Francie: pomoc těhotným ženám jako zločin?

08.12.2016, ECLJ

Výbor pro sociální záležitosti senátu včera přepsal návrh zákona stíhajícího nový trestný čin zabraňování potratu. Přijetím změny, jež předložila paní Riocreux, se upravuje text, o kterém hlasuje Národní shromáždění. Bude-li tento návrh zákona přijat, bude trestána pomoc ženám, které se ocitnou na rozcestí ve chvíli zjištění nečekaného těhotenství.

„Trestem odnětí svobody na dva roky a pokutou 30 000 EUR bude potrestán ten, kdo zabrání nebo se pokusí zabránit dobrovolnému ukončení těhotenství či bude poskytovat informace o něm nebo o skutečnostech mu předcházejících."

Trestáno bude jednání, které "jakýmkoli způsobem omezí přístup do zařízení provádějícího potrat, volný pohyb lidí uvnitř těchto zařízení nebo naruší pracovní podmínky lékařů a nelékařských pracovníků; dále bude trestáno vykonávání morálního a psychického nátlaku, hrozby nebo jakékoholi skutku zastrašování proti lidem, kteří hledají informace o dobrovolném ukončení těhotenství, proti lékařským a nelékařským pracovníkům v zařízeních provádějících potraty, proti ženám, které přišly podstoupit dobrovolné ukončení těhotenství, nebo proti příbuzným těchto žen.“

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Grégor Puppinck (na fotografii), ředitel ECLJ vysvětluje: „Z čistě formálního hlediska je text nyní po úpravě proti předchozímu návrhu, který prošel Národním shromážděním, lépe redigován, je srozumitelnější. Změna odstranila pojem „odrazování“. Cíl předchozího znění, tedy trestat lidi, kteří by se pokoušeli odradit ženy od potratu, nebyl v oblasti evropského práva legitimní.

Je jistě zcela legitimní snažit se pomáhat ženě nepodstoupit potrat, tudíž ji od něj odradit. Problém ale je, že nové znění, jež rozšiřuje trestný čin zabraňování na „lidi, kteří se snaží poskytovat informace o potratu,“ však stále silně omezuje svobodu. Již dříve uvedený pojem „morální a psychický nátlak“ umožňuje rozsáhlou interpretaci trestného činu.

Tato formulace zakazuje zpřístupňovat veškeré informace o potratech, dokonce i ty pravdivé, neboť je pravděpodobné, že vytvoří morální a psychický nátlak na osobu, která se zajímá o informace ohledně potratu. Takovéto znění by tedy zakazovalo například zveřejnění obrázků potracených plodů, statistiky zdravotních následků potratů nebo svědectví žen, které se s prodělaným potratem špatně vyrovnávají. Neboť samotný obsah těchto informací vzhledem k jejich síle stačí k tomu, aby vykonal morální nátlak.

Další příklad: tento zákon by zřejmě zakazoval i zveřejnění církevní nauky o potratu, protože hodnocení jeho závažnosti by vykonalo „morální a psychický nátlak“ na lidi, kteří se snaží získat informace o potratu. Proto tento zákon omezuje svobodu slova některých lidí, aby zachoval „morální a psychologickou integritu“ druhých, tudíž některé osoby mají pocit, že je omezena jejich svoboda projevu. To je logika zákonů proti rouhání: osoba, která obdrží informace, předstírá, že se stala obětí obsahu projevu, a cenzuruje jej.

Na závěr uvádím, že nové znění - ač je z formálního hlediska lépe napsané - prohlubuje porušování svobody slova zavedením trestného činu zabraňování, což je ve skutečnosti ideozločin. Silně omezuje svobodu projevu, umožňuje legálně obtěžovat odpůrce potratů a otevírá dveře ještě větší svévoli.

Další články

Bojíte se pekla? Už v něm jste, aniž o tom víte. Škoda, že jsme tady

12.03.2026, RC 4/2026

Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.

Papež Lev poklekl na prahu Svaté brány a ukončil jubileum

19.01.2026, Aleteia

Do Říma přišlo pro milosti Jubilea přibližně 32 000 000 lidí. Jsme zváni, abychom pokračovali v naději. Papež Lev XIV. zavřel Svaté dveře baziliky svatého Petra 6. ledna 2026 v 9:41, čímž uzavřel 28. jubileum v dějinách katolické církve.

Tři lekce od Eriky Kirkové

20.02.2026, Catholic Culture

Prohlášení Eriky Kirkové o tom, že vrahovi svého manžela odpustila, bylo za dlouhou dobu největším projevem oslavy Boha ze strany veřejně známé osobnosti. Kromě jejího hrdinského příkladu odpuštění, který mluví sám za sebe, se od ní, myslím, můžeme naučit ještě dvě další věci. V jednom rozhovoru řekla, že nechce být vtažena do snah o to, aby vrah jejího manžela dostal trest smrti.

Víra zkoušená ohněm: pohled na biblický základ očistce

07.11.2025, National Catholic Register

Argumenty pro očistec jsou biblické a analogické, zakotvené v Božím plánu očistnou láskou očistit duše pro nebe. Katolíci a protestanti se shodují na tom, že každý, kdo je spasen, je zachráněn Boží milostí skrze pouhou víru, jako výsledek toho, že se za nás náš Pán Ježíš obětoval na kříži a vykoupil nás svou smrtí, že vyvolení, kteří jdou do nebe, jsou k tomu předurčeni Bohem, a (kromě kalvinistů) také na tom, že na přijetí této milosti spolupracujeme svou svobodnou vůlí.

Jak se z liberála stal postupem času sociální inženýr

11.02.2026, syrzdarma.cz

Liberál byl v 18. století někdo, kdo byl přesvědčen, že práva jednotlivce mají přednost před státními zásahy bez ohledu na to, jak ušlechtilé jsou cíle státu. Pak se to zvrtlo a objevila se skupinová práva. Držitel medaile od Václava Havla za podporu disidentů v bývalém Československu, anglický filozof Roger Scruton, zemřel v roce 2020. Napsal desítky knih. V knize Výhody pesimismu: A nebezpečí falešných nadějí, v originále The Uses of Pessimism: And the Danger of False Hope, se zamýšlí nad tím, proč jsou najednou práva jednotlivce bezcenná tváří v tvář skupinovým právům, která se množí geometrickou řadou.

Proč se modlíme Otčenáš?

23.03.2026, RC Monitor 5/2026

Modlitba Otčenáš má přední místo mezi ostatními modlitbami, protože je to modlitba, kterou nás naučil sám Ježíš. Modlitba Páně je opravdu shrnutím celého evangelia (srov. KKC 2761). Je to modlitba důvěry, v níž Pánu vyjadřujeme svou lásku; prosíme ho o své potřeby a slibujeme odpustit těm, kdo se proti nám provinili, s nadějí, že On odpustí nám, když se dopustíme nějaké chyby.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.