Misie bez kufrů

16.10.2026, RC Monitor 19/2026

Když se řekne misie, často si představíme evangelizaci v dalekých zemích, kde lidé ještě neznají Krista. A jistě právem: úkol církve nést evangelium do celého světa zůstává stále aktuální. Ne všichni však můžeme odejít na misijní území. Poslání křesťana je mnohem širší.


Křtem jsme totiž nejen přijali nový život v Kristu, ale zároveň jsme byli posláni. Každý pokřtěný člověk je svým způsobem misionářem – ve své rodině, v práci, ve společenství i mezi lidmi, které denně potkává. Naší misií je vydávat svědectví o evangeliu nejen slovy, ale především životem.

Misie je především Božím dílem, ne naším. My na něm máme účast. Nemusíme mít vždy připravený plán ani vidět okamžité výsledky. Bůh si často najde cestu tam, kde ji člověk ještě nevidí. Skutky bývají přesvědčivější než slova. Chceme-li mluvit o Kristu, musíme se nejprve snažit Krista žít. Ježíš říká: „Vy jste světlo světa.“ I malé světlo dokáže překonat temnotu, dostane-li prostor. Stejně tak může mít význam i zdánlivě nepatrné svědectví našeho života. Někdy ani netušíme, co v druhém člověku naše věrnost, laskavost nebo trpělivost postupně působí. Misie proto vyžaduje také vytrvalost.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Před několika lety jsem začal docházet do domova seniorů. Scházelo se tam kolem patnácti lidí, většinou nevěřících, a proto jsme si jednoduše povídali o nejrůznějších věcech. Někteří mě přijímali, jiní dávali velmi otevřeně najevo, že o přítomnost katolického kněze vůbec nestojí. Jedna paní si při mém příchodu pravidelně povzdechla: „Panebože, zase on.“ Někdy dokonce raději odešla.

Tak to trvalo několik let. Pak se ale něco změnilo. Právě tato paní se mě začala ptát, odkud jsem, jak jsem se dostal do Česka, a postupně přišly otázky na víru, Boha, církev i mé kněžské povolání. To, čemu jsem se zpočátku záměrně vyhýbal, protože k tomu nebyl prostor, se najednou dělo zcela přirozeně.

Tehdy jsem pochopil, jak důležitá je v misii vytrvalost. Někdy se nám může zdát, že naše svědectví nemá žádný smysl a nic se nemění. Proměna člověka je však často dlouhý proces a Boží působení nelze měřit naším časem ani našimi představami. Takové poslání může být někdy únavné a může s sebou nést i odmítnutí. Křesťanská misie ale není založena na okamžitém úspěchu. Je založena na věrnosti Kristu a důvěře, že i malé semeno může jednou přinést ovoce.

A chtěl bych zdůraznit jedno, co je dost autentickou myšlenkou pro současnou západní Evropu: misie nezačíná až někde na druhém konci světa. Začíná tam, kde právě jsme. V našich rodinách, na pracovištích, mezi přáteli i mezi lidmi, kteří naši víru nechápou nebo ji odmítají. Přeji vám mnoho vytrvalosti a věrnosti Božímu slovu, jeho lásce a plánům s námi.

P. Karol Tefa SVD


Další články



Kardinál Dominik Duka: věrnost pravdě

02.11.2026, RC Monitor 20/2026

Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.

Jak začal líný Honza pracovat, ale rychle s tím zase seknul

04.11.2026, syrzdarma.cz

Ministerstvo odpočinku a asociálních opatření připravilo pohádku o líném Honzovi, kterou budou najatí dobrovolníci číst dětem na prvním stupni základních škol. Pohádka je maximálně výchovná, tvrdí ministerstvo. Po každém přečtení dostanou děti za úkol odpovědět na jednoduchou otázku, která se bude celostátně vyhodnocovat. Blum, blum, blum, pohádka začíná.

Dušičkový oktáv

26.10.2026, RC Monitor 20/2026

Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.