08.12.2016, ECLJ
Trestáno bude jednání, které "jakýmkoli způsobem omezí přístup do zařízení provádějícího potrat, volný pohyb lidí uvnitř těchto zařízení nebo naruší pracovní podmínky lékařů a nelékařských pracovníků; dále bude trestáno vykonávání morálního a psychického nátlaku, hrozby nebo jakékoholi skutku zastrašování proti lidem, kteří hledají informace o dobrovolném ukončení těhotenství, proti lékařským a nelékařským pracovníkům v zařízeních provádějících potraty, proti ženám, které přišly podstoupit dobrovolné ukončení těhotenství, nebo proti příbuzným těchto žen.“
Grégor Puppinck (na fotografii), ředitel ECLJ vysvětluje: „Z čistě formálního hlediska je text nyní po úpravě proti předchozímu návrhu, který prošel Národním shromážděním, lépe redigován, je srozumitelnější. Změna odstranila pojem „odrazování“. Cíl předchozího znění, tedy trestat lidi, kteří by se pokoušeli odradit ženy od potratu, nebyl v oblasti evropského práva legitimní.
Je jistě zcela legitimní snažit se pomáhat ženě nepodstoupit potrat, tudíž ji od něj odradit. Problém ale je, že nové znění, jež rozšiřuje trestný čin zabraňování na „lidi, kteří se snaží poskytovat informace o potratu,“ však stále silně omezuje svobodu. Již dříve uvedený pojem „morální a psychický nátlak“ umožňuje rozsáhlou interpretaci trestného činu.
Tato formulace zakazuje zpřístupňovat veškeré informace o potratech, dokonce i ty pravdivé, neboť je pravděpodobné, že vytvoří morální a psychický nátlak na osobu, která se zajímá o informace ohledně potratu. Takovéto znění by tedy zakazovalo například zveřejnění obrázků potracených plodů, statistiky zdravotních následků potratů nebo svědectví žen, které se s prodělaným potratem špatně vyrovnávají. Neboť samotný obsah těchto informací vzhledem k jejich síle stačí k tomu, aby vykonal morální nátlak.
Další příklad: tento zákon by zřejmě zakazoval i zveřejnění církevní nauky o potratu, protože hodnocení jeho závažnosti by vykonalo „morální a psychický nátlak“ na lidi, kteří se snaží získat informace o potratu. Proto tento zákon omezuje svobodu slova některých lidí, aby zachoval „morální a psychologickou integritu“ druhých, tudíž některé osoby mají pocit, že je omezena jejich svoboda projevu. To je logika zákonů proti rouhání: osoba, která obdrží informace, předstírá, že se stala obětí obsahu projevu, a cenzuruje jej.
Na závěr uvádím, že nové znění - ač je z formálního hlediska lépe napsané - prohlubuje porušování svobody slova zavedením trestného činu zabraňování, což je ve skutečnosti ideozločin. Silně omezuje svobodu projevu, umožňuje legálně obtěžovat odpůrce potratů a otevírá dveře ještě větší svévoli.
04.12.2024, Zenit.org
Výroční zpráva organizace OIDAC pro Evropu poukazuje nárůst nenávistných zločinů proti křesťanům, z nichž většinu představují skutky vandalství a žhářství.
18.12.2024, RC Monitor 22/2024
Čteme-li dnes téměř jakoukoli stať o stavu lidstva, jeho hodnot, myšlení a směřování, sotva se vyhneme narážce, že žijeme v nějaké post–době. My křesťané s jistou dávkou nostalgie žehráme na postkřesťanskou dobu. Jako občané trneme, zda už nenastala doba postdemokratická. Informační zmatek, plynoucí z využití technologií pro šíření nepravd, označujeme jako dobu postfaktickou. Jednu zelenou hlavu jsem slyšel zaníceně hovořit o době postindustriální... A někteří si i dnes dokáží uvědomit, že už nějaký pátek žijeme v době postkomunistické, i když už tento pojem poněkud ztratil glanc.
16.12.2024, ACE MENA / CNA / CWR
Dne 23. listopadu někdo ve městě Faraya v okrese Keserwan v Libanonu položil k betlému pušku, což mezi místními obyvateli vyvolalo silné pobouření. Občané města se sešli na náměstí a na protest zvonili kostelními zvony. Napětí se snažily snížit bezpečnostní jednotky. Vandalové pracovali v noci, kdy z betléma odstranili sochu Ježíška a poblíž zanechali ruční střelnou zbraň. Kaserwanský okres je známý jako výspa libanonských maronitských katolíků. Nacházejí se zde význačné památky, jako například katedrála Panny Marie Libanonské v Harrise a maronitský patriarchát ve Bkerke.
29.11.2024, The Dispatch
Učení katolické církve vychází z touhy zachovat hodnotu lidského života. Máloco vyvolává tolik emocí jako plození potomstva. Potřeba mít dítě není jen osobní touha, ale často základní instinkt – touha vidět, jak něco z nás zůstává na planetě a nese naše dílo i náš odkaz dlouho poté, co zemřeme.
05.03.2025, RC Monitor 4/2025
Po Novém roce jsem si všiml řady článků, které řešily otázku, jak si v roce 2025 udržet pocit štěstí. Vědecké studie zjistily, že štěstí má tři hlavní pilíře: přátelství, žití v přítomném okamžiku a dobrovolnictví. Ty prý dokážou přeprogramovat náš mozek na optimističtější vlny.
23.01.2025, RC Monitor 1/2025
Dr. Andreas Laun, emeritní pomocný biskup salcburské arcidiecéze, zemřel 31. prosince 2024 ve věku 82 let. Jeho život se vyznačoval neúnavnou oddaností církvi a živému svědectví žité katolické víry i věrnému naplňování biskupského povolání.