Evropský parlament se znovu snaží prohlásit potrat za právo

13.12.2016, Agenda Europe

Jak se již stalo obvyklým rituálem, Evropský parlament debatuje o své nezávazné výroční zprávě o situaci základních práv v Evropské unii v roce 2015. Znovu se v této takzvané „zprávě z vlastní iniciativy“, která nemá žádný právní status, uvádí, že občané EU mají „právo“ na potrat, což je věc, která se nenachází v žádném mezinárodním právně závazném dokumentu o lidských právech.

Dokument začíná vznešeným tvrzením v jazyce typickém pro bizarní atmosféru Evropského parlamentu a uvádí, že „respektování zákonnosti je předpokladem pro ochranu základních práv a povinností stanovených ve smlouvách a v mezinárodním právu“. Dále však pokračuje tím, že zcela ignoruje zákonnost, když vytváří požadavky na úrovni Evropské unie ohledně otázek, které jsou podle vlastních smluv EU jednoznačně v kompetenci jednotlivých zemí. Evropský parlament se pochopitelně nerozpakuje ignorovat ani mezinárodní právo, které nikde nestanoví „právo“ na potrat.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Dále se ve zprávě parlamentu, vypracované maďarským středopravým poslancem Józsefem Nagyem, uvádí, že „je nezbytné zajistit rovný přístup ke zdravotní péči - včetně sexuálního a reprodukčního zdraví -, a to bez ohledu na ekonomickou a geografickou situaci žen či míru jejich postižení“. Zastánci potratů už dlouho používají zdánlivě neškodnou frázi „sexuální a reprodukční zdraví“, do níž zahrnují potrat, takže zde jednoduše řečeno mají na mysli: „Chceme legální potraty na požádání v Irsku a na Maltě, což jsou jediné dvě země, kde je to zakázáno.“

Nejkřiklavější porušování mezinárodních lidských práv, nahrazených radikální ideologií, pochází z tvrzení parlamentu, že „odmítnutí život zachraňujících služeb sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně život zachraňujícího potratu, představuje závažné porušení lidských práv“. Tento orwellovský jazyk staví realitu vzhůru nohama, když tvrdí, že úmyslné zabíjení nenarozených dětí představuje „život zachraňující“ jednání. Ženy kdekoli, i ve všech zemích, které zakazují vraždění jejich nenarozených dětí, vždy obdrží veškerou nezbytnou lékařskou péči, která má za cíl záchranu jejich životů i tehdy, kdy takovýto zásah povede k neúmyslné smrti nenarozeného dítěte v děloze.

Evropský parlament jen mrhá časem a penězi daňových poplatníků a kope si vlastní hrob, když takto dává najevo, jak je odtržen od opravdových každodenních problémů občanů (jako například najít zaměstnání nebo slušné bydlení), které údajně reprezentuje.

Další články

Jak se dělá schizma

03.08.2026, RC Monitor 14/2026

Tradicionalistické Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX), poněkud hanlivě označované jako „lefebvristé“, zopakovalo 1. července 2026 svou někdejší historii. Tak jako zakladatel bratrstva arcibiskup Lefebvre vysvětil roku 1988 čtyři biskupy bez papežského pověření, uchýlilo se k obdobnému kroku i současné vedení bratrstva. Podle novelizovaných církevních trestních norem se jedná o spáchání deliktu popsaného skutkovou podstatou kánonu 1387 Kodexu kanonického práva: „Biskup, který bez papežského pověření vysvětí někoho na biskupa, a rovněž ten, kdo od něho přijímá biskupské svěcení, upadají do samočinné exkomunikace vyhrazené Apoštolskému stolci.“

Naděje uprostřed únavy

27.07.2026, RC Monitor 14/2026

Zdá se, jako by se únava stala jedním z nejvýraznějších znamení naší doby. Stačí sledovat dění kolem nás. Války, nejistota, napětí mezi lidmi, osamělost, ekonomické starosti i množství protichůdných názorů mohou snadno vyvolat dojem, že se svět ubírá směrem, který nedokážeme ovlivnit. Největším nebezpečím přitom není strach, ale pomalá ztráta naděje.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.