29.12.2014, NCR
Podle zdrojů v německé církvi, které si přejí zůstat v anonymitě, biskupové údajně 24. listopadu hlasovali jednomyslně pro změnu, ale dohodli se, že odloží rozhodnutí až na duben, neboť rozsudek spolkového soudu podpořil stávající církevní právo, které zakazuje zaměstnávat osoby, jejichž životní styl je v rozporu s učením Církve.
Doposud se po těch, kdo se ucházejí o zaměstnání v německé církvi – což je druhý největší zaměstnavatel v zemi – požaduje, aby se drželi životního stylu, který je v souladu s církevním učením.
Ale většina biskupů vedená předsedou biskupské konference, kardinálem Reinhardem Marxem, je nakloněna tomu, aby tito zaměstnanci i nadále pracovali v institucích vlastněných a vedených Církví nebo by je rádi v budoucnu zaměstnali. Kardinál Marx 24. listopadu řekl, že tito zaměstnanci již nebudou „automaticky propouštěni“ kvůli jejich životnímu stylu.
Tento návrh byl téměř dva roky připravován pod vedením jezuity P. Hanse Langendörfera, sekretáře Německé biskupské konference, a až do hlasování minulý měsíc zůstával mimo jakoukoli pozornost ze strany veřejnosti. Bude-li přijat, pak ti, kdo žijí ve vztazích, které vždy církev označovala za hříšné, budou ve svém životním stylu implicitně utvrzováni.
Odpůrci reformy se navíc obávají, že bude těžké nabízet pastorační péči a doporučovat zpověď, když bude známo, že kolegové, kteří by zastávali dokonce i autoritativní posty v církvi, vedou v soukromí hříšný život.
Matthias Kopp, vedoucí odboru pro komunikaci Německé biskupské konference, v rozhovoru pro Register zmínil rozsudek spolkového soudu z 20. listopadu, podle něhož měla katolická nemocnice v Düsseldorfu právo propustit lékaře, který se rozvedl a uzavřel nový občanský sňatek. Soudci zvrátili předchozí rozsudek spolkového pracovního soudu, který prohlásil propuštění lékaře za neplatné. Ústavní soud rozhodl, že pracovní soud „nevzal dostatečně v úvahu“ význam a rozsah autonomie církve.
Vzhledem k tomuto případu, řekl Kopp, se „biskupové rozhodli prostudovat si toto rozhodnutí spolkového ústavního soudu a hledat řešení koncem dubna roku 2015“.
Rozsudek soudu paradoxně ukázal, že soudci jsou pravděpodobně více katoličtí (i když někteří z nich jsou nekatolíci) než mnozí tamější biskupové.
Biskupové tak vlastně rozsudek bagatelizují a, jak někteří pozorovatelé předpovídali, vyslovili se v tom smyslu, že jejich navrhované nové pracovní právo je „milosrdnější“.
Členové biskupské konference zařídili, aby byl článek Unter Handlungsdruck (Pod nátlakem k jednání), který hájí návrh reformy, publikován na Katholisch.de, což je portál úzce spojený s konferencí a často takticky využívaný. Tento článek z 26. listopadu obsahuje komentáře od postarší řeholnice, sestry Marie Basiny Kloosové, která stojí v čele instituce zvané Marienhaus Gesundheits und Sozialholding. Tato čtyřiasedmdesátiletá sestra uvedla, že podporuje návrh reformy, protože „jsme stále více multikulturní a pluralitní společnost“.
Článek také obhajuje změny z toho důvodu, že rozvod a uzavření nového sňatku je v Německu již velmi rozšířené (odvolává se na to, že v roce 2012 došlo k asi 179 100 rozvodům). Takovýto přístup odpovídá všeobecnému posunu uvnitř německé církve, jenž usiluje o decentralizaci, přičemž oslabuje autoritu Říma a některých biskupů a posiluje nezávislost biskupských konferencí. Pozorovatelé říkají, že tyto tendence upozorňují na to, co mnozí, včetně prefekta kongregace pro nauku víry, kardinála Gerharda Müllera, považují za nebezpečné úsilí o oddělení nauky a pastorační praxe.
Kritici reformy říkají, že klíčovým faktorem je nechvalně známá církevní daň v Německu, z níž se stala podpora sebeuspokojení a ochota ke kompromisu se státem pro udržení příjmů v době, kdy se mnoho farností ztenčuje. Mnozí oponující biskupové říkají, že „stačí prostě platit daně“, uvedl zdroj z německé církve, který si přál zůstat v anonymitě. „Mají pocit, že není třeba zkoumat soukromí lidí.“
Během své návštěvy ve vlasti v roce 2011 varoval papež Benedikt XVI. německé věřící před nebezpečím, že se církev stane „samolibou“, „usadí se v tomto světě“, stane se „soběstačnou“ a přizpůsobí se „standardům tohoto světa“. Místo toho, řekl, se musí odpoutat od světskosti, aby její „misijní svědectví“ mohlo zářit „jasněji“; jinak jí hrozí, že její kořeny odumřou.
22.11.2024, RC Monitor 21/2024
Obrazem církve je město, nebeský Jeruzalém.
03.04.2025, RC Monitor 6/2025
Nedávné slavnosti sv. Josefa a Zvěstování Páně, jsou připomínkou nejen významné události pro naši spásu a Pěstouna Páně, ale také nám okrajově připomínají, že jaro, alespoň to astronomické, je tady, a kdo si nenatrhal včas kočičky, bude mít na Květnou neděli v průvodu odkvetlé kocoury. Ale to není to nejdůležitější, kočičky se dají nahradit jakoukoli jinou větví nebo palmovým lupenem zakoupeným v květinářství.
10.03.2025, RC Monitor 4/2025
Náš život je tak trochu prašný, nemyslíte? Představuji si to takto: pokud moje matka někdy v létě 1968, v době Pelíšků a Vln, snědla třeba mrkev, některé atomy z pole, na kterém ta mrkev vyrostla, se prostřednictvím její dělohy a placenty, popř. později jejím mateřským mlékem, možná dostaly do mého těla. Takže se možná staly součástí mé malé dětské ručičky. Celý život však dýcháme, jíme, pijeme, vydechujeme a vyměšujeme atd., takže když se na svou ruku podívám dnes, tvoří ji jiné atomy, než byly v ručičce mého předškolního věku.
09.12.2024, RC Monitor 22/2024
Pouštím se do kontroverzního tématu. Vím to, a proto předem říkám: berte moje názory jen jako úvahu nad zvykem, který byl původně alternativou, ale rozšířil se jako jediná správná možnost.
24.11.2024, RC Monitor 22/2024
Tato latinská věta mi nezůstala v paměti z doby mých teologických studií. Za mých středoškolských let jsme ji na hodinách dějepisu několikrát slyšeli v souvislosti s učivem a občas ji slýcháme doposud. Měl jsem učitele s nebývalou schopností vštípit nám kromě znalostí dějepisu i další informace, které nám přidávají něco na lidskosti a budují nás. Právě při jedné takové příležitosti zazněl výše uvedený citát.
06.02.2025, National Catholic Register
Tento středověký gotický klenot – který byl až do svého uzavření nejnavštěvovanějším místem Francie se zhruba 13 miliony návštěvníky ročně, tedy mnohem více, než kolik jich přijde na Eiffelovu věž – je nerozlučně spjata s velkolepými dějinami Francie a s duší jejího lidu.