08.12.2016, ECLJ
Trestáno bude jednání, které "jakýmkoli způsobem omezí přístup do zařízení provádějícího potrat, volný pohyb lidí uvnitř těchto zařízení nebo naruší pracovní podmínky lékařů a nelékařských pracovníků; dále bude trestáno vykonávání morálního a psychického nátlaku, hrozby nebo jakékoholi skutku zastrašování proti lidem, kteří hledají informace o dobrovolném ukončení těhotenství, proti lékařským a nelékařským pracovníkům v zařízeních provádějících potraty, proti ženám, které přišly podstoupit dobrovolné ukončení těhotenství, nebo proti příbuzným těchto žen.“
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Je jistě zcela legitimní snažit se pomáhat ženě nepodstoupit potrat, tudíž ji od něj odradit. Problém ale je, že nové znění, jež rozšiřuje trestný čin zabraňování na „lidi, kteří se snaží poskytovat informace o potratu,“ však stále silně omezuje svobodu. Již dříve uvedený pojem „morální a psychický nátlak“ umožňuje rozsáhlou interpretaci trestného činu.
Tato formulace zakazuje zpřístupňovat veškeré informace o potratech, dokonce i ty pravdivé, neboť je pravděpodobné, že vytvoří morální a psychický nátlak na osobu, která se zajímá o informace ohledně potratu. Takovéto znění by tedy zakazovalo například zveřejnění obrázků potracených plodů, statistiky zdravotních následků potratů nebo svědectví žen, které se s prodělaným potratem špatně vyrovnávají. Neboť samotný obsah těchto informací vzhledem k jejich síle stačí k tomu, aby vykonal morální nátlak.
Další příklad: tento zákon by zřejmě zakazoval i zveřejnění církevní nauky o potratu, protože hodnocení jeho závažnosti by vykonalo „morální a psychický nátlak“ na lidi, kteří se snaží získat informace o potratu. Proto tento zákon omezuje svobodu slova některých lidí, aby zachoval „morální a psychologickou integritu“ druhých, tudíž některé osoby mají pocit, že je omezena jejich svoboda projevu. To je logika zákonů proti rouhání: osoba, která obdrží informace, předstírá, že se stala obětí obsahu projevu, a cenzuruje jej.
Na závěr uvádím, že nové znění - ač je z formálního hlediska lépe napsané - prohlubuje porušování svobody slova zavedením trestného činu zabraňování, což je ve skutečnosti ideozločin. Silně omezuje svobodu projevu, umožňuje legálně obtěžovat odpůrce potratů a otevírá dveře ještě větší svévoli.
02.01.2026, KSA
Klub sv. Athanasia a Kněžské bratrstvo sv. Petra zvou na premiéru pobočky KSA v Českých Budějovicích, která se uskuteční ve čtvrtek 8. ledna 2026.
09.02.2026, RC Monitor 2/2026
O lásce se dnes mluví s nebývalou intenzitou, a přesto se zdá, že je těžší než kdy dřív. V kulturním prostoru se objevují dvě zdánlivě neslučitelné polohy: na jedné straně touha po velkém, osudovém citu, který naplní a spasí náš život, a na straně druhé skepse, cynismus a únava z nenaplněných slibů. Možná proto stojí za to podívat se na lásku střízlivěji, bez iluzí – nikoli proto, abychom ji zbavili krásy, ale abychom ji dokázali skutečně žít.
13.02.2026, RC Monitor 2/2026
Vážení a milí čtenáři Monitoru, v posledních letech se (především z komerčních důvodů) čím dál víc šíří připomínání si památky sv. Valentina 14. února jakožto dne zamilovaných. Dovolil bych si stručně připomenout několik zajímavostí spojených s touto postavou z dob dávno minulých.
30.03.2026, RC Monitor 6/2026
Nedávno jsme měli duchovní cvičení a to byla možnost se na chvilku zastavit, pustit z hlavy běžné pastorační starosti a zabývat se otázkami, na které čas nezbývá, nebo se jim člověk podvědomě vyhýbá. Takových otázek má jistě každý z nás dostatek, až přehršel. Ale někdy chybí čas, jindy nálada či ochota se jimi hlouběji zabývat.
18.02.2026, RC Monitor 3/2026
Jedna postní antifona zní: „Kristova krev byla prolita za naši spásu, přinesla milost pokání celému světu.“ Ano. Doba postní, která opět po roce začíná, je velká milost. Bůh nám dává znovu příležitost polepšit se. Boží hlas zní: „Jako že jsem živ, praví Pán – Hospodin, nemám zalíbení v hříšníkově smrti, ale aby změnil své chování a byl živ“ (Ez 33,11).
12.03.2026, RC 4/2026
Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.