Francie: pomoc těhotným ženám jako zločin?

08.12.2016, ECLJ

Výbor pro sociální záležitosti senátu včera přepsal návrh zákona stíhajícího nový trestný čin zabraňování potratu. Přijetím změny, jež předložila paní Riocreux, se upravuje text, o kterém hlasuje Národní shromáždění. Bude-li tento návrh zákona přijat, bude trestána pomoc ženám, které se ocitnou na rozcestí ve chvíli zjištění nečekaného těhotenství.

„Trestem odnětí svobody na dva roky a pokutou 30 000 EUR bude potrestán ten, kdo zabrání nebo se pokusí zabránit dobrovolnému ukončení těhotenství či bude poskytovat informace o něm nebo o skutečnostech mu předcházejících."

Trestáno bude jednání, které "jakýmkoli způsobem omezí přístup do zařízení provádějícího potrat, volný pohyb lidí uvnitř těchto zařízení nebo naruší pracovní podmínky lékařů a nelékařských pracovníků; dále bude trestáno vykonávání morálního a psychického nátlaku, hrozby nebo jakékoholi skutku zastrašování proti lidem, kteří hledají informace o dobrovolném ukončení těhotenství, proti lékařským a nelékařským pracovníkům v zařízeních provádějících potraty, proti ženám, které přišly podstoupit dobrovolné ukončení těhotenství, nebo proti příbuzným těchto žen.“

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Grégor Puppinck (na fotografii), ředitel ECLJ vysvětluje: „Z čistě formálního hlediska je text nyní po úpravě proti předchozímu návrhu, který prošel Národním shromážděním, lépe redigován, je srozumitelnější. Změna odstranila pojem „odrazování“. Cíl předchozího znění, tedy trestat lidi, kteří by se pokoušeli odradit ženy od potratu, nebyl v oblasti evropského práva legitimní.

Je jistě zcela legitimní snažit se pomáhat ženě nepodstoupit potrat, tudíž ji od něj odradit. Problém ale je, že nové znění, jež rozšiřuje trestný čin zabraňování na „lidi, kteří se snaží poskytovat informace o potratu,“ však stále silně omezuje svobodu. Již dříve uvedený pojem „morální a psychický nátlak“ umožňuje rozsáhlou interpretaci trestného činu.

Tato formulace zakazuje zpřístupňovat veškeré informace o potratech, dokonce i ty pravdivé, neboť je pravděpodobné, že vytvoří morální a psychický nátlak na osobu, která se zajímá o informace ohledně potratu. Takovéto znění by tedy zakazovalo například zveřejnění obrázků potracených plodů, statistiky zdravotních následků potratů nebo svědectví žen, které se s prodělaným potratem špatně vyrovnávají. Neboť samotný obsah těchto informací vzhledem k jejich síle stačí k tomu, aby vykonal morální nátlak.

Další příklad: tento zákon by zřejmě zakazoval i zveřejnění církevní nauky o potratu, protože hodnocení jeho závažnosti by vykonalo „morální a psychický nátlak“ na lidi, kteří se snaží získat informace o potratu. Proto tento zákon omezuje svobodu slova některých lidí, aby zachoval „morální a psychologickou integritu“ druhých, tudíž některé osoby mají pocit, že je omezena jejich svoboda projevu. To je logika zákonů proti rouhání: osoba, která obdrží informace, předstírá, že se stala obětí obsahu projevu, a cenzuruje jej.

Na závěr uvádím, že nové znění - ač je z formálního hlediska lépe napsané - prohlubuje porušování svobody slova zavedením trestného činu zabraňování, což je ve skutečnosti ideozločin. Silně omezuje svobodu projevu, umožňuje legálně obtěžovat odpůrce potratů a otevírá dveře ještě větší svévoli.

Další články

Tomáš Machula: Personalismus a jeho odpůrci

06.02.2026, KSA

Klub sv. Athanasia a Kněžské bratrstvo sv. Petra zvou na setkání pobočky KSA v Českých Budějovicích, které se uskuteční ve čtvrtek 12. února 2026.

S růžencem na cestě: K 70. narozeninám biskupa Antonína Baslera

16.02.2026, RC

Mons. Antonín Basler se narodil 16. února 1956 v Šumperku jako čtvrté dítě Antonína a Anny Baslerových. Má tři starší sestry – Marii, Annu a Jiřinu. Patří k osobnostem české církve, jejichž služba je dlouhodobě spojena s pastorační blízkostí lidem a s důrazem na srozumitelně žitou víru. Po kněžském svěcení v roce 1984 působil v řadě farností, později převzal významné úkoly v rámci olomoucké arcidiecéze. Dne 5. července 2017 jej papež František jmenoval titulárním biskupem diecéze Vaga v dnešním Tunisku a pomocným biskupem olomouckým. Ke dni 1. října 2017 ho arcibiskup Jan Graubner ustanovil druhým generálním vikářem olomoucké arcidiecéze. Biskupské svěcení přijal z rukou arcibiskupa Jana Graubnera 14. října 2017.

Čtyři nečisté touhy, od nichž nás liturgie učí se postit

27.03.2026, Saint Dominic‘s Media

Každou postní dobu instinktivně saháme po známých praktikách. Vybereme si něco, čeho se vzdáme, něco, na čem přestaneme lpět, něco, co by mohlo zbystřit naše duchovní smysly. I tyto malé oběti jsou důležité, ale čtení na pátek po Popeleční středě nás vybízejí, abychom nahlédli pod povrch.

Zpověď katolické konzervy

23.02.2026, RC Monitor 3/2026

„Ty jsi, babi, taková katolická konzerva,“ konstatoval před nedávnem můj vnuk. „A jak jsi na to přišel?“ – Nevěděl, ale rychle se zamyslel. „Modlíš se růženec... promiň, to je teda hodně out. A ty tvý mariánský zjevení, to už dávno psychiatři diagnostikovali... prof. Vondráček třeba, tu jeho knížku jsem našel u vás v knihovně!“ Mávla jsem nad diskusí rukou, protože znám svého anarchistu a věčného rejpala.

Bojíte se pekla? Už v něm jste, aniž o tom víte. Škoda, že jsme tady

12.03.2026, RC 4/2026

Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.

U soudu se lhát nesmí. V novinách je to norma

17.12.2025, Syrzdarma.cz

Během dlouhých staletí lidstvo metodou pokus–omyl zdokonalovalo proces hledání pravdy v soudním procesu, ve kterém je v sázce spravedlnost a mnohdy i lidský život. Lež u soudu znamená trest. V novinách mohou lhát všichni, zejména v době války. Slavný americký novinář o tom napsal v roce 1919 esej.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.