08.12.2016, ECLJ
Trestáno bude jednání, které "jakýmkoli způsobem omezí přístup do zařízení provádějícího potrat, volný pohyb lidí uvnitř těchto zařízení nebo naruší pracovní podmínky lékařů a nelékařských pracovníků; dále bude trestáno vykonávání morálního a psychického nátlaku, hrozby nebo jakékoholi skutku zastrašování proti lidem, kteří hledají informace o dobrovolném ukončení těhotenství, proti lékařským a nelékařským pracovníkům v zařízeních provádějících potraty, proti ženám, které přišly podstoupit dobrovolné ukončení těhotenství, nebo proti příbuzným těchto žen.“
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Je jistě zcela legitimní snažit se pomáhat ženě nepodstoupit potrat, tudíž ji od něj odradit. Problém ale je, že nové znění, jež rozšiřuje trestný čin zabraňování na „lidi, kteří se snaží poskytovat informace o potratu,“ však stále silně omezuje svobodu. Již dříve uvedený pojem „morální a psychický nátlak“ umožňuje rozsáhlou interpretaci trestného činu.
Tato formulace zakazuje zpřístupňovat veškeré informace o potratech, dokonce i ty pravdivé, neboť je pravděpodobné, že vytvoří morální a psychický nátlak na osobu, která se zajímá o informace ohledně potratu. Takovéto znění by tedy zakazovalo například zveřejnění obrázků potracených plodů, statistiky zdravotních následků potratů nebo svědectví žen, které se s prodělaným potratem špatně vyrovnávají. Neboť samotný obsah těchto informací vzhledem k jejich síle stačí k tomu, aby vykonal morální nátlak.
Další příklad: tento zákon by zřejmě zakazoval i zveřejnění církevní nauky o potratu, protože hodnocení jeho závažnosti by vykonalo „morální a psychický nátlak“ na lidi, kteří se snaží získat informace o potratu. Proto tento zákon omezuje svobodu slova některých lidí, aby zachoval „morální a psychologickou integritu“ druhých, tudíž některé osoby mají pocit, že je omezena jejich svoboda projevu. To je logika zákonů proti rouhání: osoba, která obdrží informace, předstírá, že se stala obětí obsahu projevu, a cenzuruje jej.
Na závěr uvádím, že nové znění - ač je z formálního hlediska lépe napsané - prohlubuje porušování svobody slova zavedením trestného činu zabraňování, což je ve skutečnosti ideozločin. Silně omezuje svobodu projevu, umožňuje legálně obtěžovat odpůrce potratů a otevírá dveře ještě větší svévoli.
16.06.2025, The Catholic Gentleman
Svěží vzduch podzimního rána mi plní plíce a dodává mi energii, když vycházím z příjemného pohodlí teplé postele ven do tmy. Čelovka osvětluje mlžný oblak, který se vytváří při každém mém výdechu. Studená fronta na konci listopadu a jemný svit ubývajícího měsíce naznačují to, co každý lovec cítí v kostech: v lese vrcholí říje.
04.06.2025, KSA
Klub sv. Athanasia zve na přednášku JUDr. Jakuba Kříže Ph.D. na téma Smlouva České republiky se Svatým stolcem. Přednáška o tzv. konkordátu se uskuteční v úterý 17. června v Praze.
03.09.2025, RC Monitor 15/2025
Z našich předchozích pojednání o lidské sexualitě je patrné, jakou zásadní důležitost má pro její chápání celková interpretace skutečnosti. Člověk je součásti reality, v níž vládnou určité zákony, a i on je jim podroben. Lidské jednání v sobě nese řadu znaků, které se vyskytují i u činností jiných jsoucen. Proto je pohled do širšího kontextu lidského života nepostradatelný.
10.11.2025, RC
Prof. Petr Piťha věnoval zesnulému kardinálu Dominiku Dukovi homilii, která zazní v nejbližších dnech při rekviem v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě. Slova rozloučení, která vycházejí z hlubokého přátelství i víry, exkluzivně a s vděčností za oba vzácné muže české církve přinášíme již nyní. "Když jsme se spolu, Dominiku, naposledy loučili, popřáli jsme si dobrou noc. Přeji Ti ji i teď – služebníku věrný, který jsi věděl, co znamená nést tíhu i krásu pravdy. Odpočívej v pokoji, a prosím Tě, vyprošuj nám občasná odpočinutí časná, která tolik potřebujeme. Protože unaveni jsme my, kteří zůstáváme."
01.09.2025, RC Monitor 14/2025
Podle historických svědectví to byl už Sokrates, který se společně se sofisty jako první systematicky zamýšlel nad povahou lidské společnosti a došel přitom k závěru, že na ní lze uplatnit dva základní pohledy. V prvním přístupu se na ní díváme z čistě utilitaristického hlediska. V tom případě se ukazuje, že lidé se sdružují do společnosti a vzájemně se respektují, protože se vzájemně potřebují. Sokratovi a na něj navazující tradici se však tento přístup jeví jako nedostatečný. Neboť pokud by důvod, proč lidé vytvářejí společnost, a tedy primárně zakládají rodiny, spočíval na utilitaristických základech, znamenalo by to snížení druhého na pouhý prostředek k uspokojování mých potřeb. Člověk by se tím pro druhého člověka proměnil v pouhý prostředek a nástroj sloužící k realizaci jeho „osobních“ cílů.
09.07.2025, Crisis Magazine
Bůh viděl, že všechno, co stvořil, je dobré. Jako křesťané se z tohoto dobra radujeme. Těšíme se z krásy Slunce a Měsíce, z vůně rozkvetlého olivovníku, z chuti masa, ptactva a obilí, z nápojů, které povznášejí našeho ducha, z manželského svazku, který plodí nový život. Všeho s mírou, říkáme, střídmost nevyjímaje. A i když se ke střídmosti stavíme poněkud moralisticky, máme pravdu, když říkáme, že Bůh nám dal dobrotu svého stvoření jako cestu milosti, díky níž se my sami stáváme dobrými.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.