Alkohol, erotika a Ježíš

14.04.2025, RC Monitor 6/2025

Volné pokračování článku Pívečko a Eucharistie: Praha je zdá se pro našeho Pána Ježíše Krista poněkud ošidnou půdou. V početných kostelích stověžaté matičky hlavy účastnící se bohoslužeb šednou a ubývají. Dostat mladší ročníky na mši svatou to chce „velikej hever“, jak zpívá Vladimír Mišík (ten ovšem hned dodává, že ho slušně řečeno nemá). Jeden z panáčků si proto řekl, že když nejdou lidi za Pánem, že musí Pán za lidmi (asi poučen horou a Mohamedem), a tak zkusil hrát (rozuměj celebrovat) v hospodě, jenže arcibiskup mu pískl ofsajd. Pozorný rozhodčí. Vždyť Ježíš přece řekl: „Následuj mě.“ A ne: „Následuji tě.“ A až ten, kdo následoval, došel do večeřadla a teprve tam přijal Eucharistii. Už ten Břevnov ale nechme...

Tentokrát chci napsat o tom, že ani v tramvaji to nemá Ježíš lehké. Po krku mu totiž jde Zdeněk Hřib, pirátský politik ve vedení města. Ten na sociálních sítích dal najevo, že ve veřejné dopravě už na lidi „nebudou vykukovat láhve vodky, Ježíš ani pozvánka do erotického klubu“. Kladu si proto otázky: Proč se Ježíš ocitl na blacklistu ve společnosti alkoholu a erotiky? Co mohou mít společného? Proč nás před nimi levičáci potřebují chránit?

Zkusme na to jít logicky: alkohol a erotika člověka lákají a ohrožují zároveň. A Ježíš vlastně také. Piráti a všichni s podobným bezhodnotovým postojem ovšem nemohou rozlišit znaménka, která jsou podstatná: Zatímco u alkoholu a erotického klubu je příjemný požitek vystřídán nepříjemnými důsledky kocovinou, závislostí, výčitkami svědomí, rozpadem rodiny... u Ježíše po nepříjemném zápolení s vlastní hříšností či vezdejším pronásledování následuje příjemná a věčná (!) spása duše.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Skoro bych řekl, že tato kampaň má ještě jeden hlubší, rovněž nihilistický podtext. Dostojevskij píše, že bojištěm, na kterém se utkává Bůh s ďáblem, dobro se zlem, je lidské srdce. Připusťme proto metaforu, že tramvaj je jako lidské srdce a alkohol s erotikou na jedné straně a Ježíš na straně druhé představují zlo a dobro. Pak přijde někdo, kdo si myslí, že boj dobra a zla vyřeší tím, že všechny tři vyžene z tramvaje. Mír hned a za každou cenu, bez ohledu na to, co je dobré a co zlé, kdo zlo působí a kdo zlem trpí! Pánové, Hřibe a Trumpe, můžete si podat ruce... a přihlášku do klubu odhalených falešných mesiášů.

Máme co do činění s někým, kdo má tu pýchu stavět se nad vodku, erotiku a Ježíše coby aktéry boje v našich srdcích, rozhodovat o tom, zda se utkání mezi ctností a neřestí smí hrát, myslet si, že za nás vybojuje to, co si máme vybojovávat sami, umlčovat svědomí a znemožňovat tolik potřebný zápas o spásu duše. Anebo s někým, kdo se Ježíše bojí, protože ho nezná. Nezapomeňme, že ti, kdo umlčují svědomí, berou lidem svobodu.

Na závěr doporučení mykologa: Hřib pirátský (Boletus satanas ssp. pirata) nesbírat. Když už se vám dostane do ruky, patří do koše, ne do volební urny.

Ing. Vojtěch Macek

Další články

Co by měl katolík udělat, když uvidí relikvii na prodej?

19.12.2025, Aleteia

Prodávat posvátné ostatky je přísně zakázáno, přesto na webových stránkách jako eBay a Etsy najdeme nespočet prodejců nabízejících údajné relikvie. Co má v takovém případě katolík udělat? Při procházení webových stránek jako eBay nebo Etsy, nebo dokonce při návštěvě místního bazaru či obchodu se starožitnostmi je možné narazit na něco nečekaného: na relikvie. Na eBay lze najít celé stránky údajných relikvií, často i s důvěryhodně působícími certifikáty. Některé jsou nabízeny za tisíce dolarů. (Aleteia kontaktovala muže, který na svém účtu na eBay nabízel k prodeji stovky relikvií, ale nedostala žádnou odpověď.)

Dušičky, odpustky a očistec – proč na tom vlastně záleží?

02.11.2025, RC Monitor 21/2025

Stojíš před branou hřbitova a na chvíli zaváháš. Nadechneš se chladného podzimního vzduchu a sevřeš kliku. Z korun stromů se spouští sprška barevného listí – tolik krásy, a přitom tolik ticha. Tolik života, a přitom tolik připomínek smrti. Možná právě proto člověk cítí zvláštní směs smutku a klidu. Jako by se nebe na chvíli sklonilo k zemi.

Obětování katolíků kvůli ekumenismu

10.10.2025, Crisis Magazine

Katolíci, zejména ti mladší, jsou ve jménu křesťanské lásky nabádáni k větší otevřenosti vůči protestantům, což je obtížné, ne-li nemožné, odlišit od výzvy k tomu, aby byli méně katoličtí. Není žádné tajemství, že katolické církvi ubývá členů. Podle výzkumu z Pew Research Center je těch, kdo katolictví opustili, zhruba čtyřikrát víc než těch, kdo se ke katolické církvi připojili. Vzhledem k tomu, že se tato statistika neustále zhoršuje, narůstá důraz na evangelizaci. Málokdo však dokáže formulovat, jak by měla vypadat. Značná pozornost se tedy věnuje snaze oslovit ty „z druhého tábora“ a splynout s protestanty.

Církev není jen instituce

05.09.2025, Catholic Answers

Podle mých zkušeností jsou prohlášení církve o jejím poslání většinou spíše zdrojem problémů než přínosem. Co vlastně dělá naše farnost tak výjimečného, co nedělá farnost sousední? Inu, spoustu věcí... a zároveň nic. Možná jsme dobří v tom, jak dokážeme oslovit lidi mimo církev, zatímco v sousední farnosti mají krásnou liturgii – ale my bychom se měli snažit o lepší liturgii a oni by se měli trochu víc snažit pomáhat lidem, kdo v neděli do kostela nechodí. Zároveň má každé společenství nějaký zvláštní charakter – dokonce bychom mohli říct charisma – a stojí za to ho rozpoznat a rozvíjet.

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění – 4. část

03.09.2025, RC Monitor 15/2025

Z našich předchozích pojednání o lidské sexualitě je patrné, jakou zásadní důležitost má pro její chápání celková interpretace skutečnosti. Člověk je součásti reality, v níž vládnou určité zákony, a i on je jim podroben. Lidské jednání v sobě nese řadu znaků, které se vyskytují i u činností jiných jsoucen. Proto je pohled do širšího kontextu lidského života nepostradatelný.

Královský rod a kněžské poslání

13.11.2025, RC Monitor 21/2025

„Lidi sou různý a různý koníčky maj...“ Tato slova písně z alba Pražského výběru z roku 1988 mi vytanula na mysli, když jsem zaregistroval novou zábavu začínající na západ od našich hranic. Po hobby horsingu, kdy člověk osedlá tyčku s koňskou hlavou a hopsá přes překážky, tu máme tzv. vyšší level, a tím je hobby dogging. Je to vpravdě zábava méně fyzicky náročná – nikdo vás nenutí hopsat a podávat sportovní výkony. Stačí, když si pořídíte vodítko a obojek a budete venčit vzduch a po návratu domů stačí, když pověsíte vodítko na věšák a ani z něj netřeba odpoutávat psa. No, neberte to.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.