29.12.2014, NCR
Podle zdrojů v německé církvi, které si přejí zůstat v anonymitě, biskupové údajně 24. listopadu hlasovali jednomyslně pro změnu, ale dohodli se, že odloží rozhodnutí až na duben, neboť rozsudek spolkového soudu podpořil stávající církevní právo, které zakazuje zaměstnávat osoby, jejichž životní styl je v rozporu s učením Církve.
Doposud se po těch, kdo se ucházejí o zaměstnání v německé církvi – což je druhý největší zaměstnavatel v zemi – požaduje, aby se drželi životního stylu, který je v souladu s církevním učením.
Ale většina biskupů vedená předsedou biskupské konference, kardinálem Reinhardem Marxem, je nakloněna tomu, aby tito zaměstnanci i nadále pracovali v institucích vlastněných a vedených Církví nebo by je rádi v budoucnu zaměstnali. Kardinál Marx 24. listopadu řekl, že tito zaměstnanci již nebudou „automaticky propouštěni“ kvůli jejich životnímu stylu.
Tento návrh byl téměř dva roky připravován pod vedením jezuity P. Hanse Langendörfera, sekretáře Německé biskupské konference, a až do hlasování minulý měsíc zůstával mimo jakoukoli pozornost ze strany veřejnosti. Bude-li přijat, pak ti, kdo žijí ve vztazích, které vždy církev označovala za hříšné, budou ve svém životním stylu implicitně utvrzováni.
Odpůrci reformy se navíc obávají, že bude těžké nabízet pastorační péči a doporučovat zpověď, když bude známo, že kolegové, kteří by zastávali dokonce i autoritativní posty v církvi, vedou v soukromí hříšný život.
Matthias Kopp, vedoucí odboru pro komunikaci Německé biskupské konference, v rozhovoru pro Register zmínil rozsudek spolkového soudu z 20. listopadu, podle něhož měla katolická nemocnice v Düsseldorfu právo propustit lékaře, který se rozvedl a uzavřel nový občanský sňatek. Soudci zvrátili předchozí rozsudek spolkového pracovního soudu, který prohlásil propuštění lékaře za neplatné. Ústavní soud rozhodl, že pracovní soud „nevzal dostatečně v úvahu“ význam a rozsah autonomie církve.
Vzhledem k tomuto případu, řekl Kopp, se „biskupové rozhodli prostudovat si toto rozhodnutí spolkového ústavního soudu a hledat řešení koncem dubna roku 2015“.
Rozsudek soudu paradoxně ukázal, že soudci jsou pravděpodobně více katoličtí (i když někteří z nich jsou nekatolíci) než mnozí tamější biskupové.
Biskupové tak vlastně rozsudek bagatelizují a, jak někteří pozorovatelé předpovídali, vyslovili se v tom smyslu, že jejich navrhované nové pracovní právo je „milosrdnější“.
Členové biskupské konference zařídili, aby byl článek Unter Handlungsdruck (Pod nátlakem k jednání), který hájí návrh reformy, publikován na Katholisch.de, což je portál úzce spojený s konferencí a často takticky využívaný. Tento článek z 26. listopadu obsahuje komentáře od postarší řeholnice, sestry Marie Basiny Kloosové, která stojí v čele instituce zvané Marienhaus Gesundheits und Sozialholding. Tato čtyřiasedmdesátiletá sestra uvedla, že podporuje návrh reformy, protože „jsme stále více multikulturní a pluralitní společnost“.
Článek také obhajuje změny z toho důvodu, že rozvod a uzavření nového sňatku je v Německu již velmi rozšířené (odvolává se na to, že v roce 2012 došlo k asi 179 100 rozvodům). Takovýto přístup odpovídá všeobecnému posunu uvnitř německé církve, jenž usiluje o decentralizaci, přičemž oslabuje autoritu Říma a některých biskupů a posiluje nezávislost biskupských konferencí. Pozorovatelé říkají, že tyto tendence upozorňují na to, co mnozí, včetně prefekta kongregace pro nauku víry, kardinála Gerharda Müllera, považují za nebezpečné úsilí o oddělení nauky a pastorační praxe.
Kritici reformy říkají, že klíčovým faktorem je nechvalně známá církevní daň v Německu, z níž se stala podpora sebeuspokojení a ochota ke kompromisu se státem pro udržení příjmů v době, kdy se mnoho farností ztenčuje. Mnozí oponující biskupové říkají, že „stačí prostě platit daně“, uvedl zdroj z německé církve, který si přál zůstat v anonymitě. „Mají pocit, že není třeba zkoumat soukromí lidí.“
Během své návštěvy ve vlasti v roce 2011 varoval papež Benedikt XVI. německé věřící před nebezpečím, že se církev stane „samolibou“, „usadí se v tomto světě“, stane se „soběstačnou“ a přizpůsobí se „standardům tohoto světa“. Místo toho, řekl, se musí odpoutat od světskosti, aby její „misijní svědectví“ mohlo zářit „jasněji“; jinak jí hrozí, že její kořeny odumřou.
13.11.2024, Catholic Culture
Eugeniusz Mróz žil ve Wadowicích ve stejném nájemním domě jako rodina Wojtyłových. Na gymnáziu studoval s Karolem Wojtyłou. Oba zůstali 70 let přáteli.
23.12.2024, RC Monitor 24/2024
Za pár dní se ve většině našich domácností rozzáří vánoční stromek a následně se rozzáří i oči, především ty dětské, až spatří pod onou osvícenou a rozzářenou zelení dárky. A radostí se rozzáří i oči těch, kteří ony dárky kupovali a balili, neboť, jak časem zjistí i ti letos nejmenší, větší radost je dávat než dostávat. Tedy, pokud máte opravdu rádi. A protože Bůh nás má opravdu rád, dal nám to nejvíc, co nám mohl dát. Sebe.
18.11.2024, RC Monitor 21/2024
Vyznání víry uvádí o Kristově církvi, že je jedna, svatá, všeobecná a apoštolská. Co to znamená, že Kristova církev je apoštolská?
21.10.2024, RC Monitor 19/2024
Pro náš osobní život je nepochybně rozhodující znalost Božího slova. Jsme Ježíšovými následovníky a jen těžko bychom se obešli bez pokynů a rad Mistra, za kterým jdeme. V Bibli, ve starozákonní knize Jozue, se zmiňuje skutečnost, mající hlubokou vnitřní souvislost s novozákonní nesmírně cennou duchovní hodnotou. Jedná se o starozákonní archu a novozákonní svatostánek. Archa provázela izraelský lid, zvláště v časech putování, doslova na každém kroku. Stateční mužové Izraele ji nesli uprostřed lidu. Je to náznak budoucí, mnohem vznešenější archy, totiž eucharistického svatostánku, v němž pro nás, novozákonní Boží lid, je Kristus přítomen v každém kostele. Chrámový prostor je proto posvátný, protože je tam, řečeno nikoliv přehnaně, kus otevřeného nebe.
25.12.2024, redakce RC Monitoru
"V temnotě, kterou lidstvo šíří, není nic definitivního; díky Božímu působení se vše může znovu rozzářit." (Br. M.-Samuel, opat z Nového Dvora)
01.10.2024, RC Monitor 18/2024
„Moje žena..., moje děti...,“ zalamentoval vězeň František Gajowniczek, když byl vybrán jako jeden z deseti do bunkru hladu za trest za útěk jiného vězně, kterého se nepodařilo chytit. V tomtéž okamžiku vystoupil z řady jiný vězeň a namířil si to přímo k lagerführerovi Fritchovi. Nastalá situace byla tak nečekaná, překvapivá a šokující, že kolemstojící kápové jen nechápavě přihlíželi, vojáci v údivu ani nepozvedli zbraň a sám Fritch s obavou v očích ucouvnul. „Chci jít místo něho do bunkru hladu…“