15.06.2004, RC
Moravští evangelíci doplňují zprávu o zákazu křesťanských tříd v Třinci sdělením, že v Brně ministerstvo školství brání založení křesťanské školy a školky. ČEA píše:
"Do této situace přicházejí zprávy z Brna, kde už řadu let několik místních protestantských sborů usiluje o založení církevní školky a školy. Vše je připraveno, školu zřizuje **jedna z registrovaných církví v souladu se zákonem, žádost o zařazení do sítě škol leží již druhým rokem na ministerstvu. V loňském roce MŠMT žádosti nevyhovělo, a to s odůvodněním, že by to způsobilo "nárůst finančních prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu pro školská zařízení" a totéž se má opakovat letos! "Nežádáme nic navíc", kroutí hlavou jeden z tvůrců projektu, "na děti, které by navštěvovaly naši církevní školu, by MŠMT stejně přispělo, kdyby chodily do školy státní - tak o co jde?"
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
MŠMTV odeslalo dne 2.6.04 třinecké škole a městskému úřadu dopis, z něhož vyplývá, že pokusné ověřování projektu křesťanských tříd bylo ukončeno, nové pokračování není a nebude povoleno a "vyučování v duchu křesťanství ve všech předmětech ... bylo by v rozporu se školským zákonem".
Jediným zákonným řešením, jak realizovat křesťanskou výchovu na půdě státní školy, je dle sdělení ministerstva využít k tomu hodin nepovinného předmětu "náboženství".
"Dopis chápeme jako podnět pro další diskusi s odpovědnými činiteli", říká k nové situaci pastor Pietak, který se v tomto týdnu připravuje na jednání s ministerstvem školství.
Ministerstvo školství chce ukončit bez pokračování několik let trvající, úspěšný experiment s profilovaně křesťanskými třídami ve státní škole. Ve třídách už nesmějí být křesťanské symboly a modlitba je zakázána. Slezská církev evangelická a.v., která má nad projektem duchovní záštitu, uvažuje o rozhodné reakci.
"V případě, že nám nebude umožněno pokračovat, budeme usilovat o založení vlastní církevní školy", uzavírá místní pastor Pietak s tím, že téměř 90% rodičů žáků křesťanských tříd je v takovém případě připraveno opustit státní školu. V Třinci se při sčítání lidu přihlásilo ke křesťanství 2/3 obyvatel.
Širší informaci přinášíme v rubrice Dokumenty.
15.09.2026, RC Monitor 17/2026
V dekretu druhého vatikánského koncilu Ad gentes můžeme číst: „Tím, že církev učí znát Krista, ukazuje lidem skutečnou pravdu o tom, co člověk je a k čemu všemu je povolán. Pro Krista a církev, která o něm vydává svědectví kázáním evangelia, nejsou překážkou žádné rasové ani národnostní rozdíly, a proto nikdo v žádném případě nemůže Krista a církev považovat za cizí."
18.09.2026, RC Monitor 17/2026
V každém katolickém kostele ji najdeme. Někdy stojí nenápadně v boční kapli, jindy hrdě blízko oltáře, někdy pod křížem s tváří plnou bolesti nebo naopak s úsměvem a Ježíškem v náručí. Pro mnoho lidí představuje něhu, mateřství, čistotu nebo zdroj útěchy. A přece právě Maria bývá jedním z důvodů, proč lidé katolické víře nerozumí, převážně naši protestanští přátelé.
16.10.2026, RC Monitor 19/2026
Když se řekne misie, často si představíme evangelizaci v dalekých zemích, kde lidé ještě neznají Krista. A jistě právem: úkol církve nést evangelium do celého světa zůstává stále aktuální. Ne všichni však můžeme odejít na misijní území. Poslání křesťana je mnohem širší.
13.11.2026, RC Monitor 21/2026
Svatost nezná státních hranic, nezávisí na původu ani na společenském postavení. Je odpovědí člověka na Boží lásku. Skvělým příkladem toho jsou dvě výjimečné ženy středověké Evropy – svatá Anežka Česká a svatá Hedvika Slezská. Je známo, že Hedvika byla Anežčinou tetou, a že právě ona sehrála důležitou roli v jejím dětství. Obě ženy navíc patřily k mimořádnému okruhu středoevropských panovnických žen 13. století, které spojily vysoký šlechtický původ s hlubokou zbožností a službou chudým. Ačkoli se nakonec jejich životní cesty lišily, spojovala je jedna touha: sloužit Kristu přítomnému v druhém člověku.
10.11.2026, RC Monitor 20/2026
Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.
02.11.2026, RC Monitor 20/2026
Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.