Děkuji [Bohu] za dar víry, kterou jsem si u sebe většinu svého života nedokázal představit.“
Píše také knihu o Bohu a o své cestě od nevíry k víře. Na svém blogu vysvětluje, že se ještě nepřipojil ke konkrétní církvi či denominaci, ale jeho cesta pokračuje. Modleme se, aby Bůh dál osvěcoval jeho intelekt a posiloval ho ve víře, aby vytrval na cestě k plnosti pravdy v Kristu a jeho Církvi.
Tina Martinec Selan
Přeložila Alena Švecová
10.10.2025, Crisis Magazine
Katolíci, zejména ti mladší, jsou ve jménu křesťanské lásky nabádáni k větší otevřenosti vůči protestantům, což je obtížné, ne-li nemožné, odlišit od výzvy k tomu, aby byli méně katoličtí. Není žádné tajemství, že katolické církvi ubývá členů. Podle výzkumu z Pew Research Center je těch, kdo katolictví opustili, zhruba čtyřikrát víc než těch, kdo se ke katolické církvi připojili. Vzhledem k tomu, že se tato statistika neustále zhoršuje, narůstá důraz na evangelizaci. Málokdo však dokáže formulovat, jak by měla vypadat. Značná pozornost se tedy věnuje snaze oslovit ty „z druhého tábora“ a splynout s protestanty.
07.07.2025, RC Monitor 12/2025
Dostal jsem se tuhle na internetu do sporu se známým, který je členem Mensy, tedy má vysoké IQ. A ten mi tvrdil, že Boha nelze poznat, protože věda. Co totiž nejde změřit a zvážit, tak neexistuje. Proto jsem mu položil následující otázky: „Můžete změřit délku elektřiny? Můžete zvážit hmotnost televizního signálu? Můžete dokázat svou vlastní existenci a předat někomu komplexní poznání vlastní osoby se všemi myšlenkami, touhami, vzpomínkami, láskami, nenávistmi, ambicemi, výhrami, zklamáními...?“ Neodpověděl mi.
15.07.2025, National Catholic Register
Podle tradice přivezl flanderský hrabě Dětřich Alsaský, který se účastnil křížové výpravy, roku 1150 z Jeruzaléma několik kapek Kristovy krve. Relikvie je od té doby uchovávána v kapli Svaté krve v Bruggách a denně přiláká množství turistů a poutníků z celého světa.
11.09.2025, RC Monitor 16/2025
V naší době se slova mění rychleji než činy a význam pojmů bývá často obrácen naruby. To, co bylo po staletí považováno za samozřejmost, je dnes zpochybňováno a přepisováno. Jedním z nejvýraznějších příkladů je tzv. genderová ideologie – myšlenkový směr, který se snaží redefinovat samotný základ lidské identity. A už se nevede jen akademická debata. V roce 2024 se tato ideologie stala součástí vzdělávacích programů našich škol. Profesor Petr Piťha ji výstižně nazval „biologickou diktaturou“ a dodal, že jde o nejnebezpečnější formu diktatury, předčící dokonce i diktaturu třídní či rasovou.
02.10.2025, RC Monitor 18/2025
Vidíme-li prostřený stůl a na něm pestrý výběr všeho možného, je těžké zabránit tomu, aby se nám sbíhaly sliny. Pana Pavlova nelze obejít, jsou to reflexy. Ale dříve než usedneme k bohaté tabuli, bychom si měli položit otázku, kdo nám onu hostinu přichystal a zve-li nás ke stolu za účelem našeho nasycení, nebo abychom se my sami ocitli též na jídelním lístku.
29.04.2025, RC Monitor 8/2025
Když roku 1934 malíř Evžen Kazimirowski dokončil obraz Božího Milosrdenství podle pokynů sestry Faustyny a ona ho poprvé spatřila, byla zklamaná a dala se do pláče. Ježíš totiž dle jejího vyjádření nebyl tak krásný, jak ho vídala. Dá se totiž pochopit obojí, jak zklamání sestry Faustyny, tak nedokonalou práci pana malíře. Není totiž v našich lidských silách popsat či jinak ztvárnit něco, co nás přesahuje. Jeví se to takřka nemožné.